Renata Šarjaková, 29. listopad 2023
MF DNES: Proč nemohou krávy stávkovat

Mladá fronta DNES/Hovory z lán(ů)

 

Nežijete-li poustevnickým životem na místě bez internetového či telefonního signálu, jistě jste zaznamenali včerejší stávku škol a den protestů, k němuž se připojili další odboráři z průmyslu a služeb a také některé zemědělské podniky.

Zde pochopitelně nemůžeme mluvit o stávce v pravém slova smyslu. Krávy potřebují nakrmit a podojit bez ohledu na politickou či ekonomickou situaci ve státě a bojkot práce by se u nich setkal se stejným pochopením, jako se setkaly požadavky odborářů u některých nejvyšších politických představitelů. Zástupci odborů nás sice ve vzpomínce na vousatý vtip o zemědělci, jenž přivedl krávu na Úřad vlády, protože kráva se přece s volem musí umět domluvit, požádali o poskytnutí krav pro účely tlumočení požadavků, nicméně v souladu s legislativou chránící zvířata proti týrání jsme byli nuceni požadavek odmítnout.

Mnohé zemědělské podniky včerejší protesty podpořily alespoň v symbolické rovině vyvěšením bannerů, které nejen vyjadřují solidaritu protestujícím spoluobčanům, ale mají také upozornit na problémy zemědělství a zemědělců. Ti totiž čelí bezvýchodné situaci, cena zemědělských komodit je blízko roku 1989, náklady na plnění stále ambicióznějších dotačních pravidel a také produkční náklady včetně energií, hnojiv a ceny práce neustále rostou a dotační podpory, které jsou dlouhodobě nižší než u našich sousedů, stagnují. S konsolidačním balíčkem se k tomu přidává ještě vyšší daň z nemovitých věcí a kvůli nereálným požadavkům Bruselu na zemědělce a kontrolní systém také zpožděné dotace o deset procent snížené silnou korunou.

Mnoho zemědělců letos nedokázalo prodat produkci za důstojnou cenu a vrší se jim složenky. Nezbývá než si vypůjčit, a to za rekordně vysoké úroky. Cena půdy se i kvůli tlaku obnovitelných zdrojů a emisních povolenek, které se mohou na neobhospodařované půdě produkovat, dostává na úroveň západní Evropy. Jen pro ilustraci. Pokud by si čtenář chtěl v současné době koupit 100 hektarů zemědělské půdy, musel by si připravit 36 milionů korun. Při současné rentabilitě zemědělského hospodaření by mu pak trvalo 60 let (kdyby si pro sebe ani pro svou rodinu nic nekoupil) dostat se z dluhů. To není dobrá zpráva pro nikoho, kdo chce na půdě skutečně hospodařit a ne s ní jen spekulovat, a značí to, že v zemědělství je něco opravdu špatně.

Otázkou je, jestli to mohou vyřešit protesty, nebo je třeba systémová změna. Dvě věci jsou jisté. Označovat kohokoliv včetně zemědělců za nepřítele lidu či současné vlády je zoufalství a ne řízení státu. A čas ještě něco smysluplného dělat se krátí.

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR


Hodnocení => průměr 009
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář