Renata Šarjaková, 2. únor 2024
MF DNES: Nedokvašení, nebo špatně přeložení?

Mladá fronta DNES/Hovory z lán(ů)

 

Nedávno jsem shodou okolností v tomto listě narazil na komentář, který srovnával aktuální politickou náladu v Rakousku a České republice. Podle autora je v Rakousku stejně jako u nás u moci značně nepopulární vláda, která v průzkumech ztrácí před opozičními „populisty“. Autor se zamýšlí i nad tím, že na rozdíl od Německa v Rakousku stejně jako u nás zatím zemědělci masivně neprotestují. Je to způsobeno dlouholetým stýkáním a potýkáním v rámci „žaláře národů“, jak Rakousko-Uhersko nazýval Jára Cimrman, anebo něčím jiným?

Čtenář si možná vzpomene na pentalogii Vladimíra Neffa Sňatky z rozumu, kde jedna z postav, zastánce pangermanismu a germánské nadřazenosti nad ostatními národy, vysloví následující definici národů, které právě s Němci sdílí životní prostor – tedy Rakušanů a Čechů. Rakušané jsou podle něj nedokvašení Němci, Češi jsou Němci špatně přeložení do němčiny. Že máme k Němcům mnohem blíže než třeba k Rusům, zjistili i mnozí obrozenci a zastánci myšlenky panslovanství poté, co měli možnost Rusko osobně navštívit a přesvědčit se o tamních poměrech.

Nicméně zpět k zemědělství. V Česku se sice o zrušení zelené nafty neuvažuje, nicméně s Německem nás pojí vysoké environmentální ambice v zemědělství, které si u nás stejně jako u našich západních sousedů vydupaly zelené organizace. Ty tuzemské se mimo jiné netají tím, že se do Německa jezdí školit v tom, jak mají fungovat a co mají prosazovat. Stejně jako v Německu, ani tady nejsou peníze na to, zemědělcům vysoké požadavky kompenzovat. V čem se tedy lišíme od Rakušanů?

Čeští zemědělci svoji produkci dlouhodobě prodávají za výrazně nižší ceny, což ale nekoresponduje s cenami v obchodech. Co se týče ovoce, zeleniny, brambor či masa, už nejsou s to v důsledku této skutečnosti zásobit ani vlastní trh, natož aby exportovali do zahraničí. Minimálně do Rakouska by to šlo jen stěží. Tamní spotřebitel si jiné než rakouské potraviny nekoupí. Jsou pro něj zárukou kvality a od mládí mu je vštěpováno, že je to tak správně.

Rakouský zemědělec je do jisté míry v klidu, protože ho živí trh. U nás rozhoduje obchodní politika řetězců a kupní síla obyvatel, a tak tu máme cibuli z Nového Zélandu a brambory z Egypta. Zemědělci se tu na rozdíl od německých kolegů nedokážou dohodnout a jsou sami sobě nejhorším nepřítelem. Pokud u nás nakonec přece jen k protestům dojde, měli bychom si být jisti, že budeme mít podporu obyvatel jako v Rakousku a jednotu jako v Německu.

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR


Hodnocení => průměr 187
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář