Naplnila se očekávání roku 1989, nebo jsme na špatné cestě? Přiznejme si, že pro do té doby uzavřenou společnost byla některá očekávání přehnaná. Proto určitou deziluzi vidíme především u starší generace, která v roce 1989 s velkou nadějí zvonila klíči a jejíž více či méně realistická očekávání se z různých důvodů nenaplnila.

Zklamání z dnešní doby vidíme ale také u podstatně mladších lidí, které by sociologové řadili mezi tzv. mileniály (rok narození 1981–1996), a u generace Z (rok narození 1997–2012). V případě mileniálů, někdy také generace Y, nejen v České republice, ale ve většině zemí rozvinutého světa pramení rozčarování z uvědomění si toho, že se jako první generace bude mít o něco hůře než generace jejích rodičů. Pořídit si například vlastní nemovitost, což pro generaci, která dosáhla dospělosti před rokem 1989, byla téměř samozřejmost, je pro mileniály v současných ekonomických podmínkách obtížné, až skoro nemožné.

Generace Z zase vesměs rezignovala na hromadění majetku, mnohdy i na založení rodiny a místo toho se nemalá část z ní realizuje v záchraně planety či jiném aktivismu a místo růstu HDP raději hovoří o jakési sociální či klimatické spravedlnosti.

Proč o tom mluvím v souvislosti se zemědělstvím? Protože nejenže uběhlo 34 let od listopadu 1989, ale za půl roku, tedy v květnu 2024, si připomeneme i 20 let členství Česka v Evropské unii. Poslední čtyři a půl roku, od minulých voleb do Evropského parlamentu, byly na unijní úrovni poznamenány prosazováním minoritního zeleného aktivismu – a strategické zájmy jednotlivých členských států včetně schopnosti uživit levně a kvalitně vlastní obyvatelstvo byly upozaděny.

V červnu nás čekají nové volby, které mohou debatu otočit zpět k silné Evropě, jež se bude soustředit na růst HDP a konkurenceschopnost ve světě. Osobně bych byl rád, aby si zejména starší generace vzpomněly na duch listopadu 1989 a odhodlání vyměnit zkostnatělou ideologii za lidskost a rozum. Snad ještě nebude pozdě…

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR