Vážený pane místopředsedo Senátu Pitharde, vážený pane ministře Gandaloviči, vážení hosté zemí Viegrádské čtyřky, Bulharska a Rumunska,

je pro mne velká čest, že mohu na vašem pražském setkání přednést za Agrární komoru ČR několik základních tezí k projednávané problematice.

Česká republika i čeští zemědělci si vstup do EU přáli. Našim hlavním motivem tehdy bylo očekávání podstatně vyšších dotací.

Před vstupem do unie jsme dostávali jsme dostali celkem 588 mil. Eur dotací a subvencí, v roce 2006 to už byla 1 miliarda Eur.

Jinými slovy – dotace a prudký nárůst cen komodit rostlinné produkce přináší po létech našim farmářům zisk v míře, která dává naději na rozvoj a rozšířenou reprodukci, kterou na rozdíl od nás země staré patnáctky nikdy neopustily.

Agrární komora vidí jako hlavní problém dosavadního vývoje výrazné snížení rozměru českého zemědělství, který začal už od jeho transformace v polovině devadesátých let. S tím jsme, ač neradi, počítali.

S čím jsme však nepočítali bylo to, že po vstupu do EU se tento pokles nejenže nezastavil, ale v mnoha komoditách naopak zrychlil. Otevřením hranic výrazně narostly dovozy, zejména masa, vajec a mléčných výrobků. Uvedu to na příkladu exploze dovozu komodity, ve které jsme byli soběstační, na příkladu vepřového masa. Poslední rok před vstupem do EU jsme ho dovezli za 473 mil. Eur, v minulém roce to bylo za 2,4 mld. Eur. Naproti tomu reciproční nárůst vývozů se nekonal. Účtem tohoto vývoje byl výrazný nárůst záporného salda agrárního zahraničního obchodu, které se ustálilo na úrovni mínus 1,1 mld. Eur.
Podotýkám, že sousední Rakousko má toto saldo už mírně přebytkové!

Úderem žní 2007 však nastala nová situace, kterou jsme neočekávali a kterou nikdo neprognostikoval. Z Evropy zmizely přebytky potravin, prudce vzrostly ceny hlavních komodit rostlinné produkce a mléka. Přišel čas poptávky po potravinách, přišel čas nových příležitostí pro výrobu, nikoliv její útlum.
Odborníci odhadují, že meziroční růst poptávky po potravinách bude 6%, kdež to růst světové ekonomiky jenom 4%. Přichází tedy nová doba, doba výroby.

Podle našich informací nejde o nějakou amplitudu, ale o dlouhodobý trend. Na novou situaci je třeba rychle reagovat. Jde o to, aby nové příležitosti nevyužily pouze země staré patnáctky na náš úkor. Toto je podle nás základní výzva této doby.

Dalším okruhem aktuálních otázek současnosti je stávající diskuse o revizi Společné zemědělské politiky. Hlavní naší společnou starostí musí být, aby revize nebyla provedena na úkor nových zemí, respektive, aby nepotvrdila nerovné podmínky, které doposud máme. Příkladem na čí úkor často refoma Společné zemědělské politiky se provádí, je nesporně reforma cukerního pořádku, která poškodila ČR, Slovensko a Maďarsko.

 Chci vás ubezpečit, že Agrární komora ČR plně podporuje navržené Společné stanovisko z vašeho setkání, s nímž jsme měli možnost se seznámit. Chci požádat, abychom byli v jeho prosazování jednotní. Jenom tak ubráníme svoje pozice. Mohu přislíbit, že v rámci organizace COPA, kde jsem druhým viceprezidentem, o to budu spolu se svými kolegy z V 4 usilovat. Klíčovou záležitostí je pro ČR to, aby nebyly trestány farmy jenom proto, že jsou velké. Zhruba 70 až 80% výměry půdy obhospodařují v ČR velké farmy.

Třetím okruhem nejaktuálnějších priorit je naše příprava na předsednictví EU, které bude naší zemi svěřeno v prvním pololetí 2009. Pozice Agrární komory je jasná – chceme navázat na výsledky, které přinese předsednictví Francie před námi, to je v 2. pololetí letošního roku. Francie je největší agrární systém EU a navíc těsně spolupracuje s Německem. Máme informace, že tyto dvě země udělají maximum pro to, aby během předsednictví Francie byla nejen dokončena diskuse o revizi Společné zemědělské politiky, ale aby byly položeny názorové základy nového období po roce 2013. Řečeno naplno – nechtějí důležité záležitosti ponechat na následujících předsedajících zemích, to je České republice a Švédsku, které pokládají za příliš liberální.

Že to myslí vážně, o tom svědčí neobvyklá iniciativa francouzského ministra zemědělství Barniera, který objede do konce tohoto pololetí všechny země EU, aby s nimi konzultoval vybrané otázky.

Chci sdělit, že naše agrární komora s tímto postupem nemá problém. Na třetí dekádu dubna připravujeme pracovní cestu expertního týmu komory do Paříže, z které si chceme přivézt odborné informace o stavu příprav na francouzské předsednictví.

Dámy a pánové, tolik nástin pozic Agrární komory ČR k projednávané problematice vašeho důležitého jednání, kterému přeji plný úspěch. Dále přeji – ať se Vám v našem krásném hlavním městě „stověžaté Praze“ líbí.

Ing. Jan Veleba
Prezident Agrární komory ČR