Praha, 26. března 2012

Konkurenceschopnost českých zemědělců je z velké části ovlivňována výši podpor a dotací jak z rozpočtu EU, tak z národního rozpočtu. Dotováni jsou zemědělci ve všech zemích EU. Nicméně s ohledem na nastavení podmínek v rámci SZP a snahu českých vlád o úspory, neměli a nemají čeští zemědělci v porovnání s našimi konkurenty srovnatelné podmínky. Naši největší konkurenti v rámci EU jsou dlouhodobě zvýhodněni nejenom vyšší úrovní přímých plateb a jejich nastavením zohledňujícím i podporu živočišné výroby, ale i dalšími typy podpor, které nejsou přímo regulovány Společnou zemědělskou politikou. To má za následek mj. velkou strukturální nerovnováhu mezi rostlinou a živočišnou výrobou v českém zemědělství. Zatímco rostlinná produkce se zvyšuje, živočišná produkce klesá. S ohledem na to, že právě živočišná produkce je hlavním nositel zaměstnanosti a vyšší přidané hodnoty v zemědělství, znamená současný vývoj negativní trend sestupu českého zemědělství do pozice rozvojových zemí. Spolu s tím neustále pokračuje pokles počtu pracovníků v zemědělství, prohlubuje se jejich mzdová disparita oproti průměrné mzdě v ČR.

Jedním z mála nástrojů, které mohou negativní stav alespoň částečně eliminovat je vratka daně u zelené nafty. Zemědělský svaz vyzývá vládu, aby tuto formu podpory i nadále zachovala.

Hlavním společným problémem sektoru živočišné výroby v ČR je nížší úroveň podpory v porovnání s ostatními konkurenty na společném trhu EU. Systém platby na plochu, který ČR přijala v roce 2004 při svém vstupu do EU, motivuje zemědělce opouštět problematické a náročné obory živočišné výroby. Tento trend je ještě prohlubován snižováním výše národních doplňkových plateb (tzv. TOP UP), které alespoň částečně tuto nerovnost kompenzovaly. Jiná situace je u původních zemí EU-15, které mají prostřednictvím platby na farmu, podporu živočišné výroby zohledněnu lépe. V současnosti má tak ČR velmi málo nástrojů, které by mohla využít na podporu vyšší produkce, jinými slovy, které by podpořili ty zemědělce, kteří hospodaří s cílem vyrábět výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Jedním z těchto nástrojů je bezpochyby vratka daně u zelené nafty. Je logické, že větší část této podpory čerpají podniky, které se více orientují na náročnější výrobu, neboť na tuto produkci spotřebují více nafty. Z tohoto důvodu je nezbytné současnou podporu 60% vratky spotřební daně u nafty zachovat. Případné zrušení této podpory pro zemědělskou výrobu by znamenalo zvýšení ročních nákladů o 2% a výrazný zásah do konkurenceschopnosti českých zemědělců. Plné  osvobození od spotřební daně u nafty má 10 zemí EU, mezi nimiž je například Německo, Rakousko, Polsko, Dánsko, Bulharsko i Maďarsko. Částečnou vratku daně mají další země jako Francie, Velká Británie, Nizozemsko, Belgie, Portugalsko a Švédsko. Ze sousedních zemí v EU nemá podporu zelené nafty pouze Slovensko. Zrušení vratky u zelené nafty v ČR více prohloubí nižší konkurenceschopnost českých zemědělců na společném evropském trhu, zvláště mají-li tuto výhodu zemědělci okolních států. V dosavadním vývoji od vstupu do EU jsme s původními zeměmi zatím nedosáhli rovných podmínek a tímto přístupem bychom tyto rozdíly ještě více prohloubili.

Vedle klasických nástrojů SZP jako jsou např. přímé platby či program rozvoje venkova, existují i formy podpor, které nejsou SZP regulovány a které mohou velmi silně ovlivnit konkurenční postavení na trhu. Naši zemědělci například neměli a nemají možnost čerpat příspěvek na úhradu sociálního a zdravotního pojištění, které čerpají farmáři v Polsku a Německu, daňové paušály pro zemědělce v Polsku apod. Mimo to se naši zemědělci byli nuceni v minulých osmi letech vzdát více jak 13 mld. Kč v rámci nevyplacených národních doplňkových plateb TOP UP a ani v letošním rozpočtu na tyto platby vláda nenaplánovala ani korunu.

Od vstupu do EU do roku 2011 čeští farmáři proinvestovali přes 80 mld. Kč, jak s cílem zlepšit svou konkurenceschopnost tak z povinnosti splnit podmínky legislativy EU směrem k ochraně životního prostředí, welfare zvířat apod. Za stejné období ale byli schopni vytvořit zisk cca 67 mld. Kč. Tato negativní bilance je jednou z příčin, že jsou čeští zemědělci na osmém místě ve výši zadluženosti v rámci EU (cizí zdroje/vlastní kapitál ve výši 29,3 %) a z hlediska kapitálové vybavenosti jsou až dvacátí z celé sedmadvacítky.

Ministerstvem financí předložený materiál na konsolidaci státního rozpočtu neobsahuje žádná prorůstová opatření a jde proti podpoře konkurenceschopnosti v oblasti zemědělství. Opatření typu zrušení podpory zelené nafty, zvýšení DPH na potraviny či nevyplacení národních doplňkových plateb (tzv. TOP UP) totiž povedou právě ke zhoršení konkurenceschopnosti, snižování rozměru českého zemědělství a dalšímu poklesu zaměstnanosti v sektoru zemědělství a na venkově.

Vzhledem k tomu, že oblast zemědělství je regulována Společnou zemědělskou politikou EU je možnost volby vhodných prorůstových nástrojů limitována.

Vedle podpory zelené nafty patří mezi vhodné a EU akreditované nástroje podpory konkurenceschopnosti, které by ČR mohla aplikovat:

·         podpora investic v rámci Programu rozvoje venkova,

·         garance úvěrů a podpora úroků prostřednictvím PGRLF,

·         využití národních podpor směrem k živočišné výrobě,

Program rozvoje venkova patří dlouhodobě mezi nejlépe čerpané operační programy. Z celkové plánované alokace více jak 91 mld. Kč zbývá zazávazkovat do plánovacího období (tj. do konce roku 2013) „pouhých“ cca 5 mld. Kč a to, že finanční prostředky na podporu investic jsou v současnosti již buď vyčerpány nebo zazávazkovány, ukazuje vhodnost a použitelnost tohoto nástroje. Zároveň lze tento nástroj použít v souladu s plány EU na nízkouhlíkovou ekonomiku.

Zdroj: ZS ČR