V krátkém přehledu uvedl ministr Petr Gandalovič několik aktuálních světových cen:
- pšenice ke včerejšímu dni činila 870 amerických dolarů za bušl, počátkem loňského roku byla přitom 425 dolarů a postupně se vyšplhala až na 1517 dolarů, konkrétně 12. března letošního roku,
- kukuřice je v současné době 596 dolarů za bušl, počátkem letošního května ale dosáhla až 629 dolarů. V lednu 2007 se ale kukuřice prodávala za 362 dolarů,
- evropská ceny řepky byla počátkem roku 2007 něco přes 267 eur za tunu, letos 3. března dosáhla až na 515 eur za tunu a v současné době je 441 eur za tunu.
Zatímco světové ceny rostlinných komodit s výjimkou rýže v poslední době klesají, může být dobrou zprávou pro naše zemědělce vzestup cen živočišných komodit. Přestože zde není tolik světová cena provázána s naší, vliv je nesporný, a proto uvádím světové ceny,
- po poklesu cen hovězího masa z počátku letošního dubna na 87 centů za libru dosáhla tento týden cena hovězího téměř 95 centů za libru, což je oproti počátku roku 2007 (tehdejší cena 92 centů) mírný vzestup a oproti minulému měsíci vzestup docela znatelný. - - výrazně vzrostly také ceny vepřového masa: Cena vepřových půlek dosáhla tento týden 78 centů za libru, ještě počátkem letošního března byla ale jen 56 centů a v prosinci loňského roku dokonce jen 51 centů. V současné době již světové ceny vepřového překonaly ceny z počátku roku 2007, kdy jen mírně překračovaly 60 centů za libru.
Celkově je možné říci, že ceny rostlinných surovin klesají, ale stále jsou dostatečně vysoké, a světové ceny živočišných komodit se začaly zvyšovat.

Nové výzvy pro evropské i české zemědělství

Vzhledem k přibývajícímu počtu lidí na planetě a zvyšujícím se nárokům na spotřebu potravin lze očekávat, že nejde o dočasný výkyv, ale dlouhodobý trend. To přináší pro evropské i naše zemědělství zcela nové výzvy, kterým je nutné přizpůsobit jednotlivé zemědělské politiky. Do hry se tak vrací řada v minulých letech opomíjených pojmů, jako je globální potravinová bezpečnost nebo urychlení změn v rámci společné zemědělské politiky EU. V rámci EU se musí především změnit dosavadní dlouholetý přístup, podle kterého Evropa výrobu spíše omezovala a svazovala různými kvótami. Nyní je třeba naopak odstraňovat bariéry bránící produkci a vytvořit prostor pro její nárůst.
Na toto téma vede ministerstvo zemědělství řadu jednání, jedním z důležitých bylo například loňské setkání minsitra Gandaloviče s ministrem zemědělství a rybolovu Francie Michelem Barnierem. Oba ministři se shodli mimo jiné na tom, že je třeba se vážně zamyslet nad dalším rozvojem zemědělství v EU a na nutnosti koordinace vzájemných postojů v rámci našich předsednictví. „Ve světě, kde bude zapotřebí vyprodukovat lepší a kvalitnější potraviny tak, aby nakrmily devět miliard lidí, musí všechny země včetně Evropy, hrát svou roli,“ uvedl při setkání francouzský ministr. Na stejné téma – globální potravinová bezpečnost a problémy s tím spojené svolává na příští měsíc ministry zemědělství z celého světa i FAO. Je tedy jasné, že mnohé dosavadní postoje a pozice se budou postupně měnit.

Situace v českém zemědělství

Naše zemědělství prokázalo, že dokáže velmi rychle a efektivně reagovat na příležitosti, které mu tento vývoj dává. Dokazují to podle minsitra Gandaloviče například výsledky agrárního zahraničního obchodu. V porovnání s rokem 2006 vzrostl v loňském roce náš agrární vývoz o 23,7 procenta a naopak agrární dovoz poklesl o 11,2 procenta. Dovoz ze zemí původní EU–15 v porovnání s rokem 2006 vzrostl o zhruba 11 miliard korun, náš vývoz do těchto zemí, ale také vzrostl, a to o zhruba 9 miliard korun. V důsledku toho došlo k prohloubení pasivní bilance obchodu s těmito státy o 1385 mil. Kč. Bilance s EU-15 je tedy v roce 2007 záporná a to – 37 096 mil Kč. Ve vztahu k novým evropským zemím jsme si v loňském roce o více než sedm miliard korun zlepšili obchodní bilanci a její výsledek je kladný. Dlouhodobá pasivní bilance agrárního obchodu se meziročně snížila o téměř šest miliard korun na necelých mínus 28 miliard.
Přestože víme, že na tomto vývoji má největší podíl vývoz pšenice a mléka jako surovin, nikoli výrobků, jde o první známku pozitivního vývoje po mnoha letech, domnívá se ministr zemědělství Gandalovič.
V rozporu s názory o snižování rozměru zemědělství v ČR se v loňském roce podstatně zvýšila zemědělská produkce. Potvrzují to údaje souhrnného zemědělského účtu. Ze statistických údajů vyplývá, že v loňském roce došlo v ČR v porovnání s okolními zeměmi meziročně ke zvýšení celkové produkce zemědělství o 15,6 procenta, z toho v rostlinné výrobě o 30,6 procenta a v živočišné výrobě o 0,2 procenta. Z našich sousedů se může obdobným růstem produkce pochlubit jen Polsko (meziroční nárůst o 17,9 procenta), v Rakousku ale vzrostla zemědělské produkce v loňském roce jen o 9,4 procenta, na Slovensku o 1,2 procenta a v Maďarsku dokonce došlo ke snížení zemědělské produkce o 1,5 procenta, vyčíslil ministr.

Hlavní smysl reforem

I české zemědělství se tak mění ze ztrátového odvětví v ziskovou a rozvíjející se součást našeho hospodářství a musíme udělat vše proto, aby mohlo této šance využít k dalšímu rozvoji. Zároveň je ale nutné, aby zvýšená zemědělská produkce se neděla na úkor kvality životního prostředí, především půdy a vody a aby uchovala krajinu v dostatečné kvalitě a s potřebnými vlastnostmi dalším generacím. Péči o krajinu nelze tak vnímat jako něco, co je namířeno proti zájmům produkčního zemědělství. Je tomu právě naopak, kvalita půdy nebo její schopnost zadržovat vodu je jednou je základním podmínek konkurenceschopného zemědělství. Zvýšená produkce a ziskovost s sebou přinese také větší zájem o zemědělskou půdu, a proto je třeba věnovat velkou pozornost právnímu prostředí, které určuje vlastnická a nájemné práva.
Reforma českého zemědělství, kterou jsme přibližně před měsícem představili veřejnosti spolu s premiérem Mirkem Topolánkem, na všechny aktuální výzvy, které před zemědělstvím stojí, reaguje. Vytváří prostor pro svobodné zemědělské podnikání a zvýšení produkce tam, kde je to možné a na druhé straně dává pro tento rozvoj pevná pravidla. Její hlavní cíle se dají shrnout do čtyř oblastí: 1. kvalita života na venkově, 2. konkurenceschopnost zemědělských podniků a odstranění byrokratických bariér pro jejich produkci, 3. důraz na vlastnická práva k půdě a péči o krajinu a 4. aktivní vystupování České republiky v Bruselu, kde se pravidla pro naše zemědělství formují.
Je celkem logické, že se ihned po zveřejnění našich záměrů rozvinula ohledně reformy v zemědělské veřejnosti široká diskuse včetně kritických ohlasů. Na kritiku a případné návrhy na doplnění některých priorit jsem připraven, je však třeba pamatovat na to, že je nutné pohybovat se v pravidlech společné zemědělské politiky EU. „Nemohu však souhlasit s těmi,“ řekl dále Gandalovič, „kteří pochybují o základních principech, jako je priorita vlastnických práv či již zmíněná potřeba péče o zemědělskou krajinu. Chtěl bych také zdůraznit, že cíle reformy nejsou v žádném rozporu s dřívějšími dokumenty, které se týkaly rozvoje tuzemského zemědělství a potravinářství. Představená koncepce je naopak aktualizací těchto dokumentů ve světle měnících se globálních podmínek a pokud se jí podaří naplnit, zabezpečí podnikatelům v oboru dlouhodobou perspektivu.

Kvalita života na venkově

„Tato kapitola je první proto, protože venkov a zemědělské podnikání jsou dvě strany téže mince. Setkal jsem se s názory, že příliš mnoho peněz je věnováno na rozvoj malých obcí oproti podpoře zemědělských podniků. Prosperita zemědělství však zcela jednoznačně závisí na kvalitě pracovníků, kteří v něm pracují, a vytvoření kvalitních podmínek pro život na venkově je jedinou cestou, jak zabránit odlivu těchto lidí do měst. Starostům malých obcí zase vysvětluji, že investice do produkčního zemědělství podpoří prosperitu venkova, kde zemědělství je a bude nejdůležitější ekonomickou aktivitou,“ zdůraznil dále ministr ve svém projevu.

Podpora konkurenceschopnosti a odstraňování překážek produkce

„Přestože někteří tvrdí, že reforma neobsahuje důraz na podporu zemědělské produkce, naše koncepce naopak s rozvojem produkčního zemědělství počítá. Jejím základem však není státní podpora produkce, která ani v EU není v podstatě možná, ani koncepce produkce, o které lépe rozhodnete vy sami podle vývoje na trhu. Její hlavní podstatou je odstraňování bariér pro nárůst produkce, pomoc při investicích do konkurenceschopnosti a vyrovnávání podmínek našeho zemědělství v rámci EU,“ vyložil ministr.
Gandalovič připomněl, že se České repubblice podařilo schválit Program rozvoje venkova jako jedné ze dvou prvních zemí v EU. Podle něj to dnes vypadá jako samozřejmost, ale při poholedu na Slovensko či do Maďarska jke vidět, o kolik jsme v čerpání evropských prostředků napřed. Podle aktuálních údajů bylo ke dnešku schváleno 1794 žádostí o finanční podpory v rámci osy I a celkem 1019 žádostí na programy zahrnutých do osy III. Podstatné přitom je, že ačkoli finanční alokace do osy I činila původně 3,2 miliardy korun, schválený objem dotací dosáhl k uvedenému datu 4,5 miliardy korun. Obdobně v ose III činila původně plánovaná alokace 2,4 miliardy korun, skutečná výše podpor je ale 3,9 miliardy korun. Na programy v ose II bylo v loňském roce proplaceno již 2,7 miliardy korun. U titulů s vysokým převisem žádostí, umožňujeme rychlejší čerpání investičních podpor pomocí přezávazkovávání až na 150 % roční alokace. Reagujeme na situaci v jednotlivých sektorech, které vykazují aktuální potřebu investic. Chovatelé prasat tak dostali v letošním absolutní prioritu v pokrytí podpory investic, a to i zpětně ve výši zhruba 80 milionů korun. Jsou upřednostňování v bodovém hodnocení, podobný postup se připravuje pro drůbežáře.
Přes složitou situaci při sestavování rozpočtu se podařilo v tomto roce zachovat většinu podpor APK v původní výši. Významnáu část prostředků byla zaměřena do oblasti potravinářství, které má v naší zemi trochu problém, že je v kompetenci dvou resortů, a tak se na něj někdy trochu zapomíná. Ministr zdůraznil, že potravinářský průmysl považuje za nejdůležitější koncovku zemědělské produkce, bez které bychom byli nadále jenom vývozci surovin. Připomněl, že bylo zajištěno další fungování Klasy jako pomoc potravinářům v tvorbě aktivního marketingu směrem k domácím konzumentům.

Pokud se týká PGRLF, poprvé v loňském roce se ukončili dlouholeté pochybnosti o jeho budoucnosti tím, že byl zakotven do zákona. „Jedna z okresních agrárních komor se do mne pustila s tím, že jsme snížili výši úrokové podpory – my jsme jenom reagovali na vývoj úrokové míry v ekonomice a dosáhli jsme toho, že podporu získalo více zemědělců. V roce 2007 bylo z 2300 zaevidovaných žádostí schváleno asi 2000 projektů, na které byla pro podporu ve formě subvence části úroků z úvěru vyčleněna částka téměř 700 mil. Kč. Největší zájem mezi žadateli byl o podporu na nákup traktorů. Pokud budou úrokové sazby v letošním roce dále stoupat, jsme samozřejmě připraveni na tento vývoj reagovat“, řekl ministr Gandalovič.
Dalším ne zcela fér obviněním je podle Gandaloviče to, že naše reforma je skrytým útokem na velké podniky. Mrzí mne to o to více, že na půdě EU od začátku velmi aktivně vystupuji proti tendencím na různá omezení přímých plateb v závislosti na velikosti farmy a mnohokrát jsem pronesl větu, že nikdo nemá být trestán za to, že je velký a úspěšný. Jako předsednická země V-4 jsme zorganizovali skupinu zemí, která toto krácení odmítá. Původní návrhy EU se díky našim aktivitám podařilo změnit, takže poslední předložená verze je už podstatně lepší než ta původní, a to v řádech miliard korun ročně. Ano, podporujeme a budeme podporovat modulaci, tj. postupné přesunutí části prostředků z přímých plateb do Programu rozvoje venkova. Tyto prostředky však posílí možnost podpořit modernizaci zemědělských podniků či dokonce produkci strategických komodit. Je možné, že v konečné verzi se nám nepodaří zabránit určitému stupni progresivní modulace, tj. přesunu do druhého pilíře v závislosti na velikosti, ale absolutně zásadní je pro nás, aby tyto peníze zůstaly v národní obálce ČR.
Existenci velkých zemědělských i potravinářských podniků tedy považujeme za žádoucí a nutnou, stejně tak podporujeme i existenci menších farem rodinného typu jako struktury udržující tradice, zaměstnanost či pestrost krajiny, která má ovšem také produkční roli. Nevnímáme jako rozpor, při hospodaření v krajině se obě tyto formy musí doplňovat a v řadě lokalit to tak i funguje. Stejně tak je tomu v případě výroby potravin, kdy menší podniky by měly především dotvářet identitu regionů svými specifickými výrobky a velké průmyslové podniky zabezpečit produkci kvalitních potravin pro plošné zásobení obchodních sítí, zaznělo dále v projevu minisitra. .

