Renata Šarjaková, 30. srpen 2024
MF DNES: Vláda, zemědělci, trhy? Kdo může za levnější potraviny?

Mladá fronta DNES/Hovory z lán(ů)

 

Od minulého čtvrtka do dneška probíhá v Českých Budějovicích jubilejní 50. ročník agrosalonu Země živitelka. Zatímco největší „národní“ agrární výstava je při oslavě padesátin dámou v nejlepší kondici, zemědělství samotné nikoliv. Mnohé zemědělské podniky se při současné rentabilitě nedožijí nikoliv příštích 50 let, ale dost možná ani příštích 5 měsíců.

Loni statistici zaznamenali nejhorší výsledek sektoru od roku 2011, letos to bude asi nejhorší výsledek od vstupu do EU. Průměrný zisk se letos dost možná bude pohybovat na 1 500 korun na hektar. Pokud bychom odečetli chov prasat a drůbeže, tedy činnosti, které v drtivé většině provozují podniky bez půdy, bylo by to ještě méně. Jelikož se půda kupuje ze zisku a její cena se neustále zvyšuje, musel by nově začínající farmář pracovat více než 300 let, aby tuto nutnou počáteční investici, nově zatíženou vyšší daní z nemovitosti, splatil.

Snad je letošní rok, kdy se zisk propadne na třetinu ve srovnání s lety 2021 a 2022, výjimkou. Lidovci nám vymodlí lepší počasí a ceny se vrátí na úroveň rentability, aniž by to spotřebitel pocítil. To je utopie, nicméně pokud by jeden čerpal z marketingové komunikace vlády ohledně cen potravin, mohl by tomu uvěřit. Ceny potravin u nás totiž podle premiéra klesají nejrychleji v OECD, což je výsledek „úsilí vlády“. Zvláštní, protože v době, kdy ceny potravin intenzivně rostly, nebylo zase podle dobových vyjádření politiků v silách vlády s nimi cokoliv dělat. Nynější prvenství v poklesu, respektive zastavení růstu, je pak do značné míry dáno právě ve srovnání s okolním světem vyšším růstem cen potravin v letech 2021 a 2022.

Faktem zůstává, že – mimo marketingová vyjádření – cenu potravin neurčuje ani vláda, ani zemědělci nebo potravináři. Cena zemědělských komodit se tvoří na světových trzích, náklady potravinářů ovlivňuje cena energií a cenu pro spotřebitele pak určuje konkurence v rámci maloobchodu.

Podívejme se na cenu chleba. Dnes stojí pšenice polovinu toho, co na jaře 2022, cena energií je nižší, chléb přesto nezlevňuje a stojí téměř dvojnásobek ve srovnání s rokem 2021. Na první pohled to tak vypadá, že zemědělci pomohli ostatním článkům udržet marže a spotřebiteli pomohli zastavit růst ceny. Škoda jen, že stejná vláda, která si za to připsala zásluhy, se jim to minimálně ústy svého předsedy na „živitelkovském“ pódiu stydí říci. Tak snad příště...

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR


Hodnocení => průměr 266
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář