Zatímco v předešlých dvou letech decimovala chovy drůbeže ptačí chřipka, která měla vliv i na počet vylíhlých a vykrmených hus a kachen, v letošním roce dělají chovatelům největší starosti náklady, a tím také odbyt. Ceny krmných směsí se podle dosavadních oficiálních statistik stále drží na vysoké úrovni 10 899 korun za tunu u výkrmu masné drůbeže a u nosnic činí tato nákladová položka 9143 korun za tunu. To znamená, že oproti loňsku ceny stagnují, zatímco cena krmné pšenice, která je s kukuřicí a sójou hlavní složkou krmné směsi, se snížila o desítky procent. Chovatelé však tento pokles pocítili až v říjnu, a to v řádech pouhých jednotek procent. 

„České zemědělství má za sebou několik náročných let, kdy chovatelé čelili nejdříve protipandemickým opatřením a následně kvůli válce na Ukrajině raketovému růstu nákladů a zpřetrhání dodavatelsko-odběratelských vztahů a mimořádnému zpřísnění požadavků na welfare. V této nelehké situaci jim navíc vláda vyhrožuje škrty v dotačních podporách, které by měly za následek další snížení soběstačnosti Česka v produkci drůbežího masa a vajec. Čeští drůbežáři zřejmě již letos pocítí krácení národních dotačních podpor a mluví o dalším zhoršení situace v následujících letech,“ říká prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.

Současně jsou tuzemští chovatelé drůbeže malými hráči na domácím trhu, kde proti nim stojí 8 zahraničních obchodních řetězců ovládajících 90 procent maloobchodu s potravinami. To dává obchodníkům nezměrnou vyjednávací sílu a tlačí své dodavatele do co nejnižších cen, které mnohdy nepokryjí ani náklady na produkci. Přesto zvyšují ceny pro zákazníky, kteří při nákupu svatomartinské husy v obchodě pocítí zdražení ještě více než loni. Podle informací z trhu stojí na pultech chlazená husa domácího původu od 250 korun za kilogram. Následně lidé zaplatí víc i v restauraci, ve velkých městech se cena za porci včetně přílohy pohybuje kolem 500 korun a za celou husu zákazníci zaplatí 2500 korun a více. Při přípravě svatomartinského menu může být méně nákladnou variantou kachna, kterých se v Česku vykrmí v průměru kolem 5 milionů kusů.

Levnějším řešením, jak připravit svatomartinské pokrmy, může být nákup zahraniční produkce z dovozu. Většinou se jedná o zmrazenou drůbež, která nedosahuje nadstandardních kvalitativních parametrů jako tuzemské husy a není navíc vykrmována tradičním způsobem v kombinaci s pastvou. Nedostatků v kvalitě si v posledních týdnech všímají také tuzemské dozorové orgány. Státní veterinární správa a Státní zemědělská a potravinářská inspekce opakovaně upozornily na nebezpečnou bakterii salmonely v drůbežím mase dovezeném ze zemí mimo Evropskou unii. 

Chovatelé v tuzemsku navíc oproti státům, z nichž se do Česka dováží měsíčně tisíce tun drůbežího masa a miliony kusů vajec, musí splňovat nadstandardní požadavky na welfare a čelí nerovným podmínkám v rámci Evropské unie. „Například za tři roky bude platit zákaz chovů nosnic v obohacených klecích, který ale dosud zavedlo jen několik zemí. Nepatří k nim Polsko, které je tradičním dodavatelem vajec a drůbežího masa do Česka. Tato země a několik dalších států sousedících s Ukrajinou získaly mimořádnou finanční podporu z krizové rezervy Evropské unie kvůli válce na Ukrajině a dalším mimořádným problémům, přičemž na tuzemské drůbežáře se nedostalo,“ sděluje předsedkyně Českomoravského drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. V souvislosti s plánovaným zákazem neplánuje, podle průzkumu Agrární komory ČR a Českomoravské drůbežářské unie z letošního března mezi malými a středními podniky, dále pokračovat v tomto podnikání 61,5 procenta respondentů a pouze 38,5 procenta dotázaných se zamýšlí věnovat chovu nosnic i nadále. Omezování chovů lze podle informací z trhu očekávat už příští rok také u výkrmců masné drůbeže, a to až o deset procent.

Nejistotu chovatelů prohlubují nejen vysoké náklady na produkci a nízké výkupní ceny, ale také obavy z šíření ptačí chřipky a souvisejících problémů s obchodováním. Agrární komora České republiky a Českomoravská drůbežářská unie proto dlouhodobě upozorňují na nutnost striktního dodržování zásad biologické bezpečnosti v chovech. Volně žijící ptáci představují přirozený rezervoár viru ptačí chřipky a při aktuální podzimní migraci volně žijícího ptactva se nebezpečí přenosu nákazy výrazně zvyšuje. Pro včasné rozpoznání nákazy je nezbytné sledovat zdravotní stav chované drůbeže a vše podezřelé, jako jsou úhyny, snížení příjmu potravy či pokles snášky, neprodleně nahlásit místně příslušné krajské veterinární správě.

Vývoj stavů vylíhnutých a vykrmených hus a kachen (tis. ks)

Zdroj: ÚED, ČSÚ, SVS
* Období leden-červen 2023, ale data lze považovat za finální za celý rok. Chov hus na výkrm je sezonní, líhnou se pouze do poloviny roku.
** Období leden-červen 2023. Chov kachen je celoroční, líhnou se po celý rok.

Spotřeba a soběstačnost drůbežího masa v Česku

Zdroj: MZe, ČSÚ
* Data nejsou zatím k dispozici.

Kapacity pro nosnice dle typu ustájení (v procentech) 

Zdroj: ÚED

Kontakty pro média:
Agrární komora České republiky
tisková mluvčí Barbora Pánková
tiskove@akcr.cz, pankova@akcr.cz 
tel. 721 306 431

Českomoravská drůbežářská unie    
předsedkyně představenstva Gabriela Dlouhá
gabriela.dlouha@cmdu.cz
tel. 777 027 826