Sucho, jarní mrazy, přemnožení hraboši a další škůdci, nedostatečná ochrana rostlin zapříčiněná regulacemi EU společně se sníženou osevní plochou danou nízkými výkupními cenami – to signalizuje jednu z nejnižších sklizní po vstupu Česka do EU.

Náklady pěstitelů zůstávají vysoké a kopírují inflaci posledních let, výkupní ceny odpovídají cenám globálním, a zemědělci tak budou prodávat pod výrobními náklady. Spotřebitel by ale horší sklizeň na ceně pečiva pocítit neměl. Cena suroviny, tedy obilovin, se u pečiva na celkové ceně podílí asi z 10 %. I kdyby cena obilovin vzrostla o 50 % (což se výhledově nestane), stále by chleba zdražil maximálně o 2 koruny.

Cenu obilovin nezvýší ani nerovnováha poptávky a nabídky. V obilovinách i přes horší sklizeň zůstáváme soběstační, třeba i kvůli tomu, že ještě v roce 1990 se v Česku chovalo 4,8 milionu kusů prasat, zatímco nyní je to sotva 1,4 milionu. Možná dobrá zpráva pro potenciální muslimské přistěhovalce či zapřisáhlé vegany. Ty nicméně nepotěší, že podobně bídně jsme na tom u ovoce, kde plochy ovocných sadů za posledních 15 let klesly o téměř 50 %, a také u zeleniny, kde dovážíme více jak dvě třetiny naší spotřeby, nebo u brambor. Těch dovážíme asi třetinu naší spotřeby. Nejsme v tom ale sami, podle nedávné zprávy Eurostatu se v celé EU snížila mezi lety 2000 až 2023 produkce brambor o 37 %. Na vině jsou podle zprávy unijní předpisy omezující některé účinné látky na ochranu rostlin, klimatické změny a měnící se spotřebitelské návyky.

Češi přitom v Evropě s téměř 70 kilogramy patří mezi rekordmany, co se roční konzumace brambor na osobu týče. Vysoká poptávka v ČR v kombinaci s nedostatečnou nabídkou pak znamená růst cen. V červnu statistici zjistili, že brambory na rozdíl od jiných potravin meziročně podražily o 16,38 % na 32,61 koruny za kilo. Ceny samozřejmě neurčují zemědělci, ale obchody.

Ani farmářské ceny se netvoří u nás, ale u velkých pěstitelů, jako jsou Německo, Francie, Belgie a Nizozemí. Těm se chystá Unie pomoci ne uvolňováním restrikcí a motivováním producentů, ale propagační kampaní s influencery, která má podpořit spotřebu brambor. To by v tom byl čert, aby po pár tiktocích a reelech ty brambory nezlevnily! Nebo že by to fungovalo trochu jinak?

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR