Zákon určuje maximální splatnost faktur za potravinářské zboží na 30 dnů, přikazuje řetězcům předávat obchodním partnerům cenové podmínky včetně systému slev a zakazuje prodávat toto zboží za nižší cenu, než za jakou bylo nakoupeno.
Za porušení ustanovení nového zákona potom hrozí řetězcům až 10 milionová pokuta.
Hodnocení zákona je zatím rozporuplné. Dodavatelé se k němu raději nevyjadřují, aby nezhoršili svoji pozici při jednáních se supermarkety, ekonomové žehrají na omezení volného trhu a obchodníci hrozí, že místo tuzemského zboží raději dovezou zahraniční, které takovýmito podmínkami svázáno není.
I na půdě Evropské unie se však hledají možná opatření, která by narovnala nerovnováhu mezi ekonomickou silou výrobců a maloobchodních řetězců. Prozatím je otázka, jaké cesty budou zvoleny a jak rychle se je podaří zavést. Důležité však je již záměr a uvědomění si tohoto problému.
 
Konkurenceschopnost pod drobnohledem
Evropská komise zaměřila svoji pozornost na konkurenceschopnost zemědělsko-potravinářského komplexu - chtělo by se říci konečně. K tomuto tématu byla vytvořena "skupina na vysoké úrovni", která se zabývala všemi aspekty konkurenceschopnosti a možnými efekty, které plynou ze vzájemných vazeb v celém sektoru. Závěrečná zpráva obsahuje třicet klíčových doporučení, která by měla napomoci ke zvýšení konkurenceschopnosti evropy.
Bohužel velká část z nich je jen opakováním tradičních klišé, které EU opakuje již léta. K nim patří záměr důsledně aplikovat a zlepšovat IPPC či zajišťování nadstandardního welfare a ochrany zvířat.
Na druhé straně se ve zprávě objevují i jednoznačně pozitivní body. K nim je třeba zařadit snahu o řešení nerovnováhy mezi maloobchodními řetězci a jejich dodavateli nebo zajištění bezproblémového importu surovin obsahujících GMO na základě vědeckých poznatků.
Navíc je ve zprávě uvedeno, že by bylo třeba při zavádění jakýchkoli opatření postupovat v souladu s vědeckými poznatky a před vlastním uvedením do praxe provést studie dopadu. Takové doporučení zní jako pozdní lítost. Spousta opatření, jež dnes platí by evidentně podobnou procedurou neprošla. Nezbývá než doufat, že ta skutečně ekonomicky podložená doporučení budou naplňována ... a ta ostatní odnese čas.

Únik domácích klenotů
Dánský korunní klenot a jeden z nejznámějších světových vývozců masa, Danish Crown, vyklízí domácí pozice. Podle posledních zpráv již nehodlá investovat do svých podniků v Dánsku a zaměří se naopak na investice do zahraničních provozů. Již dnes činí podíl provozů umístěných v Dánsku jen 16%. Veškeré ostatní zpracovatelské závody jsou rozptýlené v Německu, Polsku a Velké Británii.
Plán je jedním z kroků, jak ekonomicky ozdravit celou společnost a co nejvíce snížit náklady. Nejsou sice známy veškeré plánované kroky, ale rozhodujícím motivem pro přesun aktivit do zahraničí jsou mzdy. Ty jsou v Dánsku významně vyšší než v ostatních zemích. Jak na situaci zareagují zaměstnanci prozatím není jasné. Jednání totiž zatím probíhají.
Zdroj: Copenhagen Post On-line

Kanada zvyšuje sledovatelnost masa
Bezpečnost potravin a jejich zpětná dohledatelnost se stává důležitým argumentem při jednáních na třetích trzích. Konstatovalo to kanadské ministerstvo zemědělství a jako reakci na to zavedlo program, který v průběhu příštích čtyř let má napomoci výraznému zlepšení situace v této oblasti. V rámci programu bude chovatelům proplaceno až 70% nákladů spojených s nákupem radiofrekvenčních prostředků k označování zvířat.
Program se týká jak hovězího, tak prasat.
Zdroj: The PigSite

Rusko uzavírá chovy
Výskyt Afrického moru prasat, který se objevil napříč ruským teritoriem, nutí ministerstvo zemědělství, aby zvažovalo možnost uzavření obratu veškerých chovů prasat. Hlavním důvodem k těmto úvahám je snaha zabránit dalšímu rozšíření moru prasat. Pokud by totiž k rozšíření došlo, mohly by ztráty dosáhnout až 1 milionu prasat (což odpovídá 50 tis. tun masa).
Podle oficiálních zpráv jsou přímé ztráty způsobené africkým morem prasat 25-30 miliard rublů (15,6 mld. korun). Další rozšíření nemoci by mohlo zničit celou produkci prasat v zemi a program dalšího rozvoje chovu hospodářských zvířat.
"Abychom vyřešily tento problém, převedeme veškeré chovy prasat do uzavřeného systému výroby," řekl na počátku tohoto týdne ministr zemědělství.
Zdroj: PigProgress

Komoditní burzy II. - Co je to burza?
Komoditní burzy jsou místem, kde se obchoduje s nejrůznějšími produkty a surovinami. Od vzácných kovů, přes ropu po zemědělské produkty. A právě poslední jmenované nás budou zajímat. Obchodování prostřednictvím komoditních burz je především doménou Spojených států. Na starém kontinentě se burzovní obchodování nikdy tolik nerozšířilo. Burzy jsou v podstatě místem, kde se setkává nabídka a poptávka. Tím je tvořena cena. Pokud je poptávka vyšší, než nabídka, předhánějí se kupující v nabídnuté ceně, aby zboží získali, pokud je vyšší nabídka, předhánějí se prodávající s co nejnižší cenou, aby prodali. Princip je tedy velmi jednoduchý. Postupem času se systém formalizoval a dostával pevnější pravidla. Z toho potom vykrystalizovaly jednotlivé burzy.
Jak již bylo řečeno, hlavní světové burzy se nacházejí na americkém kontinentu. Nejdůležitější komoditní burza, která se zabývá zemědělskými komoditami je bezesporu CME, což je konglomerát několika komoditních burz. V Evropě je zřejmě nejvýznamnější burzou Liffe (Londýnská burza), ale v porovnání s USA se v oblasti zemědělských komodit obchodují v Evropě přes burzy jen zlomky objemu produkce.