Vedení AK ČR sděluje, že včerejším dnem byla úspěšně dokončená jednání o navýšení doplňkových přímých plateb na maximální možnou výši, tj. 30%. Tím bylo dosaženo plných 65% zemí EU 15. Vláda tím vyhověla žádosti o dorovnání přímých plateb na úroveň vyjednanou v přístupových rozhovorech v Kodani.
Na nepříjemnosti spojené s posilováním koruny nedávno upozornil Agrární komoru ČR Oldřich Gojiš, majitel firmy Inter Lacto, která dosahuje zhruba šestimiliardového obratu. „Jsem z poloviny zemědělec a z poloviny potravinář,“ uvedl Gojiš na vrub společnosti, kterou řídí.
Hned několik akcí v souvislosti s ptačí chřipkou zorganizovala v minulých dnech Agrární komora ČR. Podílela se na přípravě snídaně ministra zemědělství Jana Mládka se sdělovacími prostředky. Dále i na regionální akci v sále Kosteleckých uzenin, kde se sešli producenti a zpracovatelé s veterináři, krmiváři, ale i novináři a odborníky a diskutovalo se o tom, jak vše řešit co nejlépe.
Vážení členové Agrární komory,
mám potřebu se podrobněji vyjádřit k problematice překročení mléčné kvóty ČR, která byla předmětem části včerejšího pořadu Sedmička v TV Nova a pozici vedení komory k ní. Dovolte mně jenom stručné teze:
Zemědělci prodávali prasata středně velkým jatkám v různých místech republiky a než se stačili vzájemně informovat o stejné fintě nenechavých „podnikatelů“, přišli o desítky milionů korun. Dovezli na porážku jatečná prasata a čekali dva, tři a čtyři měsíce. Když se začali dožadovat svých peněz za prasata, zjistili, že jatka jsou převedená na bezdomovce a ti jsou neznámo kde.
Nedávno jsem seděl s jedním vysokým činitelem státní administrativy a on mi řekl: pane prezidente, já chápu, že Agrární komora, stejně jako ostatní zájmová uskupení, tlačí na peníze. Je to legitimní. Myslím si ale, že v mnoha případech nejste, žel, sami mezi sebou féroví.
Ptačí chřipka je na postupu a je otázkou času, kdy zaznamenáme její první výskyt na našem území. Nastávají zlé časy pro producenty bílého masa, neboť spotřebitelé tlačeni mediální vlnou přestávají tuto oblíbenou potravinu kupovat. V minulém roce jsme dovezli mimo jiné 12 700 tun drůbežího masa z Polska a 1144 tun z Brazílie. Proč tyto dvě skutečnosti stavím vedle sebe?
15. 2. 2006 v Olomouci
1. Byl schválen stejný přístup ke kompenzačním platbám za cukrovku a mléko, jaký byl použit při konstrukci přímých plateb u chmele, škrobu, lnu a VDJ. Od celkové možné platby na daný produkt se odečte platba na plochu v konkrétním roce. Zbytek se vyplatí adresně pěstitelům nebo chovatelům.
