Reakce AK ČR na mediální výstupy k ziskovosti vybraných odvětví za rok 2022

Články, které jsou postaveny na údajném rozporu mezi varováním před „apokalyptickými“ scénáři a nadměrnými zisky v reálu u zemědělské prvovýroby a zpracování vytrhávají některé skutečnosti z kontextu, zatímco jiné zmíněny nejsou nebo jim není věnován dostatečný prostor. Faktem zůstává, že Česká republika zaznamenala v minulém roce skokový růst cen energií s dopadem na konečné odběratele, ale také distributory a dodavatele. Výsledkem byl krach mnoha menších firem a závažné potíže v energeticky náročných oborech (pěstování ovoce nebo zeleniny, chov prasat či drůbeže). Za této situace nedokázala Vláda ČR na rozdíl od okolních zemí pružně zareagovat a nejenže ceny energií zastropovala pozdě, ale zároveň na úrovni, která byla vyšší než u okolních zemí. Náklady tak nesli především koncoví uživatelé, v tomto případě zemědělské a potravinářské provozy.

Výsledkem byl propad v energeticky náročných oborech, který potvrzuje také statistika. Klesly stavy prasat a drůbeže, došlo k poklesu ploch ovocných sadů a také ploch se zeleninou. Pokud by k zastropování cen nedošlo, mohl být propad ještě horší. Odvolávat se dnes na celkový výsledek polní výroby a například produkce mléka v roce 2022 je irelevantní. Tento rok byl, co se týče polní výroby a produkce mléka unikátní, a to v tomto smyslu. Za prvé sektor těžil z dlouhodobého průměru nižší ceny na straně vstupů při zakládání porostů v roce 2021, jako byly ceny osiv, hnojiv, lidské práce, pohonných hmot a dalších energií. Za druhé sklizeň z těchto porostů v době, kdy byl vlivem světové poptávky způsobené nervozitou a obavami, velký zájem o komodity a jejich cena neočekávaně prudce vzrostla, a to na cca 1,5–2násobnou úroveň dlouhodobých průměrů. Situace v letošním roce je přitom zcela opačná. Zemědělci zakládali porosty s mnohem vyššími náklady (například cena minerálních hnojiv byla extrémně vysoká), zatímco současná realizační cena je dokonce nižší než v roce 2021. Jenom na tržbách u obilovin a olejnin se může v meziročním srovnání jednat o propad v řádech desítek miliard.

Obdobná situace byla v odvětví výroby mléka, kde se do ekonomiky roku 2022 promítala nízká úroveň vstupů, tedy například spotřeba krmiva vyráběného za staré, nižší náklady a současně vyšší poptávka po mléčné surovině. Prvovýrobci tak byli schopni realizovat mléko za cenu na úrovni 12-13 Kč za litr. Současné ceny zhruba na úrovni 10,50–11 Kč za litr však již jsou za zvýšených vstupních nákladů, které už ani nepokryjí vlastní rentabilitu výroby. V České republice se ročně vyrobí přes 3 mld. litrů mléka, což jsou při 1 koruně ztráty na litr velmi jednoduché počty.

Ziskovost vybraných podniků a hospodářský výsledek sektoru za rok 2022 jsou údaje, který absolutně nezohledňují strukturální nevyrovnanost a problémy jednotlivých odvětví. Jednoduše řečeno, obilí a řepka prodávané v roce 2022 za vyšší realizační ceny se nepromítají do speciálních odvětví, jako je chov prasat, pěstování zeleniny či ovoce, jejichž stavy a plochy nadále rapidně klesají, a Česká republika je v těchto případech odkázaná na dovozy. Odráží se zde nejistota výrobců a zpracovatelů z nejasné budoucnosti, možných scénářů vývoje, neochota nadále investovat do ztrátových provozů. Do toho se promítá ještě záměr šetřit právě tam, kde jsou největší problémy, tedy v rámci systémových národní dotací, které jsou již v letošním roce sníženy na téměř poloviční úroveň, přičemž pro rok 2024 se počítá s dalším výrazným snížením.

Agrární komora ČR je vůči médiím maximálně otevřená, dlouhodobě nabízí médiím komunikaci a konzultace, poskytuje vyjádření a zprostředkovává argumenty, ale v některých případech bohužel zvítězí snaha některých redakcí objevovat laciné senzace, které nevycházejí z reálných faktů a mají za cíl jen dehonestovat sektor zemědělství a potravinářství.

Ing. Jan Doležal, prezident Agrární komory České republiky