Škoda. Kdyby pan prezident skutečně během prázdnin na Hradě nějaký ten poklad našel, sestavoval by se ministrovi financí rozpočet o poznání snadněji. Možná by tím pokladem mohlo být znovuzavedení superhrubé mzdy a EET, což by dohromady přineslo ročně nějakých 150 miliard.

Skutečným pokladem je ale nejen podle pana prezidenta vědění a správný ministr financí za ODS ví, že takovou Pandořinu skříňku, třebaže s potenciálním pokladem, nemá cenu rok před sněmovními volbami otvírat. Na druhou stranu bez ohledu na to, jak příští sněmovní volby dopadnou, si jakákoliv budoucí vláda superhrubou mzdu pravděpodobně zavést nedovolí, takže pokladem pro nás budiž také vědění, že deficity státního rozpočtu se v brzké době pod dvě stě miliard korun už nedostanou. Ledaže by se příští vláda nebála šetřit a také propouštět armády úředníků, které stát potřebuje pro stále větší množství (mnohdy zbytečných a ekonomiku dusících) agend.

A to je vlastně druhý vzkaz hlavy státu nastupujícím prvňáčkům: nebát se. To se samozřejmě bývalému vojákovi a držiteli české Medaile za hrdinství a francouzského Řádu za chrabrost řekne celkem snadno. Rozdíl je samozřejmě nebát se u tabule, kde hrozí maximálně pětka, nebát se v týlu nepřítele, kde číhá smrt, a nebát se v politice, kde hrozí negativní publicita nebo kritika opozice. Ta ostatně bude kritizovat vždycky, jinak by to nebyla opozice.

Ekonomové radí, že rozpočtu by pomohlo seškrtat dotace. Já říkám ano jako zástupce zemědělců, což jsou v očích veřejnosti největší příjemci dotací (i když je pravda někde jinde, stačí se podívat na čísla u průmyslu). Bude-li jednotný trh opravdu jednotný a bez dotací a pokud Brusel i Praha přestanou naše podnikání nesmyslně regulovat, je to cesta, jak peníze ušetřit. Možná to přinese i vyšší hospodářský růst a to je proměnná, o které ani kritici, ani zastánci návrhu rozpočtu příliš nemluví. Bez růstu se totiž stomiliardových deficitů nezbavíme nikdy…

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR