Renata Šarjaková, 29. leden 2009
Spásonosný garanční fond
Zdroj: ASZ
Jestli je nějaký nástroj státní pomoci zemědělství hodnocen všemi zemědělci napříč názorovým i velikostním spektrem skutečně pozitivně, pak je to Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF). Po období částečného útlumu činnosti PGRLF přichází nyní doba, kdy může oboru prokázat opět neocenitelné služby.

Znovuobjevené garance

Náves
Klíčovou rolí by se přitom mělo stát zprostředkování kapitálu, a to nejen zlevňováním v současnosti mírně rostoucích úrokových sazeb, ale především zárukou úvěrů vůči ekonomickou krizí vyplašeným bankám či pojišťovnám – garancemi. A ač to nezní příliš „tržně“, v praxi budou potřebnější zcela určitě garance provozních úvěrů než půjček na investice. Obavy z rizika takzvaných dospělých garancí, tedy z toho, kdy podnik čerpající úvěr jej není schopen splatit a  díky garanci tak za něj vypůjčené peníze zaplatí stát, by přitom neměly být velké. Za patnáctiletou existenci PGRLF má jak Fond, tak banky, jednotlivé zemědělské subjekty dostatečně „proklepnuté“,  takže sypání peněz do „černé díry“ prakticky nehrozí. I za standardní situace by přece bylo zřejmé, že nevěrohodný klient by půjčku nedostal, a takový podnik by neměl získat státní garanci ani nyní. Minimalizaci rizik lze ještě zvýšit vyjmenováním účelů, na jaké budou garance poskytnuty. Zhruba tímto způsobem také vedení ministerstva zemědělství v současné době přemýšlí a pokud nebude vylobováno nějaké iracionální řešení, mohly by provozní garance jako nenároková a přesně specifikovaná forma státní pomoci potřebný tok peněz resortem skutečně urychlit a podpořit.

Faktoring

S návrhem na dosud nevyužitou formou činnosti PGRLF, takzvaným faktoringem, přišla v minulých dnech Potravinářská komora ČR. Podle všeho se zdá, že je to celkem dobrý nápad a první signály z PGRLF avizují, že tuto možnost Fond minimálně zvažuje. V této souvislosti by bylo vhodné uvědomit si, že v reálně horší úvěrové pozici jsou oproti zemědělcům právě zpracovatelé zemědělských surovin a ještě v o něco horší pozici vůči potravinářům jsou podniky působící v oblasti těžby a zpracování dřeva. Ty totiž zasáhla již hypoteční krize předcházející krizi ekonomické zhruba o rok. Je tedy naprosto správná úvaha, že PGRLF se ve své pomoci prostřednictvím garancí a dotací úroků z úvěrů nebude soustředit primárně jen na zemědělskou prvovýrobu, ale na všechny segmenty podniků působících resortu ministerstva zemědělství – tedy na zemědělce, potravináře a dřevaře. Zejména v případě potravinářů totiž stále platí, že případné ekonomické problémy zpracovatelů zemědělských surovin dopadnou následné odbytové i cenové problémy právě do zemědělské prvovýroby. Ale zpět k faktoringu. V zásadě lze tuto službu charakterizovat jako postupování krátkodobých pohledávek s dobou splatnosti do 90 dní. Fakticky tak faktoring funguje jako krátkodobý bankovní úvěr. Podle potravinářské komory by PGRLF poskytoval tuto službu potravinářským podnikům, které by tak mohly platit zemědělcům za dodané suroviny do 30 dní, čímž by se výrazně urychlil tok peněz a navíc by bylo možné peníze vyčleněné na faktoringové služby každý měsíc stále dokola otáčet. V průběhu kalendářního roku by tak byla určitá částka použita dvanáctkrát, a efektivita takto použitých peněz by byla oproti jednorázovým garancím (fakticky umrtvení peněz nutných na záruky) několikanásobně vyšší. Podle analýz by nebylo přitom třeba faktoringový program PGRLF notifikovat v EU, stejně tak tvrdí ministr zemědělství, že není třeba bruselského schválení znovuoživení garancí. To v praxi znamená, že je čas na to připravit skutečně účelné programy, přičemž minimálně pro zemědělskou veřejnost není momentální prioritou spustit je okamžitě.

Správné načasování

Každopádně, v současné době jsou na účtech zemědělců peníze vyplacené v rámci SAPS a TOP-UP, takže bezprostřední nedostatek peněz nehrozí. Tyto peníze budou ještě navíc posíleny v nejbližší době o platby AEO. Nedostatek finanční hotovosti by se tak podle všeho měl projevit až na počátku druhé poloviny tohoto roku. Samozřejmě je nutné zveřejnit a deklarovat programy pomoci daleko dříve, a v případě zpracovatelů možná i dříve reálně spustit. Nicméně nehoří. Navíc je možné, že v druhé polovině letošního roku může již dojít k oživení ekonomiky, což jistě využití garancí nevylučuje, ale právě s ohledem na další budoucnost by se nemusely veškeré peníze, které budou v té době k dispozici, utratit. Rokem 2009 ani zemědělství, ale ani rizika plynoucí z globálního trhu nekončí. Spíše naopak.

Petr Havel


Hodnocení => průměr 017
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář