Jednání zahájil a vedl předseda Komoditní rady Zdeněk Štěpánek, který okomentoval současnou tristní situaci chovatelů masné drůbeže a situaci v sektoru nosné drůbeže. Zároveň jako člen představenstva Agrární komory ČR shrnul výstupy z posledních mimořádných jednání představenstva a dozorčí rady Agrární komory ČR. Krátce pohovořil o proběhlých protestech, které uspořádala Agrární komora ČR společně se Zemědělským svazem ČR, dále Společností mladých agrárníků ČR, Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů, Iniciativou zemědělských a potravinářských podniků a Asociací soukromého zemědělství Olomouckého kraje. Shrnul základní požadavky těchto organizací a jejich apely na vládu o nutné okamžité pomoci pro sektor zemědělství, který se nachází v obrovské krizi vzhledem přebytku komodit na evropském trhu, nízkým výkupním cenám zemědělské produkce, přebujelé byrokracii a dalším objektivním obtížím. 

Náměstkovi ministra Miroslavovi Skřivánkovi členové Komoditní rady sdělili administrativní potíže spojené se získáváním různých povolení při přestavbách technologií, kdy čelí dlouhým termínům na jejich vyřízení, a tím zpomalují proces při jejich rekonstrukcích, které jsou nutné dle platné národní legislativy do konce roku 2026.  Vrchní ředitel Petr Jílek seznámil přítomné členy s předběžnými alokacemi finančních prostředků pro výplatu letošních dotačních titulů, kdy chovatelé drůbeže budou zřejmě prioritně sanováni z důvodu špatné rentability odvětví masné drůbeže, která na tom je v současné chvíli hůře než například pěstitelé citlivých komodit. Informoval o aktuálních informacích ohledně navýšení alokace pro národní dotační titul 20, Dobré životní podmínky zvířat, a to o 550 mil. Kč pro tento rok a výplatě záloh, jako jsou chovatelé zvyklí u dotačního titulu 8. Dále přítomné seznámil se změnami národní a evropské legislativy, zejména o chystaných změnách ve veterinárním zákoně, a změnami ve Strategickém plánu SZP EU. Ředitel veterinární sekce Státní veterinární správy Petr Šatrán informoval o nákazové situaci v ČR a Evropě. Zaměřil se na nákazu ptačí chřipky a salmonely, kdy shrnul počty ohnisek ptačí chřipky v komerčních chovech a pozitivní výsledky Národního programu pro tlumení salmonel, kdy cílové prevalence sledovaných sérotypů evropskou legislativou byly v loňském dosaženy u všech sledovaných kategoriích drůbeže. 

Ředitel a zástupkyně Ústavu zemědělské ekonomiky a informací informovali o dobré spolupráci v rámci získávání relativních dat při výpočtech a prognózách ekonomické rentability sektoru chovu drůbeže a dále byla shrnuta cena krmných směsí v rámci Evropy a její meziroční poklesy u jednotlivých kategorií drůbeže. Zástupce Státního zemědělského intervenčního fondu pohovořil o výplatách národních dotačních titulů za loňský rok, počtu přijatých žádostí u dotačního titulu 8.F.c. pro letošní rok, kdy chovatelům drůbeže aktuálně přichází rozhodnutí o poskytnutí záloh. Diskutována byla Organizace producentů pro sektor vejce, kdy v současné chvíli jsou schváleny dvě organizace a třetí se nachází v systému kontroly před vydáním rozhodnutí. Na závěr jednání byly zhodnoceny tržních informace a členové Komoditní rady se shodují na opravdu nelehké situaci v sektoru masné drůbeže, kdy většina chovatelů se nachází ve ztrátě a dochází k omezování produkce. Sektor nosné drůbeže je na tom, co se týče výkupních cen, podstatně lépe, ale čelí vysokým nákladům na změně technologií z důvodu blížícího národního zákazu chovu nosnic v obohacených klecích. Jak producenty masné, tak nosné drůbeže ohrožují levné dovozy ze zahraničí a tlak na nízké výkupní ceny ze strany velkých obchodů. Zástupci Komoditní rady se shodují, že v letošním roce může dojít ke snížení stavů zastavené masné drůbeže až o 10–15 % a velmi pravděpodobně dojde k dočasným výpadkům produkce vajec, právě z důvodu zmíněných přestaveb technologií na alternativní způsoby ustájení.

Ing. Gabriela Dlouhá, tajemnice Komoditní rady pro drůbež a vejce při AK ČR