- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
MF DNES: Ukrajinské obilí: má snad někdo recept, jak z toho ven?
Mladá fronta DNES/Hovory z lán(ů)
Zemědělci musí být vždy připraveni na všechno. To však platí spíše o meteorologických než geopolitických událostech. Já osobně jsem rozhodně nebyl připraven na to, že v roce 2023 potáhne na Moskvu soukromá armáda Putinova kuchaře. Ač byl začátek slibný, nakonec se Prigožinovi recept na „pučové řezy“ nevydařil a výsledkem je běloruská bramboračka s tím, že Moskva se na menu minimálně do jarních prezidentských voleb neobjeví.
Jako zemědělci ve střední Evropě jsme situaci sledovali asi s ještě větším napětím než zbytek populace. Od začátku války je schopnost Ukrajiny jako dřívější obilnice světa vyvážet zemědělskou produkci po moři dost omezena. Po odpálení přehrady Kachovka a poškození překladišť u ústí Dněpru se situace ještě zhoršila, přičemž Rusko zároveň hrozí neprodloužením tzv. obilné dohody. Ukrajina je tak čím dál tím víc odkázána na vývoz po souši. Z dřívější obilnice světa se tak stává obilnice Evropy.
Za pár týdnů začínají ve střední Evropě žně. Zainvestované náklady jsou kvůli vysokým cenám pohonných hmot a minerálních hnojiv loni na podzim mimořádně vysoké, cena naopak extrémně nízká. Ukrajinská produkce se více než půl roku v regionu hromadí a stav zásob před novou sklizní rozhodně neodpovídá běžným letům. Vyhlídky pro zemědělce ve střední a východní Evropě nejsou dobré. V Polsku ti radikálnější blokují hranice a ti méně radikální protestovali před měsícem v Bruselu. Po poslední demonstraci se podařilo prodloužit omezení dovozu vybraných komodit (pšenice, řepka, kukuřice a slunečnice) do zemí sousedících s Ukrajinou do poloviny září, nicméně k omezení pro celou Evropskou unii nebo obnovení celních poplatků a kvót tak, jak jsme požadovali, nedošlo.
Polsko je na jedné straně jedním z nejspolehlivějších spojenců Kyjeva, na druhou stranu je tamní vláda závislá na hlasech venkova, na který mají bezcelní dovozy katastrofální dopad. Volby jsou přitom již za méně než půl roku, v listopadu, a není náhodou, že do zemědělství Polsko napumpovalo neuvěřitelné 4 miliardy eur.
Nedělám si iluze, že by naše vláda, která v pomoci Ukrajině patří také mezi favority, tuzemské zemědělce podobně odškodnila. Do voleb je daleko a zemědělci ji stejně nezajímají. Asi nám nezbývá než fandit, že příště to nějakému jinému kuchaři vyjde a že se svět, stejně jako trh, vrátí zase k normálu.
Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR