Já jsem si na tento citát vzpomněl v souvislosti s protesty belgických zemědělců před budovou Evropského parlamentu, dříve ve Francii, Německu nebo naposledy v Polsku. Ačkoliv se lokálně může lišit „katalyzátor“, tedy poslední kapka, která protesty odstartuje, základní teze jsou všude stejné. Nízká cena komodit, vysoká míra byrokracie a povinné omezování produkce.

Vyžadovat po evropských zemědělcích, aby nechávali pole ladem, zakazovat jim přípravky na ochranu rostlin, které se jinde ve světě používají, je nonsens. Zemědělce musí v první řadě živit práce, nikoliv dotační podpory, které jsou navíc spojené s obří byrokracií. Nemluvě o tom, že od roku 2014 vydává Unie na zemědělství stejné množství peněz. Na Green Deal nejsou prostředky a už vůbec není Green Deal kompatibilní s otevřením hranic pro zemědělskou produkci z Jižní Ameriky či z Ukrajiny. Těžko vysvětlovat českému sedlákovi, že má nechávat pole ladem a připravit se tak o část příjmů, když se sem vozí zemědělská produkce z míst, kde o ničem takovém nikdy neslyšeli.

Proti Green Dealu brojím víc než tři roky a místo toho, aby mi teď někdo dal za pravdu, jsem proruskými kolaboranty označován za zaprodance. Proč? Protože nefandím Putinovi a znám realitu českého „rybníčku“, kde jsou jakékoliv protivládní protesty smeteny pod stůl jako akce „dezolátů“ či opozice a kde se i celá řada novinářů domnívá, že zemědělství = firma bývalého premiéra. Ačkoliv rozhodně nejsem příznivcem této vlády a se současným premiérem nechodíme ani na pivo, ani na tiché víno, jsem demokrat. Požadovat demisi po vládě je ztráta času. Mají 108 poslanců a nemají sebereflexi. Místo toho vyzývám zemědělce nejen v Česku, aby se spojili a pořádně zatřásli hlavně Bruselem, který drží trumfy v rukách. Navíc je o poznání tvárnější, protože nás za pár měsíců čekají volby do Evropského parlamentu. A co má ještě současná doba společného s „Havlíčkovou“ monarchií? Naše vrchnost pro prostý lid neudělá nic, dokud jí to nenařídí shora. Jdeme do toho?

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR