František Mariánek, 21. červenec 2015
Banka pro zemědělce
Jurečka rozjíždí banku pro zemědělce. Chce je motivovat k investicím

Ministerstvo zemědělství se rozhodlo, že začne zemědělce motivovat, aby investovali do výroby. Jurečkův úřad zřídí svůj fond, přes který začne poskytovat výhodné půjčky, dotace a podporu komerčních úvěrů v devíti nových programech. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond už existuje jednadvacet let, ale letos poprvé začne poskytovat úvěry. Stane se tak zemědělskou obdobou záruční banky.

Většina dřeva, které se v České republice pokácí, se vyveze do zahraničí. O pár kilometrů dál, v Německu nebo v Rakousku, se zpracuje a vrátí do republiky třeba v podobě nábytku. Z takového postupu Česko nic moc nemá, přidaná hodnota vzniká jinde a chybí i pracovní místa, která by z dalšího zpracování suroviny plynula. Situace je podobná i u ječmene, pšenice, kukuřice nebo řepky.

Proto se ministerstvo zemědělství rozhodlo, že nepříznivý trend zvrátí a začne zemědělce motivovat, aby investovali do výroby – přes svůj fond začne poskytovat výhodné půjčky, dotace a podporu komerčních úvěrů v devíti nových programech. „Jen když tu bude i výroba a vznikne tu finální produkt, udržíme přidanou hodnotu, a to se logicky pozitivně odrazí i v zaměstnanosti,“ vysvětluje záměr ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) už existuje jednadvacet let – zakládal ho Jurečkův stranický předchůdce Josef Lux, ale letos poprvé začne poskytovat úvěry v rámci dlouhodobého programu, a stane se tak zemědělskou obdobou záruční banky.

„Máme s úvěry zkušenosti z povodňových půjček a teď toho využijeme,“ říká Vladimír Suchý, ředitel provozního úseku PGRLF. Fond bude mít taky historicky nejvyšší počet otevřených programů, celkem dvanáct – na druhém místě je se sedmičkou programů krizový rok 2009. Na letošní rok jsou pro zemědělce přichystány dvě miliardy ze státního rozpočtu a ministr Jurečka počítá, že celá dvanáctka programů se rozjede po prázdninách. Na nové programy z toho připadá 550 milionů korun.

Zatím si mohli o dotaci nebo zajištění komerčního úvěru zažádat jenom pěstitelé a také se to projevuje na tom, že na polích se rozmnožila moderní technika. Dřevaři a chovatelé stáli dosud bokem, ale ministerstvo teď chce, aby se do investic pustili i oni – čísla ukazují, že poslední tři roky například potravináři moc peněz do rozvoje svých podniků nedávali. Hlavní je, že k těm, kdo se zabývají prvovýrobou (odchovají zvíře, vypěstují strom nebo obilí), se mezi klienty fondu mohou zařadit i zpracovatelé.

„Cílem je, abychom nalili investice do živočišné výroby, dřevozpracujícího průmyslu a do potravinářství, protože v nich pokulháváme, co se týče technologií. Dobrá zkušenost těch, kdo si k chovu postavili v posledních letech mlékárnu, ukazuje, že se jim cena mléka zhodnocuje na dvojnásobek,“ popisuje ministr Jurečka to, že „záruční banka“ má pomoct zemědělcům zvýšit odbyt na domácím trhu. 

Pozitivní výsledky si od udržení výroby na území republiky slibují i zástupci dotčených byznysů. „Předpokládáme, že to bude mít příznivý vliv na udržení, popřípadě zvýšení zaměstnanosti a potažmo i na zvýšení mezd zaměstnanců,“ říká Jaroslava Nestěrová, předsedkyně Oborového svazu pracovníků dřevozpracujících odvětví.

Snaha ministerstva klást větší důraz na takzvané finanční nástroje neboli vratné formy podpory odpovídá tomu, oč se chce v dalších letech snažit celá Evropská unie. Na rozdíl od dotací se peníze státu vrátí a dají se opakovaně použít na další projekty. Podle ministerských zkušeností konzervativní zemědělci na úvěry také více slyší, protože k dotacím jsou obezřetní, a v neposlední řadě je vyplnění žádosti na PGRLF podstatně jednodušší, než když žadatel usiluje o příspěvek z klasických evropských fondů.

Vedle toho, aby se v Česku ve větším rozjel zpracovatelský byznys, chce Jurečka zvýhodněnými úvěry podpořit sociální zemědělství. Model, kdy farmáři na svých polích, výrobních linkách nebo vinicích zaměstnávají sociálně a zdravotně znevýhodněné lidi, ministra okouzlil ve Francii. „Tři dny jsem tam sledoval, jak taková zařízení efektivně fungují. Když někdo chce a může pracovat, má možnost. Je to služba, je to integrace a snižuje to samozřejmě také náklady na sociální zabezpečení,“ vypočítává ministr, který má sám na Přerovsku statek. 

V Česku jsou podobné projekty zatím spíše ojedinělé. Jeden je například v Týně nad Vltavou. Jeho zaměstnanci dodali kompletní vybavení pro nedávno otevřenou ministerskou školku. Funguje tam statek, stáj a dílny, kde mohou na částečné úvazky pracovat tělesně nebo duševně postižení, případně lidé vracející se z drogových léčeben a věznic.

„Ukazuje se, že to funguje. Zaměstnávají takto dvě stě lidí a bez problémů jsou schopni hlásit se o zakázky, které vypisují města,“ dodává Jurečka. Zemědělci, kteří se spojí s nějakým poskytovatelem sociálních služeb a přichystají pro znevýhodněné osoby smysluplná pracovní místa, získají nárok na investiční i provozní půjčku. Z té první nakoupí vybavení, z druhé mohou pokrýt část mezd v případě krátkodobého výpadku – jde v podstatě o výhodnou obdobu kontokorentu. Na jednu takto zaměstnanou osobu bude moct zemědělec získat až půl milionu korun.

Kateřina Surmanová

Zdroj: iHNed.cz


Hodnocení => průměr 078
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář