Zatímco loni se zvýšila základní sazba daně z nemovitosti u rodinných domů, bytů a pozemků (mimo zemědělskou půdu) na dvojnásobek, tedy z jedné na dvě koruny za metr čtvereční, letos zůstala stejná. Přiznání k této dani je třeba nadále podat finančnímu úřadu, pod který spadáte, do konce ledna. Vyplňují ho ti, kdo si loni koupili byt či jinou nemovitost a ale i další daňoví poplatníci, kteří již daňové přiznání podali, ale u nichž se něco změnilo, jako výměra pozemku, způsob užívání stavby, nebo když si k původní nemovitosti přistavilo třeba jedno či dvě patra.

Podat toto přiznání později se nevyplácí. Nově musí občan počítat s tím, pokud podá přiznání k dani z nemovitosti o pět a více pracovních dnů později, zaplatí pokutu ve výši 0,05 % příslušné daně za každý den prodlení, nejméně však 500 korun.

Došlo i k další významné změně. „Spoluvlastníci pozemku, stavby, bytu nebo nebytového prostoru mohou přiznávat svůj spoluvlastnický podíl samostatně, nikoliv jako dosud jen přes tzv. společného zástupce (obvykle daňového poradce),“ uvedl daňový poradce Ladislav Povr z firmy Fučík& spol., zabývající se daňovým poradenstvím, audity a účetnictvím.

Když tedy podá některý spoluvlastník daňové přiznání na svůj spoluvlastnický podíl na nemovitosti, musí ho podat i jeho spoluvlastníci. Pokud tak neučiní, vyměří mu tuto daň bez předchozí výzvy správce daně (Finanční úřad). V tomto případě ale podle Povra správce daně dotyčného nepokutuje za opožděné podání daňového přiznání, ani mu nepočítá penále ze vyměřené daně. “Přiznání za spoluvlastnický podíl nelze podat u pozemků, evidovaných v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem,” řekl rovněž Povr.

Zdarma to již nepůjde – daňové složenky skončily

Občan, který již daňové přiznání jednou podal, a u něhož nedošlo k žádné změně, je znovu nepodává a vyčká na složenku od Finančního úřadu, kterou dostane poštou. Daň z nemovitosti je třeba zaplatit do konce května. Pokud převýší 5000 korun , lze ji zaplatit ve dvou splátkách, první do 31. května a druhou do konce listopadu. Pokud je tato daň nižší než 30 korun, stat ji občanovi odpustí, musí však podat daňové přiznání.

Podobně jako ke klasickému daňovému přiznání, ani k úhradě daně z nemovitosti již není letos možné tomu není možné využít tzv. daňovou složenku, za kterou se neplatilo žádné poštovné, ale klasickou poštovní složenku typu “A”, která není zadarmo.

Daň z pozemků platí vlastník pozemku, v některých případech (u pronajatých pozemků, evidovaných v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem, nebo u pozemků, které spravuje Pozemkový fond či Správa státních hmotných rezerv aj.) pronajímatel. Případně i uživatel, pokud není znám správce pozemku. Podobně je tomu v případě daně ze staveb, která se vztahuje i na byty a samostatný nebytový prostor.

Různý způsob výpočtu daně

U každého typu nemovitosti se počítá daň jinak, Obecně ale platí, že se základ daně násobí stanovenou sazbou a v některých případech určeným koeficientem.

Zatímco u zemědělské půdy činí sazba daně od 0,25 do 0,75 %, u stavebních pozemků činí 2 koruny za metr čtvereční a navíc se násobí ze zákona koeficientem od 1,0 v obcích do tisíce obyvatel do 4,5 v Praze. Místní zastupitelé mohou přitom stanovit pro jednotlivé části obce jiný koeficient. Proto se vyplatí ověřit si příslušná data před podáním daňového přiznání ověřit, nejlépe na finančním úřadě. Praha například přijala koeficient pět pro stavební pozemky a vybrané stavby a 1,5 pro další vybrané stavby.

Základem daně z bytu nebo ze samostatného nebytového prostoru je podle zákona o dani z nemovitosti výměra podlahové plochy bytu v m2 nebo výměra podlahové plochy samostatného nebytového prostoru v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období, vynásobená koeficientem 1,20, (dále jen "upravená podlahová plocha"). Tu pak vynásobíme základní sazbou daně, která u bytů či samostatného nebytového prostoru činí od loňska dvě koruny za metr čtvereční. Výsledek je třeba znovu vynásobit koeficientem, stanoveným zákonem (viz výše).

Od roku 2008 mohou navíc města a obce využít tzv. místní koeficient a tuto daň tedy buď ještě zvednout, případně naopak snížit. Výši místního koeficientu lze zjistit na finančním úřadu, nebo na webu města či obce, v níž bydlíte. Praha například tento koeficient nevyužívá.

Ti, kdo bydlí v družstevním bytě, daňové přiznání nepodávají – vyplňuje ji za ně družstvo. V případě Společenství vlastníků jednotek, tvoří daň z nemovitosti – daň z bytu, dale z podílu na společných prostorách a z pozemku, na němž dům stojí. Řada SVJ jednotlivým vlastníkům s výpočtem této daně pomůže.

Daň z převodu nemovitostí

Nic se nezměnilo v případě daně z převodu nemovitostí. Kdo prodal dům, byt, či pozemek, musí ji zaplatit do tří měsíců od doby, kdy byla do katastru nemovitostí zapsána změna vlastníka. Zároveň musí do té doby také podat daňové přiznání. Daň se počítá jako 3 % z vyšší ze dvou cen, té, kterou stanovil znalecký posudek (ceny obvyklé) a kupní ceny. Když je nižší než sto korun, občan nic platit nemusí. Obvykle je ale daleko vyšší, takže se úhradě této daně nevyhne.

Čtěte také:
Ušetřit na daních můžete i v Česku
Daňová složenka bez poplatku končí

František Mašek, Peníze.cz