Renata Šarjaková, 19. říjen 2023
MF DNES: Co nám přinesou volby v Polsku?

Mladá fronta DNES/Hovory z lán(ů) 

 

I když v pondělí odpoledne ještě nebylo jasno, kdo bude na příští čtyři roky v sousedním Polsku vládnout, jedno je jisté. Bude se muset vypořádat s mimořádně nespokojenými zemědělci.

Přes faktické vítězství možná končící Právo a spravedlnost si hlasy venkova, na kterém žije velká část jejich elektorátu, doslova kupovalo. Jen od února 2022 do zemědělství v Polsku ze státní pokladny přitekly pro nás neuvěřitelné čtyři miliardy eur. Porovnejme to (v přepočtu na hektar) s desetkrát nižší národní podporou u nás za stejné období, připočtěme možná kultivovanější chování obchodníků na větším polském trhu, nulovou DPH na potraviny – a máme odpověď, proč je u severních sousedů levněji.

Bude případná nová vláda znamenat konec české nákupní turistiky? Bude zemědělce jako své nevoliče ignorovat? Na to si asi budeme muset počkat. V reálu dost možná rozhodne faktor Ukrajina. Dnes je polské zemědělství v mnoha komoditách soběstačné a naopak vyváží.

Čeští ovocnáři by mohli o štědře dotovaných dovozech z Polska na český trh dlouze vyprávět. Geografická blízkost a bezcelní dohoda se sousední Ukrajinou nicméně dost možná způsobí, že polští zemědělci budou ještě chvíli ochutnávat svoji vlastní „dumpingovou“ medicínu.

Příští pondělí by mělo proběhnout jednání Rady ministrů, na kterém se bude jednat mimo jiné o (ne)funkčnosti takzvaných koridorů solidarity, tedy o skutečnosti, že většina ukrajinské produkce zůstává ve střední a východní Evropě a nedostává se pryč z Evropy, kam měla původně směřovat. To způsobuje propad cen, které se nyní dostávají někam na hranici roku 1989 při mnohem vyšších nákladech.

Jak z toho ven, bychom věděli. Zaprvé je třeba zavést systém kaucí, které budou dovozci skládat na hranicích a budou jim vráceny v okamžiku, kdy produkce opustí hranice Evropské unie.

Zadruhé by měla EU aktivovat intervenční nákup obilovin a jejich vývoz z území Evropy například pro humanitární účely, aby došlo k „vyčištění“ trhu od starých zásob.

Zatřetí by za stejným účelem měla být nastartována podpora zpracování zemědělské produkce na biopaliva. S ohledem na nestabilitu na Blízkém východě a potenciální růst cen fosilních paliv se toto řešení přímo nabízí.

Otázkou zůstává, jak bude právě Polsko jako nejsilnější hráč středo- a východoevropského prostoru nadále hájit své národní zájmy, nebo zda své zemědělství „prodá“, jak to dělaly nebo dělají jiné země, které do Unie vstoupily v roce 2004 a později.

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR

 

Hodnocení => průměr 029
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář