U domácnosti zaměstnanců s nižším vzděláním a dětmi by tento výdaj nezaplatilo již téměř 50 procent domácností. „Rodinám zbývá po zaplacení nezbytných výdajů, jejichž výše ale stále roste, měsíčně stále méně volných peněz,“ potvrdil Právu ekonom Pavel Kohout.

Jev, který zaznamenává většina českých domácností, že příjmy rostou jen málo či minimálně, zato výdaje prakticky každý měsíc, potvrdily i výpočty Informačního servisu. Náklad na potraviny a bydlení pohlcují rok od roku stále větší část příjmů. Po změně daně z přidané hodnoty, kterou chystá vláda, se tento poměr ještě prohloubí.

Většina lidí si nejen nebude moci dopřát rekreaci, koupi knih, novin a časopisů, ale ztíží se jim i zajištění vlastního bydlení či možnosti úspor na stáří. Příjmová situace značné části českých domácností výrazně omezuje i možnosti dětí z těchto rodin věnovat se mimoškolním aktivitám či pokračovat ve studiu či získávání další kvalifikace.

Jen pro ilustraci – soustředění člena dětského sportovního klubu přijde na tři tisíce za týden, tábor pro devítileté dítě na tři týdny přijde na šest tisíc, roční jazykový kurz pro dítě stojí kolem tři tisíc.

„Dědění chudoby“

To se podle sociologů projevuje jevem, kterému se říká „dědění chudoby“. Děti, které nemohou získat vzdělání či lepší dovednosti, mají horší životní uplatnění i šanci získat lépe placenou práci.

Šetřit na potravinách, ale i hledat jiné možnosti levného bydlení má v Česku přitom své meze. Například i malý nájemní byt v městě 60 kilometrů vzdáleném od Prahy představuje měsíčně výdaj šest tisíc korun.

Podle propočtů Informačního institutu největší položku v rozpočtu domácností dělají potraviny, které tvoří třetinu tzv. mandatorních, tedy nevyhnutelných výdajů rodin. V období let 2006 až 2010 se zvýšily o 13,55 procenta, v korunách loni tento výdaj představoval 51 143 Kč ročně na průměrnou dvoučlennou rodinu.

Největší zvýšení a největší sekeru do rodinných účtů však dělá bydlení. Od roku 2006 do loňského roku se výdaje pouze za nájemné zvýšily o 84 procent.

Rok od roku se zvyšují i výdaje na zdraví – celkem v průměru utratíme za zdraví přes 7000 korun ročně, samozřejmě bez započítání zdravotního pojištění.

Trvalý růst zaznamenává i elektrická energie, ročně představuje průměrný výdaj 13 806 korun.

Podle statistiků je třeba ale stále brát na zřetel, že se jedná o průměrné údaje. Při podrobnější analýze jednotlivých typů domácností došli analytici k závěru, že loni rodinám s minimálními příjmy a s dětmi vzrostly základní a nevyhnutelné výdaje v porovnání s celkovými nezměněnými příjmy dokonce o rekordních 24 procent. Největší skok u těchto domácností zaznamenaly opět položky nájemné a teplo.

DPH dál zvýší výdaje

Značná část firem nepočítá letos s nějakým výrazným růstem mezd, vyšší mzdy nelze nyní získat ani ve státní či veřejné sféře, kde spíše bude pokračovat snaha uspořit co nejvíce prostředků. Vyšší mzdy jsou dosažitelné pouze s vysokoškolským vzděláním a znalostí cizích jazyků.

Další zvýšení výdajů bude podle ředitele Informačního institutu Petra Cibulky přitom představovat zvýšení DPH z deseti na 14 procent. U potravin by toto zvýšení představovalo ročně pro průměrnou rodinu větší výdaje o 1330 korun ročně. Při zvýšení DPH na 19 procent by toto zvýšení výdajů představovalo 3 631 korun ročně.

Zvýšení DPH prodraží i výstavbu a koupi nového bydlení, tedy i následné splácení hypotéky, v řádech desetitisíců

Problémem se jeví i růst výdajů spojených s bydlením. Při srovnání výdajů na bydlení v rozmezí let 2006 až 2010 rostla průměrná mzda o 20,7 procenta, nájemné ale o 51,7 %, plyn o 49,6 %, vodné a stočné téměř o 30 %, topení o téměř 27 procent.

Důchodcům také vzrostly náklady

Domácnostem důchodců vzrostly v letošním prvním pololetí proti loňsku životní náklady o 2,9 procenta. To je více, než činí celorepublikový průměr pro všechny tuzemské domácnosti. Celkem totiž všem českým domácnostem stouply životní náklady o 1,8 procenta. Vyplývá to z podrobného členění Indexu spotřebitelských cen (životních nákladů), které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad.

Například náklady na potraviny a nealkoholické nápoje se důchodcům zvýšily oproti loňsku o 4,7 procenta, výdaje na bydlení, vody, energii a paliva o 4,4 procenta, výdaje na dopravu stouply o 3,5 procenta a na zdraví o 4,2 procenta.

Pro všechny domácnosti od ledna do června životní náklady nejvýrazněji vzrostly u potravin a nealkoholických nápojů, a to o 4,6 procenta, uvedla ČTK.