Omezení byrokracie

Jednou z nejúčinnějších podpor podnikání je také odstranění byrokratických překážek zatěžujících všechny zemědělce i potravináře. Za tímto účelem zřídil minsitr antibyrokratickou komisi, na které se podílejí všechny nevládní organizace a která již přinesla konkrétní výsledky. Všichni zemědělci by měli ocenit zejména zjednodušení dosavadní složité evidence hnojiv, stejně tak jako zjednodušení evidence používaných pesticidů včetně zrušení povinnosti evidence termínů jejich aplikace a především evidence jednotlivých šarží. Komise má v plánu celou řadu dalších kroků, na kterých se můžete prostřednictvím svých zástupců a informační linky podílet i Vy.
Minsitr se také zmínil o některých dalších zjednodušujících opatřeních.
-Podařilo se prosadit pokračování v systému SAPS do roku 2013, zjednodušení v principu platby top-up = SAPS na všechnu zemědělskou půdu, zjednodušení žádostí, snažíme se umožnit zemědělci e-komunikaci s úřadem
- Snaha o razantní zjednodušení projektů v PRV u investic do 2. mil. Kč.
- Změna v administraci zelené nafty - nová metodika, výrazný tlak na zjednodušení. Celní správa využívá LPIS.
- Odsunutí povinnosti půlročních kapacit jímek a hnojišť na rok 2014.
- Vyjednání postupného náběhu povinnosti plnění podmínek směrnic v rámci kontrol CC do roku 2010. Snaha o zjednodušení systému kontrol CC

Péče o krajinu a kvalita vlastnických a nájemních práv k půdě

Velkým problémem začíná být vodní a větrná eroze. Důrazem na pozemkové úpravy a budování a údržbu krajinných prvků se snažíme těmto rizikům zabránit a je třeba zdůraznit, že je to v zájmu především samotných zemědělců. Odpovědným hospodářům nemůže být přece jedno, jestli se ztrácí větrnou erozí půda z jejich polí a snižují se tak výnosy a možnost dobrého hospodářského výsledku. Stejně tak snižuje produkční potenciál krajiny půda odplavená přívalovými dešti, která končí zčásti na zahrádkách obyvatel malých obcí, zčásti v našich vodních nádržích, odkud ji za velké peníze musíme bagrovat.
Nejde o nějaké výmysly ministerských úředníků. Podle odborníků z ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně odnese v ČR voda ročně ze zemědělské půdy živiny a důležité látky za 30 až 40 miliard korun, půda postupně ztrácí svou úrodnost a rostou rizika povodní. Větrná eroze dokáže zase ročně odnést z hektaru půdy až jednu tunu ornice. Krajina, kterou tvoří pouze rozsáhlé plochy zemědělské půdy prostě nedovede dobře vodu zadržet, takže ta nám v souvislosti s klimatickými extrémy bude stále více chybět či naopak přebývat v podobě povodní.
„Tím, že tato rizika budeme eliminovat, podporujeme nejen konkurenceschopnost zemědělských podnikatelů, ale zároveň vytváříme předpoklady pro další využití zemědělských pozemků do budoucnosti. Péče o krajinu a zachování kvality životního prostředí tak nemůže být jen výsadou zelených aktivistů, ale odpovědnost nás všech,“ řekl minsitr.

Problematika vlastnických a nájemních práv k půdě

Po staletí byla vlastnická práva k půdě určujícím hospodářským a společenským faktorem života na venkově. Desetiletí totality a násilné kolektivizace způsobily na venkově takové změny, které se v řadě případů nepodaří vrátit. Principy jako je priorita vlastnických práv a odpovědnost vlastníka však hájit musíme i dnes a právě dnes, kdy o zemědělskou půdu začíná být zájem. V žádném případě však naše kroky nesměřují k destabilizaci práv nájemních, naopak chceme vytvořit předpoklady pro rovné a spravedlivé postavení obou stran tohoto tradičního způsobu nakládání s půdou.
Pokud se týká obav zemědělců z takzvaného výprodeje naší půdy cizincům, minsitr připomněl, že to bylo právě naše ministerstvo, které hájilo odklad otevření tohoto procesu pro občany cizích zemí. Příklady z minulosti (kauzy Pozemkového fondu) navíc ukazují, že možná větším nebezpečím pro výprodej půdy než cizinci jsou tuzemští spekulanti s půdou. Na tento vývoj jsme velmi rychle reagovali novelou zákona č. 95.
Minstrovi je známo, že pro mnohé zemědělce je citlivým problémem postupné zabírání zemědělské půdy k nezemědělským účelům. Přestože ochrana ZPF není přímo v kompetenci MZE, hodláme navrhnout zpřísnění podmínek pro vyjmutí. Na místě nejsou ani obavy z totální privatizace zemědělského půdního fondu. Usnesení vlády počítá s pozemkovou rezervou ve vlastnictví státu pro stavby ve veřejném zájmu ale i pro pozemkové úpravy.
Nezbytnou podmínkou zkvalitnění výkonu vlastnických práv je provedení pozemkových úprav. Jejich hlavním cílem je vedle zkvalitnění vodního režimu v krajině především jednoznačná identifikace obhospodařovaných pozemků a vlastnických a nájemních práv. Gandalovič je přesvědčen, že správně provedené pozemkové úpravy představují stabilizaci podnikatelských podmínek, nikoli opak. Pokud se týká často zmiňovaných rizik při změnách nájemních smluv, domnívám se, že podniky, které korektně platí nájemné budou pro vlastníky i do budoucna dobrým partnerem. S určitým nárůstem nájemného je potřeba počítat především v souvislosti s vyšší produktivitou a ziskovostí zemědělství jako takového.
K urychlení realizace komplexních pozemkových úprav jsme oproti minulosti téměř pětinásobně navýšili finanční prostředky a rovněž jsme provedli osamostatnění pozemkových úřadů, což však neznamená v žádném případě krok ke zrušení zemědělských agentur, jak se to někteří snaží vykládat.
Samostatným problémem a určitým soubojem, který nás o půdě čeká na půdě Evropské unie, je předpokládaná změna definice LFA oblastí. Tyto oblasti tvoří asi polovinu zemědělské půdy v ČR a před námi stojí strategické rozhodnutí, do jaké míry a prostřednictvím jakých technologií podporovat v těchto oblastech zemědělskou výrobu. Základním postojem ČR je úsilí o zachování současných LFA oblastí, případně je redefinovat na základě takových kritérií, které by byly výhodné pro naše zemědělce. V každém případě hodláme usilovat o možnost zachování preference k některým citlivým komoditám.

ČR v rámci EU

Naši zemědělci jsou si vědomi toho, že většina zásadních pravidel pro jejich činnost, ať se jedná o ekonomické prostředí či požadavky na bezpečnost potravin a ochranu životního prostředí, se projednává a schvaluje v Bruselu. Jedině naše aktivní politika může buď tyto podmínky zlepšit nebo alespoň odstranit největší negativa připravovaných norem. Naši vinaři by mohli povídat, jak vypadala reforma před a po naší aktivitě.
V jednotném evropském ekonomickém prostoru je absolutně důležitá rovnost podmínek pro podnikatele ve všech členských zemích. Toto je naše zásadní priorita při jednáních která vedeme. Ministr věří, že budeme mít v nejbližší době příležitost prokázat to při jednání o health check společné zemědělské politiky.

Výhledy pro budoucnost
Naše koncepce zemědělské politiky je určena k tomu, aby pro zemědělce vytvořila co největší prostor pro podnikání, pro širší spektrum aktivit na venkově, podporuje zvyšování přidané hodnoty k zemědělské surovině, investice do nových technologií a omezuje byrokracii. Stabilizuje podnikatelské podmínky i prostřednictvím transparentních nájemních a vlastnických práv k půdě a hlavně zachovává produkční potenciál české krajiny. To vše dává předpoklady pro úspěšnou budoucnost zemědělství a potravinářství. „Je na vás, jak tyto možnosti, které vám nové podnikatelské výzvy a reforma zemědělské politiky u nás nabízí, využijete ve svůj prospěch i prospěch celé společnosti,“ uzavřel svůj projev ministr Gandalovič.