Renata Šarjaková, 19. březen 2008
Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba v rozhovoru pro Rádio Impuls o cenách potravin

Jan Veleba v Impulsech Václava Moravce

Václav Moravec, moderátor:
S obchodními řetězci nám došla už dávno trpělivost, tvrdí čeští zemědělci. Agrární komora teď čeká na to, jak dopadne poslanecký návrh na zpřísnění regulace obchodních řetězců. Topolánkova vláda však v pondělí tento návrh zákona odmítla. Tady jsou slova ministra zemědělství Petra Gandaloviče:

Já jsem přesvědčen, že legislativně je velmi obtížné regulovat vztahy mezi dodavatelem a odběratelem. Většinou tyto dobře zamýšlené legislativní kroky vedou k opačným efektům, například, že ti menší dodavatelé jsou fakticky z toho trhu potom vytlačeni.

Prozradil před několika desítkami minut v rozhovoru pro Radio Impuls ministr zemědělství Petr Gandalovič. Nejen o přísnější regulaci obchodních řetězců, zdražování vepřového a mléčných výrobků bude řeč v následujících minutách. Pozvání do dnešních Impulsů přijal prezident Agrární komory Jan Veleba. Vítejte po čase v Radiu Impuls, hezký dobrý den.

Jan Veleba, host:
Dobrý den přeji.

Připomínám, že dnešní Impulsy jsme připravili i díky posluchačům Radia Impuls, kteří své dotazy v průběhu dne psali a posílali formou sms zpráv na číslo 774 999 888 . Dotazy přicházejí, ptejte se dál prezidenta Agrární komory Jana Veleby na čísle 774 999 888 . Pane prezidente, poslanecký návrh na zpřísnění regulace obchodních řetězců je už v pořadí pokusem sedmým, nikdy však v Parlamentu zákon neprošel. Jaké dáváte šance tomu poslednímu návrhu?

My teď po tom včerejším neblahém rozhodnutí vlády, které nás hluboce zklamalo, nejenom nás zemědělce, ale zejména Potravinářskou komoru, tak zkrátka a dobře obejdeme poslance a požádáme je, aby ten návrh podpořili.

Co jim budete říkat, abyste je získal na svou stranu?

Staré známé věci, které už jim říkáme asi sedm let nebo kolik to je a…

A proč by vás tentokrát měli poslechnout?

Protože sílí toto hnutí i v Evropě. Evropský parlament nedováno nebo europoslanci, ano, nedávno o obchodních řetězcích hovořili, prostě aby se to jejich chování, ty výstřelky legislativně zkrátka ošetřovaly.

Co kdybych vám namítl, že by bylo dobré tedy počkat na Evropský parlament a na to, jak Evropský parlament vstoupí do dění kolem obchodních řetězců celoevropsky?

Není na to třeba čekat, protože v různých zemích jako je Francie, Maďarsko, Slovensko legislativní opatření zkrátka už udělali nebo se o ně minimálně pokusili na rozdíl od nás, takže není na co čekat, protože já se domnívám, že ta situace dozrála po těch asi 10 letech do stádia a sedmi neúspěšných pokusech, kdy zkrátka a dobře už není na co čekat.

Návrh na přísnější regulaci obchodních řetězců předložil do Poslanecké sněmovny šéf poslanců ČSSD Michal Hašek a návrh vypracoval po dohodě s Potravinářskou komorou. K vyjednávání podpory pro zákon šéf poslanců ČSSD Michal Hašek dodává:

Těžko hovořit o zaručené podpoře, ale samozřejmě vyjednáváme o průřezové podpoře tohoto návrhu zákona, protože kromě pana Topolánka a pana Gandaloviče se snad všichni rozumní politici uvědomují nutnost tenhle problém řešit. ODS neustále razí heslo, že tak vyřeší vše, ona ho razí od 90. let, kdy sem ty supermarkety pronikly a fungují tady od té doby bez jakýchkoliv regulací na zelené louce. To nemá ve vyspělých západních demokraciích obdoby.

Dodal před několika desítkami minut v rozhovoru pro Radio Impuls předseda poslanců ČSSD Michal Hašek. V případě, že by aktuální návrh na přísnější regulaci obchodních řetězců neprošel, jaká, pane prezidente Velebo, bude další strategie Agrární komory, kterou vedete?

Já chci v klidu říct, že my léta tu politiku neděláme jen tak pro legraci. My jsme si opravdu mysleli, že se to podaří vyřešit klidnou legislativní cestou, notabene pan ministr Gandalovič loni to opakovaně přislíbil. Takže my si počkáme a pokud by to opravdu neprošlo, tak tu situaci vyhodnotíme a dojdeme zcela určitě k závěru, že v České republice není možné klidnou legislativní cestou takovýto problém vyřešit…

Vyhodnotíte, tedy vyhrotíte?

Vyhodnotíme a pravděpodobně vyhrotíme.

Vyhrotíte blokádami, například hranic České republiky, o čemž jste uvažovali?

Vzhledem k tomu, že do České republiky se dováží už 40 procent potravin ze zahraničí, tak tento krok, ale teď tady říkám vysoce osobní názor, tento krok by byl jenom logickým vyústěním těch našich letitých snad a teď už bychom v tom nebyli sami, ale byla by v tom i Potravinářská komora, protože jak je mě známo, tak včera vydali velmi ostré prohlášení na konto vlády.

Vy uvažujete a koordinujete kroky s Potravinářskou komorou České republiky, to znamená, že ta blokáda by se týkala nejen Agrární komory, ale i Potravinářské komory?

Já nemohu v žádném případě mluvit za ně, i když Potravinářská komora v prosinci minulého roku vstoupila do Agrární komory, ale chci říct, že nástupem nového vedení Potravinářské komory, tj. pana kolegy prezidenta Tomana, naše vztahy se výrazně změnily, je tady výrazná spolupráce a já nepochybuji o tom, že bychom nějakou podporu těm našich aktivitám zcela nepochybně vyjednali.

Promiňte, vy osobně považujete blokády hranic v případě, že by neprošel poslanecký návrh na přísnější regulaci řetězců, za efektivní v boji proti…

Podle mého názoru, protože, opakuji, všechny normální cesty byly podle mého názoru vyčerpány, my jsme tím loni hrozili, 30.6. jsme stáli na Dolním Dvořišti, poslechli jsme tenkrát pana ministra Gandaloviče, od blokády, ač jsme ji měli povolenou magistrátem Jihočeského kraje, tak jsme od toho ustoupili, udělali jsme jenom takový nějaký prostě klidný protest, ale nevede to, jak vidět, tak to nevede k žádnému cíli, to znamená, že my bychom opravdu museli změnit metody. Já tady v žádném případě nevyhrožuji, já tady pouze sděluji, že obchodní řetězce jsou jednou z alf a omeg naší politiky, protože obchodní řetězce ničí zpracovatele, ničí nás zemědělce, výrobce prostě surovin.

Když to ale řeknu hodně brutálně, tak jak to, že nejste zničeni?

Žijeme, dokonce se zvyšuje…

Dokonce máte zisk.

Dokonce se zvyšuje díky dotacím zisk, ale také se snižuje, stále se snižuje výroba. Například ta živočišná výroba, o které v těch potravinách je řeč, kde ty potraviny toho živočišného původu tvoří hlavní obchodní obrat.

Jak bylo řečeno, Topolánkova vláda v pondělí odmítla poslanecký návrh zákona, který má regulovat tržní sílu obchodních řetězců. Na přípravě zákona o významné tržní síle a jejím zneužití se kromě poslanců opoziční Sociální demokracie podílela i Potravinářská komora. Premiér Mirek Topolánek odmítavý postoj vlády odůvodnil i těmito slovy:

Žádný ten princip pořádně nikde nefunguje, ani v Maďarsku. My chceme předložit vlastní vládní návrh. Ten poslanecký byl napsán tak, že byl neschvalitelný vládou, my to chceme řešit jak samozřejmě s Potravinářskou komorou, tak s dalšími institucemi a hráči na trhu, protože jakákoliv regulace do toho zavádí další principy spíše negativní než pozitivní.

Prozradil v pondělí po jednání vlády její premiér, předseda ODS, Mirek Topolánek. Je prezident Agrární komory, Jan Veleba, host dnešních Impulsů, ochoten připustit, že ten poslanecký návrh není kvalitní a že by bylo lepší počkat na ten vládní návrh?

Já se domnívám, že ten poslanecký návrh je schvalitelný, je kvalitní, je velmi jednoduchý, i když připouštím, že prostě aby si řetězce na sebe psaly jakýsi kodex chování, je něco podobného, jako nutit čerta jít ke svatému přijímání.

A to v tom návrhu zákona je, aby si, pokud se nemýlím, aby si…

Nicméně aby ten Úřad pro ochranu hospodářské soutěže měl co kontrolovat, tak musí mít prostě nějakou kuchařku, podle čeho a jestli si ty řetězce dobrovolně napíší kodex svého chování, kam si nebudou moci napsat, že když slaví výročí, takže pošlou fakturu firmě, já jsem takovou fakturu viděl, za 90 tisíc korun, aby zaplatili příspěvek na jejich výročí, které budou slavit, tak to si tam pochopitelně nebudou moci napsat.

Počkejte, co jste viděl? Vy jste viděl, jak obchodní řetězec…

Já jsem viděl fakturu obchodního řetězce, který bude mít nějaké výročí a prostě fakturu 90 tisíc korun na jejich oslavu, příspěvek na jejich oslavu.

A v případě, že to neudělá ten dodavatel?

To já nevím…

Tak bude vyhozen z onoho obchodního řetězce?

To já nevím, to je…

Můžete ten případ zveřejnit?

Nemohu, nemohu, nemohu.

A neměli byste být statečnější? Proč nemůžete zveřejnit?

Statečnější musí být ti, kteří jsou tímto příkazem nebo touto fakturou postiženi a ti to neudělají, protože když to udělají, tak zkrátka tu fabriku zavřou, protože budou vylistováni.

Premiér Mirek Topolánek argumentuje zcela jasně, jakákoli regulace vztahů mezi obchodníky a dodavateli spíš přináší negativní efekty. To si nemyslíte?

Já si myslím, že nechci se pana premiéra dotknout, ale já si myslím, že mluví o hypotetických záležitostech, protože . . .

On jasně říká, že v Maďarsku nefunguje.

Tak já nevím, leccos, leckterý český politik říká a leccos na Západě funguje, třeba ve Francii to funguje.

Ministr zemědělství Petr Gandalovič upozorňuje, že ten poslanecký návrh zákona může v konečném důsledku mít dopad na ceny a poškodit menší výrobce potravin. Místo přijímání nových zákonů je podle Gandaloviče zapotřebí lépe využít platné normy, například obchodní zákoník a ministr zemědělství Petr Gandalovič chce přijít s vlastním návrhem.

Ten návrh hlavně bude spočívat v revizi současné legislativy a v tom, jakým způsobem například jednotlivé dozorové organizace, jako je Česká obchodní inspekce mohou trvat na tom, aby stávající legislativa, jako je například stávající obchodní zákoník byly dodržovány. Například ve stávajícím obchodním zákoníku je už dnes ustanovení, podle kterého za rychloobrátkové zboží, což většina potravin je, je platební povinnost do 30 dnů. Toto povětšinou nedodržují ani obchodní řetězce, ale přistupují na to i dodavatelé.

Prozradil před několika desítkami minut v rozhovoru pro Radio Impuls ministr zemědělství Petr Gandalovič. Je prezident Agrární komory Jan Veleba, host dnešních Impulsů, ochoten dát tomu vládnímu návrhu šanci?

o tak, to, co teď říkal pan ministr Gandalovič, srdečně ho mimochodem zdravím, tak proč se to nedělá? To je prostě . . .

Oni chtějí udělat dobrý, kvalitní návrh, tak proto říkají, odmítáme ten poslanecký.

Moje otázka zní, proč to neudělali doteď?

Protože mají víc práce?

Nevím. Já jsem pouze o tomto mluvil s panem premiérem, chcete-li s panem premiérem Topolánkem, když jsem byl na přijetí v listopadu minulého roku a na toto téma nám bylo sděleno, že zkrátka a dobře počkají na návrh Potravinářské komory, návrh Potravinářské komory mají, zamítli ho a už loni jsem slyšel, dvakrát říkal, už jsem tady říkal, pan ministr Gandalovič, že prostě přijde s legislativní nějakou aktivitou.

Teď už nevěříte vládě?

Ne, ne, já zkrátka nemám důvod, pokud se týká obchodních řetězců, vládě věřit, já si spíš myslím nebo já jsem spíš o tom přesvědčen, že tady zkrátka k tomu není politická vůle, protože je obava, promiňte, že by se zdražily potraviny. Ale kdyby se přitlačilo na pilu, tak by se zjistilo, že ty obchodní řetězce mají nadměrné marže a že tam je velká rezerva v cenách potravin.

Vy osobně odmítáte argument a za to byste byl ochoten dát svoji ruku do ohně, že pokud projde ten poslanecký návrh o přísnější regulaci obchodních řetězců, že nám potraviny nezdraží jako zákazníkům?

To já jsem neřekl, já jsem. . .

Takže připouštíte, že může dojít ke zdražení?

Ano, může, samozřejmě může dojít. Samozřejmě, že může.

Ale to je špatná zpráva pro zákazníky, pročpak regulovat víc?

Aby třeba, aby třeba za rok od tohoto dne jsme nedošli ke stavu, že tady bude 50 procent vepřového masa, který my spotřebujeme z domácí produkce, aby se to nestalo to, co se stalo třeba se zeleninou, která před deseti lety z 80 procent jsme ji vyráběli tady u nás, teď už ji skoro všechnu dovážíme a srovnejte ceny před 10 lety a srovnejte ceny teď, třeba proto.

Podle jednatele obchodního řetězce Globus Petra Vyhnálka je zákon zbytečný a postavení a chování subjektů na trhu řeší už současná legislativa a Antimonopolní úřad, co kdybych vám namítl, že vy, jako zemědělci a potravináři ne zcela dostatečně využíváte těch dosavadních zákonů? Je to vina na vaší straně?

Tak nevím, jak využívají potravináři, my sami, Agrární komora, jsme několikrát dávali podání na Ministerstvo financí pro porušování prostě obchodního zákoníku, tenkrát se jednalo o prodávání zboží pod nákupní ceny, za které ty řetězce to nakupovaly, nikdy to nemělo žádný efekt, vždycky to dlouho trvalo, než nám odpověděli a ta odpověď šla vždycky do vytracena, nikdy se mi zkrátka nestalo, ne, tady zkrátka není politická vůle, a proto jsem na začátku tohoto pořadu na vaši otázku mluvil, že připouštím, pokud tady tuto bitvu v uvozovkách prohrajeme, tak že my jsme zkrátka v koutě a my musíme vymyslet akce jiného typu.

O tom jste mluvil, že podle vašeho osobního názoru by to mohly být blokády hranic. Vy jste v té klidnější době měl jednu akci, které se říkalo kontrolní nákupy, že jste upozorňovali na nekvalitní potraviny z dovozu. Ty kontrolní nákupy teď ještě děláte?

Ne, s tím jsme skončili a přešli jsme k pozitivním akcím a naše poslední akce, která je společně s Potravinářskou a Hospodářskou komorou, vydali jsme půl milionu letáků, ve kterých žádáme českého spotřebitele, aby dal přednost českým potravinám a vysvětlujeme pozitivním způsobem na tom letáku, proč.

Připomínám, že hostem u mikrofonu Radia Impuls je dnes prezident Agrární komory Jan Veleba. Když tedy, pane prezidente, což je asi chvályhodné, přesvědčujete české spotřebitele, že mají kupovat české výrobky, tak když tady přečtu jednu z otázek, které přicházejí prostřednictvím SMS zprávy na naše číslo, tedy na číslo 774 999 888 , například české mléko vozí Poláci do Čech a stojí i s dodávkou k tomu o 20 procent méně, jak k tomu dojdou?

Kdo jak k tomu dojde?

Ti Poláci, že české mléko vozí do Čech a stojí i s dodávkou o 20 procent méně.

Pravděpodobně se jedná o nějaké mléko, které má nižší kvalitativní parametry.

Není to tak, že by si čeští výrobci potravin přiráželi tolik, to co tvrdí i obchodní řetězce, oni říkají, vy nás chcete víc regulovat, ale zároveň monopol mají dodavatelé.

To se nezlobte, ale já se musím usmívat, protože vím, jak v současné době jsou na tom mlékárny. Mlékárny jsou sevřeny v kleštích, protože my zemědělci jsme docílili určitou cenu, která je rentabilní po delším čase a prostě je to přesně naopak, ty řetězce nadiktují cenu a ten spotřebitel nebo ten zpracovatel, promiňte, se do této ceny musí vejít a pokud to kupuje nějakou levnější surovinu ze zahraničí, tak to svědčí o tom, že má problémy, aby se do té ceny, která mu je nadiktována řetězcem, na tom trvám, prostě aby se do ní vešel.

Lidé v obchodech a posluchači Radia Impuls, dnešních Impulsů se na to ptají v mnoha desítkách dotazů, byli v uplynulých měsících svědky skokového zdražení potravin, týkalo se to především pečiva, mléka, mléčných výrobků, vy, pane prezidente, předpovídáte zdražení vepřového v letošním roce o pětinu, tedy o 20 procent. Mohou zákazníci očekávat zdražení dalších potravin nebo podle vás to vepřové bude výjimkou?

Já si myslím, že to, co, že ty ceny potravin se z našeho pohledu narovnaly, ty ceny potravin byly léta hluboce podhodnocené, to vepřové chcete-li od roku 98, 99 například když si vezmete statistiku ceny vepřového boku, tak zjistíte, že v minulém roce byla spotřebitelská cena asi o 6 nebo 7 korun nižší, než v roce 98, tak že už jsou zkrátka na určité úrovni a bude to jenom se týkat vepřového masa. Já si nemyslím, že se to bude týkat dalších potravin.

Máme si tedy připravit hlouběji do kapes pouze u vepřového, tam předpovídáte to zdražení o pětinu, jinak to bude zdražení pouze inflační, to znamená o těch šest. . .

Pouze inflační, to vepřové je nevyhnutelné, protože ty stavy zvířat letí takovým způsobem dolů, že zákonitě přijde den, kdy nabídka na trh vepřového masa bude nižší, než bude poptávka.

Drahé potraviny už koncem loňského roku, ale především letos v lednu a únoru vyhnaly inflaci do rekordní výše, 7,5 procenta. První náměstek ministra financí Ivan Fuksa připustil, že za rekordní inflaci může do jisté míry reforma veřejných financí, ale především právě zdražování potravin a cen energií.

Vláda si vzala na svoji zodpovědnost zvýšení inflace díky daňové reformě a my jsme predikovali zhruba do 4 procent od 2,7 do 4. ono jsou to3 procenta, já si myslím, že to je velmi přesný odhad Ministerstva  financí.

Zazněla před týdnem v Impulsech slova prvního náměstka ministra financí Ivana Fuksi. Jste, pane prezidente Velebo, ochoten připustit, že inflaci táhly nahoru především drahé potraviny?

Potraviny a energie.

Když se podíváme na například statistiku, dovolte, abych teď citoval: Meziroční ceny a zvýšení u rostlinných výrobků, o 50 procent vyšší cena olejnin. Ceny ovoce vzrostly o 39 procent, naopak ceny brambor byly meziročně nižší o 40procent. Klesla cena zeleniny o 11 procent, živočišné výrobky meziročně se zvýšily o 16 procent, o 40 zhruba vejce, 30 procent ceny mléka, u drůbeže bylo zvýšení o 20 procent. Pokud bychom takovou statistiku tady dělali za rok, tak myslíte si, že pouze půjde, až na vepřové, jenom o inflační zdražení?

Já se domnívám, že ano, já se domnívám, že, pokud zde ovšem nebude neúroda, samozřejmě. Pokud bude standardní úroda, tak toto, co říkám, by mělo platit. Pokud bude neúroda nebo pokud na světovém trhu dojde k takovému impulsu, ke kterému došlo vloni a který nikdo neprognostikoval, tak si myslím, že to zůstane na současné úrovni, že tam bude se promítat jenom inflace a opakuji, že …

Neúroda, něco takového hrozí, když se podíváte…

Zatím ne a naopak v Evropě je zaseto o něco víc ozimého obilí, protože jsou vysoké ceny, samozřejmě, farmáři na to reagovali, je to zhruba o 7-8 procent, takže já se domnívám, že to nehrozí.

Nehrozí to ani proto, že část ploch byla oseta řepkou olejkou, to znamená, že stejně, vy si nemyslíte, že při dalším rozvoji biopaliv, k čemuž vy zemědělci sloužíte tím, že se větší množství osévá právě plodinami, které se používají při zpracování biopaliv, nedostatek obilí v Číně, může i v roce letošním přinést to, co jsme viděli koncem loňského roku?

Samozřejmě, to nelze vyloučit, ale já to zkrátka neumím říct. Pokud se týká Evropy, tak umím říct určité signály a tam je zajímavé to, že ti farmáři na podzim nezaseli, v západní Evropě, nezaseli více řepky, ale zaseli více obilí, protože to obilí je jednodušší, než je ta ozimá řepka. Čeští zemědělci například, kteří ovšem o ničem nerozhodují z hlediska objemu výroby ve srovnání s Evropskou unií, tak u nás bylo zaseto znovu více ozimé řepky. Ale čili je v Evropě zaseto více obilí. Bude-li normální úroda, bude-li normální počasí, normální klima, pak by neměl být žádný problém. Ale na to nemá vliv jenom Evropa, sám jste řekl Čína, má na to vliv Austrálie, Spojené státy, Kanada, je to velmi, velmi těžké trefit.

Petr Galajda, posluchač Impulsu se vás ptá, pane prezidente Velebo: Také byste bral rohlík za korunu i s myší v supermarketu, jako já?

No tak když bych věděl, že ta myš tam je, tak bych to nebral.

Je možnost požadovat nějaké odškodnění od obce nebo státu z důvodu zániku podnikání a to proto, že provozovna je obklopena markety, super a hyper? Ptá se posluchačka Impulsů Seligová.

Já paní posluchačce velmi rozumím, já jsem ve své době taky seděl v radě města Velkého Meziříčí a varoval jsem před lehkovážným darováním pozemků na stavbu obchodních řetězců, ale podle mého názoru s tím dělat nejde nic, protože to byla politika státu. Takhle jsme zkrátka dobrovolně se naprosto odevzdali obchodním řetězcům.

Konstatuje prezident Agrární komory Jan Veleba, který byl hostem dnešních Impulsů. Děkuji za rozhovor a někdy příště na shledanou.

Děkuji mnohokrát, na shledanou.

Zdroj: www.impuls.cz, Autor: Václav Moravec


Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 006
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář