Jedná se o příspěvek v době částečné nezaměstnanosti, tak zvaný kurzarbeit. Návrh tohoto opatření však obsahuje podmínku, která je pro zemědělce jen těžko splnitelná.

Podstatou kurzarbeitu je částečná úhrada mzdových nákladů zaměstnavateli, u kterého nastaly překážky v práci v důsledky sníženého odbytu nebo poptávky. Příspěvek bude zaměstnavateli poskytován ve výši 30 % průměrného výdělku zaměstnance a to za dobu, ve které není zaměstnavatel schopen zaměstnanci přidělit práci. Zásadní podmínkou pro poskytnutí příspěvku na částečnou refundaci mzdových nákladů zaměstnavatele je účast podpořených zaměstnanců na odborném vzdělávání a dalším rozvoji jejich schopností.

Dobrá myšlenka

Zemědělský svaz ČR je přesvědčen, že při správné aplikaci by tento navrhovaný nástroj aktivní politiky zaměstnanosti měl být z obecného hlediska přínosem. Zabrání se propouštění pracovníků a tím pádem i jejich plné podpoře ze státního rozpočtu.  Za zemědělský sektor zejména vítáme skutečnost, že financování tohoto příspěvku by mělo být realizováno z národních zdrojů a nikoli z evropských, jako tomu bylo u minulého programu. Tehdy byli zaměstnavatelé v zemědělství kvůli podmínkám žádosti fakticky vyloučeni z jeho čerpání. Z pohledu zemědělství také vítáme i výslovný akcent na situace, kdy lze opatření kurzarbeit použít, a to například v případech živelných pohrom (v nedávné době např. extrémní sucho v oblastech jižní Moravy) či pro zemědělství typických sezónních pracích.

Nelze splnit podmínku

Zcela zásadní připomínku však vznášíme v souvislosti s podmínkou pro poskytnutí příspěvku, která se týká povinné aplikace ustanovení § 209/2006 Sb., zákoníku práce. Tento paragraf popisuje snížení rozsahu vykonávané práce a snížení rozsahu týdenní pracovní doby v době snížení nebo omezení poptávky po službách nebo výrobcích zaměstnavatele. Pouze při splnění této podmínky je možné nástroj kurzarbeit použít.  

Podstata naší výhrady a nesouhlas s touto podmínkou logicky vyplývá ze samotné podstaty a charakteru zemědělského podnikání. Zemědělec totiž v žádném případě nemůže, a to ani při dočasném omezení odbytu jeho výrobků, aplikovat zmiňované ustanovení § 209, tedy snižovat zaměstnanci rozsah vykonávané práce a rozsah týdenní pracovní doby. Zejména v živočišné výrobě toto prakticky není možné. Bez ohledu na dočasné snížení poptávky (např. po mléku), musí být rozsah vykonávané práce a pracovní doby zachován. Povinná aplikace § 209/2006 Sb., zákoníku práce je proto pro zaměstnavatele zemědělce nerealizovatelná. A podle Ministerstva zemědělství ruské embargo nejvíce poškodí především tuzemské mlékárny.

Vznesena námitka

Jelikož je Zemědělský svaz ČR členem Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, měl možnost prostřednictvím této organizace připomínkovat navrhované opatření a vznést svoji námitku, která bude v dalších dnech řešena. Zemědělský svaz ČR požadoval, aby byla výše uvedené podmínka ve vztahu k zemědělství upravena tak, aby zemědělští podnikatelé nebyli opět z možnosti čerpat příspěvek na zaměstnance vyloučeni, a to pouze kvůli charakteru svého povolání.