Zástupci zemědělských komor jednali o vyhodnocení demonstrace zemí střední a východní Evropy dne 23. května v Bruselu, o situace na trhu zemí V4 a aktuálních tématech současnosti k další spolupráci.

Na společné demonstraci konané v Bruselu dne 23. května 2023 zástupci polských, českých, slovenských, maďarských a rumunských farmářských organizací požadovali prodloužení zákazu dovozu ukrajinských plodin do poloviny června 2024. Ten by umožnil zemědělcům v příhraničních členských státech, aby sklidili, a hlavně uskladnili letošní sklizeň. Proto i na jednání přetrvával zájem na zachování zákazu minimálně do doby, než budou vybudována dlouhodobá a funkční tranzitní opatření. Zároveň jsou nutná okamžitá opatření k zajištění odlivu přebytků a tím k uvolnění skladovacích kapacit pro blížící se žně. 

Shoda byla dosažena také v tom, že zavedené formy spolupráce a informačního toku V4 by měly být rozšířeny. Demonstrace v Bruselu ukázala, že stávající organizační a znalostní základna našich komor i rámec a vstřícná spolupráce COPA-COGECA nám umožňují lépe prezentovat naše argumenty a požadavky také veřejnosti na úrovni dalších členských států EU. 

V petici předložené komisaři pro zemědělství Januszi Wojciechowskému dotčené země požadovali, aby byl zákaz dovozu rozšířen na další komodity, a to na vejce, drůbeží maso, med, olej, pšeničnou mouku, kukuřičnou mouku, cukr, ovoce a zeleninu, jakož i dále na zpracované potraviny. Neomezené dovozy osvobozené od cla, způsobují velmi vážné narušení trhu, a to nejen s obilím. Silný požadavek směřoval také na vytvoření fondu na podporu zemědělců ze střední a východní Evropy, kteří jsou následky války postiženi nejvíce. Zemědělci doposud utrpěli narušením trhu natolik, že vyřčená částka 100 mil. eur navržená Komisí v druhém balíčku podpory – avšak nadále bez žádosti České republiky, nestačí k tomu, aby situaci smysluplně řešila. Dojde pouze k částečné kompenzaci škod. Pomoc by měla být koncepční a mohla by zahrnovat činnosti na podporu obchodu, průzkum trhu a usnadnění spojení s potenciálními kupci mimo vnitřní trh.

Ze zkušeností z covidové doby a poté z ruské války na Ukrajině je zřejmé, že stávající nástroje krizového řízení v SZP nejsou schopny řešit situace takového rozsahu a zasáhnou všechna odvětví zároveň. Proto požadujeme také přezkoumání nastavení záchranné sítě, například formou větších kontrol ukrajinských produktů především tak, aby byly v souladu s přísnými požadavky EU na ochranu životního prostředí, na ochranu hospodářských zvířat a také s předpisy kladenými na evropské zemědělce v oblasti zdraví rostlin a zvířat. Stávající dvojí metr, který platí pro ukrajinské a unijní potraviny, vrací celou EU zpět a způsobuje nenapravitelnou konkurenční nevýhodu vlastnímu evropskému modelu zemědělství, což je ve všech směrech nepřijatelné. Nejenže o spravedlivost nejde ani v tržním smyslu, ale přímo to poškozuje jak zemědělce, tak spotřebitele. Proto se komory V4 shodly na návrhu posílit standardy kvality a bezpečnosti pro zemědělskou produkci ve všech těchto zemích, zlepšit systémy inspekcí, certifikací a sledovatelnosti tak, aby bylo zajištěno, že zboží dovážené z Ukrajiny bude splňovat požadované standardy. To by mohlo pomoci zajistit rovné podmínky pro všechny výrobce a zpracovatele.

Zástupci zemědělských komor zemí V4 také diskutovali o dopadech Nařízení o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin a zákona o obnově přírody na Společnou zemědělskou politiku. Zemědělské organizace vnímají důležitost udržitelných zemědělských postupů, a i proto sami navrhují a zdůrazňují potřebu zajištění harmonické integrace v oblasti používání přípravků na ochranu rostlin a požadavků zákona o obnově přírody do celkového rámce SZP. Tato integrace by měla podporovat zemědělské postupy šetrné k životnímu prostředí a zároveň a souběžně zohledňovat ekonomickou životaschopnost našich zemědělských odvětví. K tomu je ale zcela nezbytný další dialog a vzájemná spolupráce mezi členskými státy a Komisí s cílem vyvážit tyto cíle mezi zemědělskou produktivitou, požadavkem zabezpečení bezpečných potravin a socioekonomickými ohledy, které by zemědělců zajistily postupný a životaschopný přechod do dalšího období. 

Zavádění nových genových technologií by mělo sloužit jako příležitost k posunům v oblasti šlechtění, ale neměly by být považovány za legitimizaci cílů k redukci používání pesticidů o 50 %. Tato dvě nařízení mají řešit samostatné výzvy, přičemž nové technologie šlechtění rostlin nemusí nutně vést k odstranění potřeby v současnosti nebo v budoucnosti používaných pesticidů a hnojiv, jejichž redukce už je prakticky již nyní pod minimální hranicí vyžadovanou požadavky zemědělské praxe. Vzájemné propojení obou oblastí je jediný způsob, jak zajistit stabilní produkci potravin a krmiv v EU a tím vlastní soběstačnost a jedinou možností, jak ponechat zemědělce EU na současném světovém trhu konkurenceschopné. Tyto dvě, pro zemědělce zásadní oblasti musí být implementovány způsobem, který respektuje různorodé zemědělské struktury a potřeby jednotlivých zemí. Proto musí být v rámci SZP umožněna flexibilita a diferencované přístupy, které umožní zemím zohlednit vlastní okolnosti a výzvy. Nesouhlasíme proto s pokračováním prací na další implementaci, dokud nebude k dispozici komplexní posouzení dopadů k vyhodnocení jejich účinků na SZP. Tato dopadová studie musí vzít v úvahu potenciální ekonomické, sociální a environmentální důsledky a zajistit, aby všechny negativní dopady byly zmírněny a aby byla zachována dlouhodobá udržitelnost zemědělských systémů členských zemí.
Závěrem bylo konstatováno, že další společné jednání zemědělských komor zemí V4 se uskuteční na Slovensku. Společné komuniké bylo podepsáno vedoucími jednotlivých delegací.

Úřad AK ČR