Renata Šarjaková, 23. listopad 2023
MF DNES: Sametový listopad a střet generací

Mladá fronta DNES/Hovory z lán(ů)

 

Před pár dny jsme si připomněli výročí listopadových událostí let 1939 a 1989. Média se z pochopitelných důvodů soustředila převážně na rok 1989 a přinesla pohledy některých hlavních aktérů listopadových událostí na dobu tehdejší a na dobu současnou. Ponechme stranou, že stejní lidé, kteří by v devadesátých letech spojení národní či strategický zájem jen obtížně vyslovili, nyní rádi těmito pojmy operují, a podívejme se na jinou část debaty.

Naplnila se očekávání roku 1989, nebo jsme na špatné cestě? Přiznejme si, že pro do té doby uzavřenou společnost byla některá očekávání přehnaná. Proto určitou deziluzi vidíme především u starší generace, která v roce 1989 s velkou nadějí zvonila klíči a jejíž více či méně realistická očekávání se z různých důvodů nenaplnila.

Zklamání z dnešní doby vidíme ale také u podstatně mladších lidí, které by sociologové řadili mezi tzv. mileniály (rok narození 1981–1996), a u generace Z (rok narození 1997–2012). V případě mileniálů, někdy také generace Y, nejen v České republice, ale ve většině zemí rozvinutého světa pramení rozčarování z uvědomění si toho, že se jako první generace bude mít o něco hůře než generace jejích rodičů. Pořídit si například vlastní nemovitost, což pro generaci, která dosáhla dospělosti před rokem 1989, byla téměř samozřejmost, je pro mileniály v současných ekonomických podmínkách obtížné, až skoro nemožné.

Generace Z zase vesměs rezignovala na hromadění majetku, mnohdy i na založení rodiny a místo toho se nemalá část z ní realizuje v záchraně planety či jiném aktivismu a místo růstu HDP raději hovoří o jakési sociální či klimatické spravedlnosti.

Proč o tom mluvím v souvislosti se zemědělstvím? Protože nejenže uběhlo 34 let od listopadu 1989, ale za půl roku, tedy v květnu 2024, si připomeneme i 20 let členství Česka v Evropské unii. Poslední čtyři a půl roku, od minulých voleb do Evropského parlamentu, byly na unijní úrovni poznamenány prosazováním minoritního zeleného aktivismu – a strategické zájmy jednotlivých členských států včetně schopnosti uživit levně a kvalitně vlastní obyvatelstvo byly upozaděny.

V červnu nás čekají nové volby, které mohou debatu otočit zpět k silné Evropě, jež se bude soustředit na růst HDP a konkurenceschopnost ve světě. Osobně bych byl rád, aby si zejména starší generace vzpomněly na duch listopadu 1989 a odhodlání vyměnit zkostnatělou ideologii za lidskost a rozum. Snad ještě nebude pozdě…

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR


Hodnocení => průměr 009
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář