Až na 1,5 milionu korun za hektar by se mohly zvýšit odvody za vyjmutí pozemků z půdního fondu.

A to v případě, že parlament přijme navrhovanou podobu novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou dnes schválil Topolánkův kabinet.

Jde o opatření, které má pomoci k ochraně zemědělské půdy před masivním záborem pozemků, především na stavbu nových továren a obchodních center. Právě mizení úrodné půdy považují odborníci za jeden z největších ekologických problémů v zemi.

Zdražit by se mělo více

V posledních letech je v České republice ročně nevratně zabráno pro různé stavby okolo 5000 hektarů zemědělské půdy. Od roku 2003 do loňska ubylo téměř 130 000 hektarů úrodné půdy.

Většina odborníků však poukazuje na to, že ani zdražení není do budoucnosti dostatečné a odvody by měly být větší.

Podle externího poradce ministra zemědělství Michala Pospíšila by měly poplatky za vyjímání půdy ze zemědělského půdního fondu podléhat tržním principům. "To znamená, že poplatky za hektar půdy vysoké zemědělské kvality a v blízkosti měst by měly činit deset nebo dvacet milionů korun," konstatuje Pospíšil.

Naopak v místech, kde by bylo žádoucí podpořit podnikatelské aktivity, by mohly být odvody (poplatky) za vynětí půdy v zásadě formální. "Tímto způsobem by šlo velmi dobře regulovat žádoucí rozvoj venkova," zdůrazňuje Pospíšil.

Ani někdejší první náměstek ministra zemědělství a exředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáš Doucha nepovažuje navrhované poplatky za dostatečnou ochranu zemědělské půdy. Maximálně možný odvod v novele zákona totiž činí zhruba 1,5 milionu za hektar.

"To je v praxi 150 korun za metr, což je nedostatečné. V případě, že budou pozemky použité například na bytovou výstavbu, se zhodnotí mnohonásobně více," konstatuje Doucha.

Změna po 16 letech

Samotný předkladatel novely, kterým je ministerstvo životního prostředí, přitom na navrhovaných sazbách striktně netrvá. "Jsme připraveni o tom v průběhu projednávání v parlamentu ještě jednat a zvýšení sazeb se nebráníme," říká ředitel vnějších vztahů Jakub Kašpar.

Z podkladů pro jednání vlády přitom vyplývá, že současné poplatky nebyly měněny od roku 1992. "Současná výše odvodů je znehodnocena vlivem inflace a nezabraňuje záborům především kvalitní zemědělské půdy k jiným účelům," konstatuje se v dokumentu.

V praxi se tak platí za vyjmutí hektaru půdy 20 000 až necelých 70 000 korun. Pokud by se do těchto sazeb promítla valorizace, zvýšily by se uvedené sazby zhruba dvojnásobně. Novela ale počítá s dalším navýšením odvodů na základě koeficientů pro jednotlivé třídy ochrany půdního fondu podle cennosti pozemků.

Maximální koeficient u půd I. kategorie má hodnotu devět, maximální možný poplatek by pak činil podle návrhu 1,552 milionu korun za hektar.

Zvýšené sazby by přitom nezanedbatelně posílily státní rozpočet. Podle statistik činil v roce 2006 celkový výnos z odvodů 516 milionů korun. "Pokud by v té době již platil nový způsob stanovení odvodů, dosáhl by v tomtéž roce výnos 3,3 miliardy korun," konstatuje se v příloze k návrhu novely.