Renata Šarjaková, 11. září 2024
MF DNES: 2024, nebo 1984? Budeme méně jíst?

Mladá fronta DNES/Hovory z lán(ů)

 

Už je to natolik pravděpodobné, až to téměř hraničí s jistotou. Jozef Síkela bude v Bruselu řídit obchod. Ještě tedy není jasné, zda to bude smíšené zboží, nebo galanterie, ale to si ještě určitě „sedne“. Ne, vážně, obchod je v rámci Evropské komise silné portfolio a Síkela ho možná získá, aniž by se musel nechat přeoperovat, přejmenovat či nahradit kandidátem či kandidátkou s jiným pohlavím. A to je v současné Evropě, jejímž největším problémem je (alespoň podle Ursuly von der Leyenové) nedostatečné zastoupení žen v Komisi, velký úspěch české diplomacie.

Dost možná by se český eurokomisař mohl ucházet o funkci „místopředsedy Evropské komise pro hospodářství, které pracuje pro lidi“. Tak se tato pozice vážně jmenuje. George Orwell, autor dystopického románu 1984, který měl společnost varovat před totalitními režimy, sociálním inženýrstvím a manipulací, by takový název zajisté ocenil.

Tak jako měla Oceánie z románu 1984 Ministerstvo pravdy, jehož jediným posláním bylo lidem lhát, Ministerstvo míru, které vedlo nekonečnou válku, Ministerstvo lásky, jež ne zrovna láskyplně převychovávalo případný disent vůči režimu, tak má Evropská komise portfolio „Hospodářství, které pracuje pro lidi“. To by se dalo ale nejlépe přirovnat k Orwellovu Ministerstvu hojnosti.

Výsledkem jeho činnosti byla totiž bída a nedostatek. Ne že bychom na tom snad byli tak mizerně jako Orwellowa Oceánie, kterou britský autor modeloval podle Sovětského svazu roku 1948, kde už více jak třicet let úřadovali bolševici, ale nakročeno rozhodně máme.

Dokazuje to mimo jiné i výsledek tzv. Strategického dialogu, který skončil minulý týden a měl odpovědět na největší problémy evropského zemědělství. Zemědělci protesty na začátku roku upozorňovali mimo jiné na přílišnou byrokracii, nízké výkupní ceny, vysoké náklady, způsobené mnohdy přehnanými ambicemi evropských politiků, nebo třeba na vysoké ceny půdy, která se stává jistou konzervativní investicí pro miliardáře, a zdražuje se tak pro zemědělce, které už dnes nedokáže uživit.

Odpověď Komise? Děláme to dobře a jediná chyba je, že jsme nebyli ještě ambicióznější, tedy ještě zelenější. Vyjádření českého euroministra Martina Dvořáka o tom, že zelená daň na benzin a naftu je v pořádku, protože budeme díky tomu méně jezdit, mě v tomto kontextu nepřekvapí.

Po příští návštěvě bruselského ministerstva hojnosti se třeba dozvíme, že máme i méně jíst. Jen škoda, že zbytek světa, hlavně obyvatelé zemí, se kterými se budeme o zdroje v budoucnu přeplácet, si to nemyslí…

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR


Hodnocení => průměr 304
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář