- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
MF DNES: Jednotná v rozmanitosti, anebo cirkus na kolečkách?
Mladá fronta DNES/Hovory z lán(ů)
Jednotná v rozmanitosti, to je oficiální motto Evropské unie. Myslí se tím „Evropa národů“, jak ji prosazoval Charles de Gaulle, tedy Evropa, která bude skládačkou suverénních států? Kdepak, ona rozmanitost má v pojetí současné EU mnohem blíž k tomu, čemu se v sociologii říká „melting pot“, tavicí kotel. My Češi bychom asi pod vlivem stýkání a potýkání se s kulturou německou řekli „eintopf“. Smícháme všechno dohromady – a pak tomu dáme jméno. Když zůstaneme u gastronomie, vznikne z toho mnohdy spíše těžko poživatelná z nouze ctnost než rafinovaný záměr.
Proč se nyní v Evropě protestuje? Podobnému eintopfu, který Brusel servíruje a který se členské státy snaží tu a onde „opravit“, aby se dal vůbec polknout, nemůžou zemědělci přijít na chuť. Protože vysychají rozpočty a zelené ambice nelze zaplatit, jsou zemědělci na nohou. I když by se členské státy měly řídit takzvanou společnou zemědělskou politikou, má toto označení daleko od pravdy. Konkrétní pravidla si totiž určí každý členský stát nikoliv v porovnání s ostatními, ale na základě posouzení Komise.
Příkladem může být Česko, které ač má statisticky téměř nejnižší spotřebu přípravků na ochranu rostlin, dostalo v rámci Green Dealu příkaz snížit ji o dalších 50 %. Jako státy, které mají nyní spotřebu čtyřnásobně vyšší. Komise to odůvodnila slovy: „Evidentně to umíte, tak můžete ještě přidat.“ Těžko říci, zda z podobné premisy vycházely manželky komisařů, když se jejich choťové svátečně zapojili do domácích prací, nicméně ve výsledku se tím vytváří mezi zemědělci v členských státech nekalá soutěž. Je zcela irelevatní srovnávat, jaké jsou kde dotace, když se platí za jinou službu.
V Česku jsme zásadně „bruselštější než Brusel“, a tak se tu dlouhodobě podporuje „neprodukce“ a extenzivní způsob hospodaření. Výsledkem jsou ekologické sady, které nikdo nesklízí, a balíky sena na česko-německé hranici, jež jsou pro tamní pseudochovatele prakticky odpadem a posloužit snad mohou jedině ke zpomalení vojenské techniky v případě vojenské invaze. Na druhé straně „kopečku“, tedy v Německu, se přitom vesele oře a sedláka tam živí produkce, ne dotace, které tu jen zvyšují cenu půdy. U nás máme na tom samém kopci komisí posvěcenou „erozi“. Tak nevím, jestli by i vzhledem k neustálému stěhování institucí z Bruselu do Štrasburku nebylo lepším mottem Evropy „Cirkus na kolečkách“.
Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR