Renata Šarjaková, 20. červen 2008
Začátek je u obilí a rýže

Na obilnářském fóru ve Větrném Jeníkově se uplynulé pondělí hodnotila loňská sklizeň obilí a posuzovaly se důvody pro tak výrazné poskočení ceny .Vloni totiž nečekaně cena obilí překročila 6000 korun a ozimé řepky 10 000 korun za tunu.

„Přišla nová doba. Nenávratně pryč jsou časy, kdy jsme rok co rok před žněmi hráli hru na schovávanou a licitovali, zda cena obilí vůbec pokryje náklady na jeho produkci,“ řekl na shromáždění obilnářů Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR.

 

Myšlenky na spalování obilí jsou pryč


„Nenávratně pryč jsou časy, kdy si mnozí pohrávali s myšlenkou spalování obilí. Nejlépe za cenu do 2000 korun za tunu. Nechtěl bych být v situaci majitele firmy, která těmto fantasmagoriím podlehla a začala připravovat výrobní program kotlů na obilí. Doba, která přišla, se rovná trvale vysokým poptávka po potravinách. Poptávka, jejíž meziroční nárůst se odhaduje na šest procent, který se pravděpodobně nepodaří pokrýt přírůstkem výroby potravin. A potravinový řetězec začíná u obilí a rýže,“ konstatoval dál Veleba, který se pustil do rozboru situace.


„Evropa (EU) spotřebovává 91,5 kg masa na obyvatele za rok, země EU-15 dokonce 96,3kg, průměr celého světa je 41,7 kg, chudé země mají spotřebu kolem 10 kg.


V Číně se spotřeba masa zvedla od roku 1985 o 25 kg na současných 50 kg. Pokud bychom její nárůst převedli hypoteticky jenom na vepřové maso, pak na jeho výrobu by bylo třeba asi 32 milionů hektarů polí osetých obilím,“ vysvětlil prezident agrární komory. Přítomným položil otázku, jak uspokojíme poptávku, až začne podobný růst spotřeby jako v Číně fungovat i v dalších rozvojových zemích, což se v nejbližších letech nepochybně stane.


„Odpovědí může být mnoho, k cíli ale vede jenom jedna cesta. Nazývá se intenzifikace zemědělské výroby. Konkrétně to znamená, že průměrný výnos 4,5 t/ha, který Česká republika dosahuje, není dobrý výsledek, ale v kontextu řečeného a v kontextu vyspělých produkčních zemí Evropské unie je to výnos podprůměrný.


Studie Evropské unie říká, že k zachycení „potravinového tsunami“ je třeba výnos 7,5 t/ha. My jsme ale vstoupili do unie s referenčním výnosem, od kterého se odvíjí dotace, je to pouhých 4,2 t/ha,“ konstatoval dál Veleba.

 

Světová sklizeň obilí nabízí rekord


Předseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Jiří Papež zase dával ceny do kontextu světové produkce. „V oblasti obilovin může jít jen o pohyb dvou procent světové produkce nahoru nebo dolů a dopad do cen komodit je okamžitý. Proto tak trochu s obavami pozoruji rekordní odhady letošní sklizně ve výši 658 milionů tun (nižší odhad je 645 milionů tun). Letošní sklizeň může skončit propadem cen a zemědělci budou opět ve ztrátě,“ řekl Papež. Podle mého názoru bychom si měli rozdělit úlohy. Jiná bude role politika, jiná role podnikatele. Měli bychom si říci, kde jsou naše možnosti, kde jsou naše limity a co můžeme udělat společně pro váš úspěch v podmínkách, které máme,“ apeloval na přítomné Papež. Politik by podle něj měl vytvářet stabilní a transparentní prostředí. „Investice ze státního rozpočtu by podle mého názoru měly jít především do udržení produkčního potenciálu půdy a do zlepšení bilance hospodaření s vodou, stejně jako do zlepšení infrastruktury,“ řekl.

 

Odhaduje se vysoká sklizeň


Ministr zemědělství Petr Gandalovič na obilnářském fóru dal nahlédnout do statistik, které kalkulují s letošním vysokým výnosem obilí. „Přestože do sklizně je ještě daleko, lze odhadnout, že při dalším zcela normálním průběhu počasí se v České republice očekává celková sklizeň (včetně kukuřice) ve výši 7700 – 7900 tisíc tun obilovin. Tak vysoká sklizeň zcela bez problémů vykryje požadavky domácí spotřeby obilovin, která se dlouhodobě pohybuje v rozmezí 5500 – 6000 tisíc tun,“ uvedl Gandalovič. „Lze předpokládat, že na českém obilním trhu vznikne přebytek obilovin ve výši 2000 tisíc – 2300 tisíc tun obilovin, které bude nezbytné vyvézt do zahraničí, nebo v případě poklesu cen obilovin na světovém a evropském trhu nabídnout do intervenčního nákupu. Očekáváme zcela jistě velmi vysokou poptávku po kvalitním potravinářském obilí, krmné obilí vzhledem k poklesu stavů prasat u nás i v okolních zemích bude hledat dále svoje uplatnění,“ dodal ministr.


Hodnocení => průměr 014
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář