Demonstrace v jejich prvopočátku vyvolalo především plánované zrušení zelené nafty, tedy slevy na spotřební dani pro zemědělskou prvovýrobu, a zrušení výjimky na silniční daň pro zemědělce. Po prvním „akčním týdnu“, který přinesl blokády dálnic a paralyzovaná hlavní města některých spolkových zemí, jsou alespoň v této záležitosti na stole určité ústupky.

Ale protesty pokračují. Podle propočtů Německého zemědělského svazu totiž budou přes nabízené ústupky mít němečtí zemědělci v roce 2026 nejdražší pohonné hmoty v Evropě. Do určité míry je to dáno obecně vyšší cenou nafty a benzinu v Německu. Značný vliv ale mají i faktory čistě netržní, tedy vyšší spotřební daň a nově také uhlíková daň na motorovou naftu. Ta přišla dříve, než ji vyžaduje EU, která i u nás plánuje od roku 2027 zavést emisní povolenky na naftu ve výši přibližně 4 Kč na litr.

A tady se dostáváme k důvodům, proč tuzemští zemědělci německé kolegy v protestech podporují. Nejen, že regulace a byrokratizace zemědělství řízená Bruselem již překročila tolerovatelnou míru, ale zemědělcům to prostě nevychází. Náklady jsou nejen kvůli zeleným ambicím vysoké, ceny nízké. Odbyt vázne i kvůli otevřeným hranicím pro produkci ze zemí mimo EU a veřejná podpora, která by mohla zemědělcům zvýšení kompenzovat, vysychá. To je zemědělcům v obou zemích společné.

Jsou řešením demonstrace? V Česku, kde si 90 % lidí myslí, že zemědělství = Babiš, a média ani veřejnost zemědělství nepřejí, demonstrace nepomohou. Nezbývá než fandit Němcům nikoliv jen při protestech, ale hlavně u červnových voleb do Evropského parlamentu a u spolkových voleb na podzim 2025. Ty život v Česku ovlivní možná víc než volby evropské.

Co se stane v Německu, stane se brzy i u nás. Posuďte sami: Německo má od podzimu 2021 semaforovou koalici, my máme od podzimu 2021 podobně pestrou pětikoalici, Německo má od nového roku konsolidační balíček, Česko má od nového roku konsolidační balíček. Německo má euro…

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR