Zemědělství je podnikání pod širým nebem, počasí je velká neznámá a klimatická změna nevyzpytatelnost ještě zesiluje. Každý rok je pro zemědělce lekcí z pokory. Můžete udělat maximum, ale o úspěchu rozhoduje počasí. Jestli platilo „únor bílý, pole sílí“, pak letošní únor byl deštivý a nadprůměrně teplý. Totéž březen a začátek dubna. Výsledkem bylo urychlení vegetace o tři až čtyři týdny. Nejenže letos muži museli drahé polovičky líbat pod rozkvetlou třešní už na apríla, ne na 1. máje, ale ovoce bylo v kritickém období mezi 17. a 23. dubnem, kdy do Česka dorazilo prudké ochlazení, ve fázi vůči mrazu velmi zranitelného plůdku.

Výsledkem jsou nejhorší škody mrazem na ovocných stromech za více než stoletou historii sledování. Poškozeno bylo více než 100 tisíc tun ovoce, až 80 % potenciální sklizně a škody odpovídají zhruba jedné miliardě korun. Výrazné škody hlásí především Čechy, ale také střední a severní Morava. Jižní Morava je mrazem zasažena místně s negativním dopadem do už tak těžce zkoušeného vinohradnictví a vinařství.

Co na to vláda? Místo pomoci vinařům údajně finišuje práce na dani z tichého vína (aniž by měla obdoby v sousedních státech). Ovocnáři možná něco málo dostanou, nicméně to bude jen zlomek ze zvýšené daně z nemovitostí či vyšším výběru pachtovného na státní půdě, tedy toho, o co si státní rozpočet na úkor zemědělců přilepšil. Vláda zkrátka konsoliduje rozpočet a zemědělci jsou malá voličská základna.

Některé menší strany ale už ztrátu hlasů z malé voličské základny pociťují. Dlouhodobě je to strana venkova, tedy lidovci, a nově i TOP 09. Pekarové progresivní jablko se odkutálelo od Kalouskova konzervativního stromu a straníci z obou „pidisubjektů“ si dělají starosti, zda jejich strany vydrží do švestek, respektive do příštích voleb.

Já bych se toho nebál, fúzovat se dá vždycky, a když zůstaneme u zemědělských přirovnání, kapři si rybník nevypustí a kopřivu mráz nespálí. Jen aby do švestek vydrželo české zemědělství…

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR