Renata Šarjaková, 2. listopad 2023
MF DNES: Priority dnešní EU a proč slečna Gréta fandí Hamásu?

Mladá fronta DNES/Hovory z lán(ů)

 

O víkendu jsme si připomněli 105 let od vzniku samostatné Československé republiky. Na pražském Vítkově kvůli těžkému praporu málem přibyl druhý „Žižka“, když prezident Pavel koncem praporu shodil čepici z hlavy nastoupenému vojákovi, nicméně chybička se vloudí a příležitostí na reparát bude dost. Za půl roku oslavíme 20 let členství samostatné České republiky v Evropské unii.

Původním cílem evropské integrace bylo nahradit soupeření velmocí spoluprací, a tím v členských zemích nastolit mír a prosperitu. Evropa skutečně z tohoto pohledu zažívá jedno z nejlepších období dějin.

Že by si ji ale zbytek světa vzal za příklad a nastal globální „konec dějin“, tedy stav, kdy se ze všech států na této planetě stanou liberální demokracie s tržním hospodářstvím a z lidí spokojení mírumilovní světoobčané, o kterém na začátku 90. let hovořili teoretici mezinárodních vztahů, to se tedy rozhodně říct nedá.

Možná to ale už není cílem ani samotné EU. Sehrávat roli mediátora konfliktů na vlastním prahu je buď nad její síly, nebo to zkrátka není tak důležité. Dnes je přece hlavní mantrou klimatická neutralita. Má ale v tomto ohledu Unie skutečně reálnou šanci spasit svět plný klimatických bezvěrců?

Evropská unie od roku 1990 snížila produkci skleníkových plynů z přibližně 3,5 miliardy tun ročně na dnešních 2,4 miliardy. Ve světě se mezitím produkce skleníkových plynů zvýšila z cca 21 miliard na dnešních 32,2 miliardy tun. Zemědělství, a hlavně chov skotu, který je trnem v oku Evropské komise i mnohých zelených europoslanců, se pak na emisích skleníkových plynů podílí asi ze 7 procent.

Kdybychom přistoupili na hru Evropské komise a připočítali ještě lesnictví a změny ve využívání půdy, dostaneme se na 19 procent. Kdybychom tedy přestali orat, produkovat dřevní hmotu a místo masa jedli brouky, dostaneme se možná na úsporu „krásných“ 465 milionů tun. Globální emise „na hlavu“ přitom dnes vycházejí přibližně na 5 tun CO2 .

Světová populace přitom roste tempem 0,88 procenta ročně. Při osmi miliardách obyvatel planety Země to znamená roční přírůstek zhruba 70 milionů. Počet nově narozených je přitom více než dvojnásobný oproti počtu každoročně zemřelých.

Ve finále tak každoročně jen tempem růstu obyvatel přibude na světě přibližně 350 milionů tun CO2. Klimatické neutrality chce EU dosáhnout v roce 2050. Do té doby na světě přibude asi 1,7 miliardy obyvatel s potenciálem roční produkce 15,3 miliardy tun CO2. Už chápu, proč Greta Thunbergová fandí teroristickému Hamásu. Nic totiž nemá takový potenciál v redukci CO2 jako redukce počtu obyvatel.

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR


Hodnocení => průměr 140
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář