Vystoupení z NATO je v době již téměř tři roky probíhajícího konfliktu kousek od hranic bývalého Československa schopen navrhnout jen zapřisáhlý pacifista, tedy člověk značně naivní, případně tvor mimořádně vypočítavý, který už se vidí v čele loutkové vlády budoucí ruské gubernie „Čechistán“. Naopak debaty o czexitu rozhodně nejsou s ohledem na křeč, ve které se EU nachází, tématem jen pro placené či neplacené užitečné rusofily.

Je těžko pochopitelné, že i v době vypjatých vztahů mezi Západem a Ruskou federací, která fakticky přepnula na válečnou ekonomiku, Evropská komise řeší emise z domácích kotlů na pevná paliva a emisní povolenky již brzy plánuje rozšířit kromě průmyslu také na osobní dopravu, bydlení či zemědělství.

V době, kdy se na Ukrajině denně vystřílí desítky tisíc granátů a na denním pořádku jsou těžko uhasitelné požáry ruských rafinérií, je unijní honba za „uhlíkovou neutralitou“ naprosto zbytečná, až téměř absurdní. Na investice do nekonkurenceschopnosti si navíc Evropská unie v posledních letech půjčuje jménem členských států a Česko přestává být v pozici čistého příjemce z unijního rozpočtu. Je to důvod odejít?

Vzhledem k tomu, že jsme výrazně exportně zaměřenou ekonomikou, mnohdy navíc pouze v pozici subdodavatele bez vlastní celosvětově zavedené značky (s výjimkou jedné automobilky, která ale není v českých rukách), je bezcelní obchod se zbytkem Evropy, a tedy pokračující členství v Unii, pro Česko nezbytnou nutností. Co s tím?

Příští vláda, ať už bude jakákoliv, musí být vůči EU daleko kritičtější než ty předchozí. Je jedno, kdo podepsal obrysy Green Dealu a kdo jeho „střeva“, důležitější je, že hledáním viníka ztrácíme čas na jeho změnu.

Vzhledem k tomu, že k blokační menšině nových nařízení je třeba 35 procent obyvatel Unie, bude příští vláda muset umět vytvářet koalice. Třeba se sousedním Německem, kde se na 23. února chystají předčasné volby. Jestli nepůjdou tamní socialisté a zelení po „bundeswahlu“ „od válu“, mohou čeští psi, ať už je od podzimu povede kdokoliv, štěkat dál, ale evropská karavana pojede dál směrem do – ehm – Brusele.

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR