Agrární komora měla nedávno tiskovou konferenci na níž se hovořilo mimo jiné o osvobození biopaliv od spotřební daně. Co vy jako předseda zemědělského výboru budete prosazovat?

Ano, osvobození  biopaliv od spotřební daně je jednou z možných forem jejich podpory. V současnosti jsou od spotřební daně osvobozeny pouze biosložky pohonných hmot a to jen do určitého objemu obsaženém v palivu. Proto se tato úprava vlastně nijak neprojevuje u cen benzínu a nafty u čerpacích stanic.

V zemědělském výboru pravidelně a detailně diskutujeme o možnostech podpor biopaliv a jejich výroby u nás. Hledáme společně s odborníky takové formy podpor, které by vedly ke zvýšení jejich atraktivnosti a tím pádem i spotřeby. Již začátkem dubna budeme pořádat pro poslance seminář, na němž nás experti seznámí s dalšími možnostmi využívání biopaliv 1. a především pak 2. generace v České republice. Právě po diskusích s odborníky se budu i já rozhodovat o dalších podporách. Biopalivům a jejich rozumné aplikace v našich podmínkách fandím. Nesmí ale vést ke zvrácenostem typu kácení deštných pralesů v latinské Americe za účelem pěstování kulturních plodin pro výrobu biopaliv.

Na Salimě se setkal prezident AKČR Jan Veleba se zástupci největších masokombinátů v zemi a shodli se na tom, že je třeba dosáhnout stejných legislativních podmínek pro tuzemské a zahraniční potraviny. Zatím se třeba nekladou stejné nároky na značení masa z dovozu, jako u tuzemského, lze to nějak legislativně ošetřit?

Vždy jsem prosazoval stejné podmínky pro všechny členské státy Evropské unie. Především pak mezi tzv. starými a novými členskými zeměmi. A to nejen v oblasti  dotací, ale také v oblasti výroby  a značení potravin. Jsme často svědky toho, že naše předpisy jsou přísnější a jdou nad rámec směrnic a nařízení EU. Zvláště pak v oblasti výroby potravin. Souhlasím také s tím, aby byly na obalech jasně uvedeni nejen prodejci, ale také výrobci. Sám jsem takový návrh ve sněmovně při projednávání zákona o potravinách předkládal. Jenže se ukázalo, že tyto záležitosti upravuje evropský předpis a my bychom byli v případě jeho přijetí na naše podnikatele opět přísnější a možná bychom jim snížili jejich konkurenceschopnost. Proto jsem návrh stáhl, ale nevzdávám se. Musíme však pro tento názor hledat spojence v rámci EU tak, aby se povinnost uvádět na obale výrobce dostala do evropských směrnic. Sám jsem již o tom hovořil při své poslední návštěvě v Německu a setkal jsem se s pochopením.

Jak vidíte budoucnost v zemědělství a co pro ni,aby byla dobrá a tento obor se stal víc zajímavým pro mladé lidi můžete jako poslanci udělat?

 Jsem optimistou a věřím tomu, že i většina zemědělců se na svou budoucnost také dívá optimisticky. Pro to, aby se zemědělcům v České republice dařilo je především důležité srovnávat podmínky s jejich zahraniční konkurencí. Nejen ve výši plateb a cen, ale také ve způsobu zavádění evropských předpisů, způsobu a množství prováděných kontrol, složitosti podávání žádostí, poradenství a podobně. To je také to, v čem můžeme a musíme jako poslanci pomáhat.  Pak bude zemědělství snad atraktivnější i pro mladé. Ale k tomu musím dodat, že provozovat zemědělskou činnost není jen o zaměstnání, ale také o chuti a vůli pracovat s živým materiálem. A s tím se musí člověk narodit.

Jaká ze zemědělských legislativních želízek v tomto čase řešíte?

Velkou přípravu jsem věnovali zákonu na ochranu zvířat proti týrání. Byl v konečném hlasování zamítnut,což mne  velmi mrzí. Ze zákona, který je potřebný a který upravoval celou řadu oblastí – chov zvířat, jejich přepravu, ustájení apod. se stal tak trochu umělý problém „norování psa a lišky“. Musím říci , že trochu k mému překvapení se vytrhla jedna drobnost, mediálně se rozvířila a přispěla k tomu, že velký kus práce - zákon se projednával více než rok - spadl pod stůl.

V současné době také projednáváme novelu veterinárního zákona. I ten je zajímavý s celé řady aspektů a bude-li přijat pozměňovací návrh zemědělského výboru, nově se umožní porážet zvěř ve farmových chovech přímo na farmě, tedy bez převážení na porážkové místo.

Další důležitou novelou je zákon o rostlinolékařské péči. Zde se kromě aplikace některých nových evropských předpisů určitě pokusíme také o odstranění byrokratické zátěže, které je v tomto zákoně opravdu více, než nám Evropa ukládá.

Na cestu do sněmovny a senátu se chystá také novela zákona o hnojivech. To je obdobný případ, jako předcházející zákon. Opět se budeme vážně zabývat odstraněním ustanovení, která jdou nad rámec evropských předpisů. Diskutovat se určitě bude také o využití a uskladnění statkových hnojiv.

Jedním z témat, o kterém nyní intenzivně jednáme, je případná legislativní úprava potřebná pro pomoc včelařům, kterým letošní epidemie varroázy zahubila jejich včelstva. Jsme si vědomi významu včel a včelařství nejen pro zemědělství, ale celou přírodu a máme vůli vzniklou situaci řešit.