apic-ak.cz, 15. prosinec 2005
Státní půda

O půdu se ve středověku vedly války a padali mrtví. Dnes o ni bojují mocná lobby a padají státní úředníci a ústavní činitelé. Nebylo by se čemu divit, kdyby kauzy nedávno minulé, rasantní nástup proti překupníkům, byly reakcí bdělého oka státu, který zjistil nepravosti a rychle konal.

Skutečnost je ovšem jiná. Spekulativní kšefty kolem státní půdy pod zástěrkou restitucí běžely mnoho let a nikoho to nezajímalo.

Musel přijít až uhříněveský průšvih velkých rozměrů a zájemce, na kterého se nedostalo (chcete-li byl pomalejší), aby se letité kalné vody rozvířily. Se znalostí věcí musím říct, že na problémy odplývání státní půdy od těch, kteří ji potřebují k poctivému hospodaření, jsme upozorňovali léta. Mluvím o Českomoravském svazu zemědělských podnikatelů a Agrární komoře. Věděli o tom zodpovědní lidé státní správy, věděli o tom poslanci. Věděli, nic nečinili, chuť dravců rostla a pánové z Prezidia Pozemkového fondu se začali pouštět do legislativních konstrukcí, které nemají v Evropě obdoby a svými mechanismy a rychlostí jsou srovnatelné snad s polním válečným soudem. Ostatní, například Výkonný výbor fondu, přihlíželi a poslušně konali. Takže současný poprask je tak trochu pokrytecký.

Státní půdy se v ČR prodává celkem kolem půl milionu hektarů, větší díl ještě zbývá prodat. Nejvíce ji potřebují ti, kteří ji mají pronajatou a hospodaří na ní. Jsou to privatizátoři majetku bývalých státních statků, jsou to také jejich restituenti, ale jsou to i ti, kteří si koupili půdu a začali hospodařit od nuly. Malí, střední i velcí. Hospodaří většinou v pohraničním prstenci kolem republiky, kde je státní půdy nejvíce a kde je také největší tlak ze strany zahraničních zájemců a českých spekulantů. Tito podnikatelé jsou nyní nejvíce ohroženi a je třeba konečně jejich názory a potřeby začít vnímat. Dřív než bude pozdě. A nebo snad na nich nezáleží? Jsou nám milejší realitní kanceláře a zahraniční firmy s převahou svého kapitálu než obyčejný český zemědělec? Je jedno, kam se až objem zemědělství propadne a na jakých číslech skončí deficit agrárního obchodu? Bude to 40 miliard, nebo 50 či více?

Agrární komoře to jedno není a připravuje v této záležitosti konkrétní kroky, které zveřejníme po jednání s  ministrem zemědělství Janem Mládkem. Chci věřit, že reakce na uhříněveskou kausu nebyla jen momentálním vzepětím státní administrativy.

Ing. Jan Veleba
Prezident AK ČR


Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 114
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář