"Určitě je v tuto chvíli pro zemědělce důležitější, aby se dokázali spojit a obhájit vůbec svoji existenci," řekl. Dlouhodobou výzvou pro zemědělce je podle něj téma Zelené dohody pro Evropu (Green Deal), které neustále ovlivňuje prostředí, ve kterém zemědělci hospodaří. "Komora je v současnosti mnohem aktivnější v Bruselu, než byla dříve. Je to i díky tomu, že tam má stálé zastoupení," uvedl Doležal.

Politici by si podle něj měli uvědomit, že zemědělství je strategickým sektorem hospodářství s řadou specifik a vnějších vlivů, které mohou ovlivnit, za jakou cenu farmáři budou schopni prodat úrodu. V současnosti je to například dovoz produkce z Ukrajiny do EU, ceny také vznikají hlavně na světových burzách, uvedl. Zároveň poukázal na to, že přestože je Česko na jednotném evropském trhu, každá země má určitá specifika jako jsou národní dotace, daně nebo pracovní trh.

Přístup politiků k zemědělství často podle Doležala odpovídá tomu, kde mají strany své voliče a pokud si strany vyhodnotí, že jejich voliči jsou spíše z měst, tak tolik zemědělství nepřejí. Podotkl, že komora musí zůstávat apolitická a její rolí je předkládat politikům objektivní argumenty na základě dat. V současnosti se do debaty o zemědělství často dostává osoba předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše v souvislosti s koncernem Agrofert, který vložil do svěřenských fondů.

O vysokých ziscích Agrofertu v poslední době několikrát mluvil předseda vlády Petr Fiala (ODS). Podle Doležala je důležité upozornit na to, že holding hospodaří na čtyřech procentech zemědělské půdy v ČR. Za "politickou slepotu" pak považuje situaci, kdy se někdo z politiků zaměří proti zemědělství pouze proto, že si ho spojuje jen s Babišem. Zemědělství má přidanou hodnotu pro stát například v tom, že firmy zaměstnávají lidi a platí ze svého zisku daně v ČR, uvedl Doležal.

Podle prezidenta komory lze za úspěch českého zemědělství považovat to, že se zemědělcům podařilo udržet konkurenceschopnost a vysokou úroveň produkce i z hlediska udržitelnosti v prostředí, kdy mají stále nižší výkupní ceny než v zemích západní Evropy.

Zároveň se podle něj daří zlepšovat například takzvaný welfare (životní pohodu) zvířat. Poukázal na to, že v ČR jsou již pouze zhruba dvě procent takzvaného vazného ustájení hospodářských zvířat, zatímco v řadě zemí EU je to daleko vyšší procento. Podotkl také, že i v rostlinné výrobě si museli čeští zemědělci poradit s nižší spotřebou minerálních hnojiv. "Museli jsme si poradit i s tím, že tady byl úbytek živočišné výroby," doplnil.