Renata Šarjaková, 6. prosinec 2023
MF DNES: Opravdu může Fairy dvaapůlkrát?

Mladá fronta DNES/Hovory z lán(ů)

 

Ačkoliv by se mohlo zdát, že jsem se jal komentovat eskapády jednoho bývalého poslance za TOP 09, není tomu tak. Titulek dnešního sloupku jsem si vypůjčil z reklamy na čisticí prostředek Fairy, který nám na začátku devadesátých let sliboval umýt až dvaapůlnásobné množství nádobí oproti konkurenci.

Následuje o něco mladší, nicméně i tak pro mnohé (s výjimkou nejvyšších ústavních činitelů) již stará známá skutečnost: v Česku je draho a mzdy jsou ve srovnání se západní Evropou výrazně nižší. Dvaapůlkrát nižší. Zatímco v sousedním Německu se průměrná mzda v přepočtu na koruny pohybuje kolem 4 tisíc eur, u nás je to přibližně 40 tisíc korun.

To není nic nového. K rychlejšímu rozevírání nůžek nicméně nyní dochází i vlivem u nás vyšší inflace. Zatímco inflace v Německu v turbulentním roce 2022 dosáhla 6,9 %, v Česku to bylo 15,1 %. Také letos inflace roste, přičemž mzdy stagnují. Reálné mzdy klesají již osmý kvartál v řadě. I když v posledních měsících faktická inflace zpomaluje, inflace vnímaná, která ovlivňuje spotřební chování zákazníků, je stále vysoká. Česko se tak potýká s kombinací inflace a stagnace hospodářství, tedy takzvanou stagflací – a výhled do budoucna není zrovna optimistický.

Pravdou je, že společně se sousedním Německem rosteme i padáme, přičemž momentálně kopírujeme tamní propad HDP. Budeme kopírovat i případné hospodářské oživení? Dost možná ne. Zatímco cena emisní povolenky je pro Evropu jednotná a od roku 2018 se její cena zvýšila čtyřnásobně, kupní síla jednotná není. Německé firmy stejně jako ty české musí nakupovat emisní povolenky nebo dekarbonizovat výrobu investicemi do modernějších technologií. Výhodou pro ně je nicméně možnost promítnout tyto náklady do ceny výrobku na trhu, který má výrazně vyšší kupní sílu než trh náš.

Rozdíl není jen v emisních povolenkách, ale i v dnes tolik diskutovaných cenách energií. Německo si (nejen sobě) svojí „Energiewende“, které se dnes mezi běžnými Němci neřekne jinak než „Energieende“, řádně zdražilo cenu energií a vážně uvažovalo o dotování energií pro výrobní podniky. U nás energie oproti období 2014–2020 zdražily o 200 %, debatu o kompenzaci jejich nárůstu nicméně stav veřejných financích nedovoluje. Naopak se navyšuje poplatek za POZE, tedy podporované zdroje energie – a určitě ne naposledy.

Otázkou je, jak dlouho to české firmy a český spotřebitel ještě vydrží. Data z Eurostatu i stará známá reklama napovídají, že dvaapůlkrát kratší dobu než německá konkurence...

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR


Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 003
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář