Renata Šarjaková, 17. srpen 2023
MF DNES: Banánová sezona aneb Jak zalepit díru v rozpočtu

Mladá fronta DNES/Hovory z lán(ů)

 

Pak že je v létě nuda a v médiích „okurková sezona“! V distribučním centru řetězce Albert u Prahy se údajně mezi banány našlo 646 kilogramů kokainu. Na internetu se okamžitě objevila celá řada koláží a fotomontáží mimo jiné spojující pražský Albert s brněnskou radnicí. Nebo také konstruktivnější záležitosti, jako třeba návrh kontraband prodat, a „zalepit“ tak díru ve ve státním rozpočtu.

Při „pouliční ceně“ 1 500 Kč za gram se dostáváme asi na 970 milionů. Vzhledem k tomu, že inflace brzdí jen pomalu a zdražuje každý, neměl by se držet zpátky ani stát a také si „přisadit“. Aby se to lépe počítalo, zaokrouhleme to na jednu miliardu. Na pokrytí výdajů státního rozpočtu bychom těch miliard jenom letos potřebovali ještě dalších 2 200. Někde se ale začít musí.

Že se začíná zrovna u zemědělství zvýšením daně z nemovitých věcí, nás zemědělce zrovna dvakrát netěší. Půda je základní výrobní prostředek, a navýšení daně tak bude znamenat vyšší výrobní náklady. Už slyším laický argument číslo jedna: „Vždyť máte dotace.“ V současném rozpočtovém období Evropské unie mají Češi nejnižší základní platbu na hektar a nepomohla ani relativně silná koruna. Dotace se účtují v eurech a i po nedávném ukončení intervencí na každý hektar dostanou zemědělci méně zhruba o částku, která se rovná právě chystanému navýšení daně.

Zatím nepotvrzené je v tuto chvíli rozhodnutí o navýšení pachtovného pro státní pozemky, které by mělo státu přinést asi 200 milionů korun. I když se týká asi tří procent zemědělských pozemků, může to znamenat cenotvorný signál a další tlak na zvyšování pachtovného, které už je teď na mnoha místech republiky mnohem vyšší než dotační podpora. Ve skutečnosti jsou tak dotace rentou pro vlastníka půdy a zemědělství musí fungovat na tržních principech.

Laický argument číslo dva: „Vždyť jste měli loni tak vysoké zisky.“ Rok 2022 byl výjimkou. Letos i kvůli komplikovaným žním, ukrajinským dovozům a úbytku živočišné produkce v Evropě klesá cena obilovin na úroveň roku 1989 a rekordy se trhat nebudou. Jsou tu oprávněné obavy, že vyšší daně nebude v dalších letech z čeho platit.

Jak tedy zalepit díru ve státním rozpočtu? Co takhle vyšší daně pro svobodné a bezdětné? O víkendu se jich po Praze procházelo šedesát tisíc, zatímco zemědělců je sotva polovina. To je samozřejmě vtip, ale také je to věčné dilema politika mezi tím, kolik lidí zdanit – a kolik lidí ho bude volit.

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR


Hodnocení => průměr 179
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář