Rozpočet EU údajně sleduje nové priority, jako je změna klimatu nebo role Unie ve světě. Není proto možné zemědělcům přidat peníze, ale pouze nařízení, omezení, zákazy, a tím i vyšší náklady a horší možnost živit se tím, co by zemědělce skutečně mělo živit, tedy prací na poli nebo ve stáji. V Bruselu se tomu moderně říká „ambice“.

Když jsme u ambicí, zůstává Unie poněkud osamocena. Na globálních emisích C02 se podílí 10 %, z toho právě třeba zemědělství je 8 %. Kvůli tomu se tak v rámci nových unijních pravidel zemědělcům nařizuje nechávat část polí ladem, omezuje se orba a na řadě měl být i chov skotu. Nebýt španělského předsednictví Rady a obavy jižanů, že by neměli v ulicích měst před čím utíkat, byla by povinná redukce skotu s cílem snížit emise metanu možná už dnes realitou.

Nejvíce nicméně pomáhají blížící se volby a ambice předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové „střihnout si“ ještě jeden mandát. Najednou je zájem zemědělcům naslouchat a pomáhat jim. V sousedním Polsku dostanou 1,35 miliardy eur pro malé a střední podniky z unijních prostředků. Pomohlo jim vítězství eurofilního Donalda Tuska, zatímco jeho předchůdci byly tyto prostředky, protože Brusel neposlouchal, zablokovány. Bude i naše probruselská vláda podobně odměněna za věrnost? Pomůže zemědělcům v nouzi? I naši zemědělci ne vlastní vinou, ale vinou Bruselu, jenž otevřel hranice ukrajinské negreendealové produkci, která měla původně směřovat do Afriky, nemohou prodat vlastní produkci. Evropa problém způsobila, tak by ho měla vyřešit. V Polsku je údajně tato pomoc omezena pro malé a střední podniky, což je dobrá zpráva pro naši vládu, která zemědělcům raději nepomáhá, aby náhodou nepomohla firmě bývalého předsedy vlády. Teď má příležitost. Využije ji?

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR