Zásadní diskuse opět proběhla k dotačním podporám pro chovatele skotu pro rok 2023 a 2024. Znovu tak bylo komentováno zrušení dotačního programu 20.A. - Zlepšení životních podmínek v chovu dojnic a dotačního programu 20.D. - Zlepšení životních podmínek skotu chovaného v systému chovu bez tržní produkce mléka pro sledované období dotačního roku 2023 (1. 10. 2022 – 30. 9. 2023) z důvodu nedostatku finančních prostředků, když tituly byly zrušeny bez náhrady a předchozí informace z MZe. Členové Komoditní rady se shodují, že toto nešťastné rozhodnutí by se již nemělo opakovat, a dokonce zazněly návrhy k možným právním sporům z neplnění závazků státu. 

Vrchní ředitel Sekce ekologického zemědělství, komodit, výzkumu a vzdělávání Petr Jílek společně se zástupcem Státního zemědělského intervenčního fondu Robertem Zavadilem přítomné členy informovali o ukončení podávání žádostí o finanční podporu v rámci Krizového balíčku, tzv. mimořádné finanční podpory zemědělským odvětvím postiženým zvláštními problémy, které mají dopad na hospodářskou životaschopnost zemědělců v roce 2023. Z celkem přijatých 2 317 žádostí se 1 587 týká podpory dojeného skotu (355 tis. ks dojnic). Předpokládaná alokace finančních prostředků na jednu dojnici se plánuje na minimálně 300 Kč, ale konečné rozhodnutí o její výši padne, jakmile dojde k finální kontrole přijatých žádostí. Vydávání rozhodnutí o výplatě mimořádné podpory mohou žadatelé očekávat v prosinci tohoto roku a výplata proběhne ještě během měsíce prosince a nejpozději do konce ledna 2024 dle schváleného nařízení vlády. Vrchní ředitel Jílek dále informoval o harmonogramu výplat přímých plateb a o probíhajících jednáních k přenastavení eroze. Zástupci Komoditní rady a vedení Agrární komory ČR se shodují o nezbytnosti odložení platnosti protierozních opatření, a tedy posunutí na reálnější termín, a to nejlépe až na podzim 2025 z důvodu přípravy systému, proškolení příslušných pracovníků a potřebě zajištění techniky na specifikované činnsoti.

Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal informoval přítomné o aktuálních aktivitách komory, jako jsou například revize Strategie rozvoje resortu do roku 2030, pracovní setkání k erozní ohroženosti, oslovení senátorek a senátorů k úpravě Konsolidačního balíčku – zejména odmítnutí navýšení daně na zemědělskou půdu, nutnost včasné notifikace podpory zaměstnanosti na venkově, aj. 

Předseda Komoditní rady Leoš Říha opětovně poděkoval za mimořádnou podporu pro chovatele dojnic, nicméně zdůraznil tíživou situaci chovatelů skotu a každoměsíční ztrátu chovatelů dojeného skotu způsobenou nízkou výkupní cenou mléka. Připomněl také, že mimořádná podpora ve výši cca 300 Kč/dojnici je daleko nižší než zrušené dotační tituly 20.A. a 20.D., které odpovídaly částce cca 800 Kč/dojnici.

Zástupci prvovýrobců a mlékáren zhodnotili tržní informace za uplynulé období včetně předpokládaného výhledu do konce roku, kdy predikují mírný nárust ceny z důvodu navýšení obsahových složek mléka a vyšší výkupní ceny mléka v okolních zemích. Zástupce svazu chovatelů masného skotu Kamil Malát požádal o podporu Ministerstva zemědělství při ambiciózních návrzích změn welfarové legislativy, týkajících se transportu živých zvířat na úrovni Evropské komise. Předseda představenstva Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu Josef Kučera krátce informoval o podporách a sazbách podpor v letošním roce a očekáváném nižším rozpočtu fondu pro rok příští.

Závěrem se Komoditní rada shodla na nutnosti zmapování dotačních podpor a podmínek pro jejich získání v okolních významných agrárních zemích, tj. v Německu a Polsku u tak zásadní citlivé komodity pro naše zemědělství, jako je chov skotu, na kterém dlouhodobě Ústav zemědělské ekonomiky a informací pracuje. Mezi dlouhodobé závěry této Komoditní rady patří podpora tzv. Olomoucké výzvy z května tohoto roku. Zástupci Komoditní rady výrazně nesouhlasí s navrženým zvýšení daně z nemovitosti u zemědělské půdy, které je v současné době dalším zásahem do nákladů u zemědělců, který povede v budoucnu k růstu cen potravin. V úplném závěru se Komoditní rada shodla, že není možné dlouhodobě prodávat mléko pod výrobními náklady.

Ing. Gabriela Dlouhá, úřad AK ČR