Od nepaměti se traduje, že Češi mají rádi svůj klid a místo ozbrojeného násilí upřednostňují řádně orosený půllitr národního nápoje. Brachiální agrese, v niž může konzumace alkoholu vyústit, je pak obvykle mírněna sníženými psychicko-motorickými schopnostmi intoxikovaného jedince. Pivo je téměř z 90 % voda a zejména u tělnatějších jedinců (a to Češi jsou) je třeba se k znatelné podroušenosti trpělivě prosedět. Chmel má navíc zklidňující účinky, působí sedativně a navozuje pocit spánku.

Oproti tomu koncentrovanější alkoholický nápoj, jako je například na Slovensku oblíbená borovička, navozuje opilost dřív a v kombinaci s oravskou slaninou a odzemkom dotváří energií nabitého jedince, který nemá daleko k násilí ozbrojenému, i když historicky spíš po Jánošíkově vzoru valaškou nebo „vreckovým nožíkom“.

Alespoň z tohoto pohledu a v kombinaci se slovenským temperamentem a tamější dlouhodobě polarizovanou společností lze zčásti vysvětlit atentát na slovenského premiéra z minulého týdne. Donedávna bych si vsadil na to, že v Česku se nic podobného stát nemůže. Nikdo ale neočekával ani předvánoční střelbu na pražské FF UK.

V roce 2023 byla statistiky vykázána nejnižší spotřeba piva za posledních třicet let, konkrétně jen 128 litrů na osobu a rok. I když v rámci těchto sloupků nemám problém s nepatřičným humorem, řekněme raději, že se jedná o korelaci, nikoli kauzální příčinu rostoucího napětí ve společnosti. Skutečná příčina? Není od toho piva až tak daleko.

Mnohem méně totiž spolu mluvíme, ať už u piva, vína nebo jiného nápoje. Mnohem více se ale i třeba od té slavné Mackovy facky, která shodou okolností časově odpovídá globálnímu rozšíření Facebooku, hádáme na sociálních sítích, což může u vyšinutých jedinců vést až k tomu, co se bohužel stalo minulý týden na Slovensku.

I proto Agrární komora zatím odvolala protivládní demonstraci a chceme dát prostor k jednání. U piva či tichého vína snad dojdeme k výsledku a nikdo nepřijde k úrazu.

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR