Delegace zemi V4 v úvodním bloku jednání rovněž konstatovaly, že situace na trzích zemi středoevropského regionu je prakticky shodně negativně ovlivněna jak nepříznivými výkyvy letošního počasí, které ovlivnilo kvalitu jinak objemově dostatečné úrody, tak ruského embarga v přímých i nepřímých dopadech na obchod. Na trhu je přetlak komodit, díky čemuž jejich cena výrazně klesla a dostala se v mnoha případech pod realizační ceny prvovýrobců. Jde například o ovoce a zeleninu, či vepřové a drůbeží maso, stále pomalu klesá cena mléka.

V otázce ruského embarga byl zásah EU i národních vlád pozdní, pomalý a neefektivní, současné kroky jsou naprosto nedostačující. Do toho vstupuje také politika obchodních řetězců, které nastalé situace směrem k domácím výrobcům zneužívají. Celkový agrární obchod zemi V4 poškozen nejenom finance, ale i roztrháním vzájemných vztahů, jenom v Polsku nyní přebývá na skladech as i800 tisíc tun jablek určených původně pro ruský trh.

Ačkoliv se všechny zúčastněné státy snaží o uplatnění produkce na trzích ve třetích zemích, je situace velmi složitá. Z pohledu obchodu mají nejlépe propracovaný systém národní propagace Poláci. Marketingový fond je masivně podporován vládou i samotnými výrobci a polská strana dokázala nalézt nové trhy například i v Číně, či Japonsku. I přes problémy s odbytem v Rusku tak skončí jejich agrární zahraniční obchod v přebytku asi 6 miliard eur.
Delegace v této souvislosti otevřely otázku, zda by možnost odbytu na trhy mimo EU mohla byt posílena společnou propagaci a podporou evropských potravin s důrazem na jejich kvalitu a vysoké standardy.

Jednotlivé profesní komory se rovněž navzájem informovaly o problematice přijímání nového rámce SZP, zejména pak o průběhu a vývoji prací a notifikace národních Programu rozvoje venkova. Slovensko jej předalo k notifikace v květnu, Polsko v červnu, Česká republika v červenci a Maďarsko v září. Projednáno bylo také posílení přímých plateb a další témata jako je mladý zemědělec, podpora citlivých komodit, nepříznivých oblasti, aj.
S ohledem na pomalý a prodlužující se proces schvalování národních PRV a mnoha nejasnostem v nich, vyzvali všechny zúčastněné delegace Evropskou komisi, aby rok 2015 akceptovala v ohledu administrace a kontrol nových požadavků jako rok přechodný.

Dalším bodem jednání byla problematika nepojistitelných rizik. Systémy zemědělského pojištění jsou v jednotlivých zemích aplikovaný rozdílně, přičemž nejlépe propracovaný rámec s několika pilíři má Maďarsko. Základem je fond, do kterého přispívají stejným podílem zemědělci a stát, výhodnější podmínky plnění posléze má ten, který je zároveň pojištěn komerčně. Podobny systém je také v Polsku. Slovensko z nedostatku chybějících financí ve státním rozpočtu nemá tento nástroj aktuálně vůbec otevřen.

Zemědělské profesní komory zemí V-4 zásadně nesouhlasí s nastavením změn v pracovních skupinách při Evropské komisi, které se zabývají komoditní a koncepční otázkami zemědělského a potravinářského sektoru. Situace je v teto podobě naprosto nepřijatelná, protože nové členské země v podstatě ztrácejí platformu pro vyjádření svých postojů a nástrojů. Opětovně proto žádají zemědělské profesní komory zemí V-4 o přehodnocení tohoto kroku jak Evropskou komisi, tak i sdružení Copa-Cogeca. EU tak jen dále potvrdila, že přístup ke starým a novým členským zemím EU není rovnoprávný. V4 v této souvislosti vyzve i další členské země střední a východní Evropy k diskuzi o možnostech řešení tohoto neuspokojivého stavu.
Další jednání V4 se uskuteční závěrem března v Polsku.

Části programu se zúčastnil také Michal Hašek, hejtman Jihomoravského kraje a předseda Asociace krajů ČR, který ocenil význam zemědělství a potravinářství a plně podpořil požadavky agrárních komor směřující k dalšímu úspěšnému rozvoji sektoru.



Více informací:

Ing. Dana Večeřová, ředitelka marketingu a komunikace
tel.: 296 411 184
e- mail: vecerova@akcr.cz
Internet: http://www.agrocr.cz
Adresa: Počernická 96/272, Praha 10 – Malešice, 108 03

zdroj: Agrární komora České republiky »