Když se v polovině minulého týdne objevila informace, že Němci čekají tisíciletou vodu, která se rozšíří i do Čech, byli jsme proto poměrně skeptičtí. Tentokráte se nicméně meteorologové nemýlili a pole, která po téměř dvou měsících závlahu potřebovala, jí dostala přehršel. Na mnoha místech došlo ke katastrofálním škodám na porostech před sklizní, tedy u kukuřice, cukrové řepy nebo brambor, jinde jsou zničená pole čerstvě osetá ozimy. Vcelku pochopitelně ustupují škody v zemědělství obrázkům zničených domů, které běžný čtenář nebo divák tak nějak v souvislosti s povodněmi očekává. Přesto jde o osobní tragédie mnoha sedláků, zvlášť pokud jsou zasaženy stáje se zvířaty.

Abych byl objektivní, zemědělství se přece jen v médiích, alespoň těch elektronických, v souvislosti s povodněmi skloňuje. Na některých webech se totiž ihned vyrojily komentáře samozvaných odborníků o tom, jak si zemědělci za povodně mohou sami, protože „špatně hospodaří“, když půda není schopna srážky efektivně pohltit.

Zaprvé, téměř polovinu běžného srážkového úhrnu koncentrovanou do několika málo dní není schopná pohltit ani černozem v nejlepší kondici, natož půdy typické pro Čechy, Moravu a Slezsko, navíc vyprahlé po dvou měsících sucha a na některých místech bez organické hmoty od chybějící živočišné výroby. Tu Česko třeba u vepřové při relativně vysoké domácí spotřebě přenechalo Španělsku. Je to zkrátka levnější a obchody můžou i se zachováním vysoké marže lákat zákazníky na super „kauf“. Ostatně podobnou velkou vodu zažily Bavorsko (tam povodně řádily již na přelomu května i června), Rakousko a Polsko. Tedy země s minifarmičkami, které jsou mnoha politiky dávány Česku za vzor.

Další argument říká, že zemědělci mohou za klimatickou změnu, takže vlastně povodně způsobili. Podívejme se na příklad skotu. Jedna kráva vyprodukuje cca dvě tuny ekvivalentu CO2 ročně, v Česku se jich chová 350 tisíc. Takže „republikové“ stádo dojnic vyprodukuje 700 tisíc tun CO2 ročně. Celkově Česko ročně vyprodukuje nějakých 82 milionů tun CO2 . Zemědělství se na tom tedy podílí zlomkem. Házet klimatickou změnu a povodně na zemědělce a krávy je tak trochu „kravina“…

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR