To nesvědčí o ničem jiném, než že se dodavatelé hnojiv rozhodli, že si tvrdě a nekompromisně řeknou o nemalou část loňského zvýšení cen rostlinných komodit. Konkurence veškerá žádná, tak proč ne. Že to nás, české zemědělce, bude v příštím roce stát zhruba devět miliard korun, prodejce ani výrobce z pochopitelných důvodů vůbec nezajímá.

Co s tím můžeme my jako odběratelé dělat? Mnoho možností není. Můžeme přestat hnojit. To je ale cesta do pekel. Bez fosforu a draslíku se dá vydržet možná rok či dva. Dusíkem však hnojit musíme. Já osobně vidím řešení problému ve dvou rovinách. V rovině sedláka, tedy toho, kterého se zvýšená cena bezprostředně dotýká, a v rovině Agrární komory ČR, která je největším stavovským sdružením sedláků v ČR.

V rovině sedláka to bude vyžadovat daleko uvážlivější hospodaření se statkovými hnojivy a znovu objevit kouzlo zeleného hnojení. Tam máme určitě rezervy. Vybudovat hnojiště a jímky však bude vyžadovat čas a nemalé investiční náklady. Ty nás ale stejně neminou v rámci cross compliance. Zelené hnojení však mnoho nestojí a můžeme s tím začít hned.

Ing. Jindřich Šnejdrla, viceprezident AKČR