Usnesení 32. sněmu Agrární komory České republiky konaného dne 25. května 2023 v Olomouci

32. sněm Agrární komory České republiky:

1. schvaluje:
1.1.    Zprávu Představenstva AK ČR o činnosti od 31. Sněmu – příloha k usnesení č. 1
1.2.    Účetní závěrku za rok 2022 a plán příjmů a výdajů na rok 2023 – příloha k usnesení č. 2 (ke stažení viz materiály pro delegáty)
1.3.    Zprávu a stanovisko dozorčí rady AK ČR k účetní závěrce za rok 2022 – příloha č. 3 (ke stažení viz materiály pro delegáty)
1.4.    Změnu příspěvkového řádu včetně inflační doložky.

2. bere na vědomí výsledky voleb prezidenta, viceprezidentů a členů dozorčí rady; 

• • prezident – Ing. Jan Doležal
  • viceprezidenti za všeobecnou sněmovnu
    • Říha Leoš
    • Hlaváček Václav
    • předsedou sněmovny byl podle největšího počtu hlasů zvolený Milek Jiří
  • viceprezidenti za sněmovnu společenstev
    
    • Belada Bohumil
    • Pýcha Martin
    • předsedou sněmovny byl podle největšího počtu hlasů zvolený Ludvík Martin

• • členové představenstva

za sněmovnu všeobecnou:

Čermáková Věra
Černý Jiří
Erlebach Robert
Gabrhelík Martin
Hlaváček Václav
Michal Jaroslav
Mikoláš Jaroslav
Milek Jiří
Novák Pavel
Říha Leoš
Šíma Jaroslav
Tomíček Vilém
Vondruška Miroslav
Žebrák Petr

za sněmovnu společenstev:

Belada Bohumil
Diviš Josef
Drs Miroslav
Kružík Radek
Ludvík Martin
Luka Josef
Martinec Tomáš
Pýcha Martin
Studený Stanislav
Šašek Otakar
Štěpánek Zdeněk
Večeřová Dana
Veselý Vladimír
Volf Martin

členové dozorčí rady (pořadí podle počtu hlasů)

Veselý Pavel
Kubiska Zdeněk
Králíček Josef
Chalupný Karel
Buňka Miloš
Hampl Miroslav
Nebeská Monika
Klaška Vlastislav
Šrámková Věra
Navrátil Milan
Hutař Bohumír
Dozorčí rada na 1. schůzi zvolila svého předsedu: Chalupného Karla

3. ukládá:

3.1. Představenstvu Agrární komory České republiky 

• • řídit činnost komory v souladu s Usnesením 32. sněmu a zaměřením činnosti v příštím období uvedeném v části 18 zprávy Představenstva AK ČR; 
  • připravit strategii pro užší spolupráci Úřadu AK ČR s ústřední kanceláří Zemědělského svazu ČR s cílem ekonomické optimalizace při zachování či posílení poskytovaných služeb;
  • připravit analýzu právních kroků s cílem zajistit srovnatelné dotační podmínky s okolními členskými státy;
  • připravit analýzu právních kroků s cílem zajistit dodržování pravidel hospodářské soutěže v rámci dodavatelsko-odběratelské vertikály; 
  • připravit ve spolupráci s dalšími nevládními organizacemi členských zemí EU Evropskou občanskou iniciativu, která vyzve Evropskou komisi k předložení komplexní dopadové studie Evropské zelené dohody;
  • ve spolupráci s vedením AK ČR dále personálně a ekonomicky stabilizovat Úřad AK ČR; 
  • zřídit smírčí komisi a zajistit volbu členů smírčí komise;

3.2. krajským, regionálním a okresním agrárním komorám a členským společenstvům:

• • rozpracovat zaměření činnosti Agrární komory České republiky v příštím období a Usnesení 32. sněmu do vlastních podmínek;
  • napomáhat Představenstvu Agrární komory České republiky v jeho činnosti a aktivně plnit jeho usnesení;
  • jednat s poslanci a senátory ve svých volebních obvodech o podpoře zájmů členstva Agrární komory České republiky, koordinovaně s Představenstvem AK ČR;
  • organizovat seznámení členstva se změnami ve Společné zemědělské politice EU a v národních předpisech; 
  • plynule aktualizovat centrální seznam členů a změny zasílat Úřadu AK ČR;
  • zintenzivnit činnost v regionálních i celostátních médiích s cílem zlepšit vnímání agrárních odvětví veřejností;

3.3. členské základně:

uhradit členské příspěvky pro Agrární komoru České republiky v souladu s příspěvkovým řádem takto:

a)    Sněmovna všeobecná
b)    Sněmovna společenstev

3.4. viceprezidentům ve funkci předsedů sněmoven v souladu s článkem 4, odstavcem 1 příspěvkového řádu rozpracovat členské příspěvky jednotlivých sněmoven pro Agrární komoru České republiky na jednotlivé členské organizace.

4. konstatuje, že se v období mezi 31. a 32. sněmem AK ČR 

podařilo zejména: 

• • zabránit původnímu návrhu erozní ohroženosti od roku 2024, který počítal s výrazným navýšením silně erozně ohrožených ploch;
  • prosadit vysokou alokaci rozpočtu Ministerstva zemědělství na národní dotační tituly v reálné výplatě 4,75 mld. Kč v roce 2022 s pokračující podporou živočišné výroby a speciálních rostlinných komodit, a to i při nižším celkovém rozpočtu rezortu;
  • prosadit 200% kofinancování k mimořádnému krizovému balíčku na podporu zranitelných odvětví (chov prasat, drůbeže, dojnic, pěstování jablek a konzumních brambor) v celkové alokaci 835 mil. korun;
  • navýšit rozpočet Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) pro rok 2022 s předpokladem dalšího navyšování v roce 2023;
  • při nižším celkovém státním rozpočtu zachovat tzv. zelenou naftu;
  • přes probíhající diskuzi o veřejných financích se podařilo od roku 2023 udržet 65% kofinancování Programu rozvoje venkova, které je v rámci EU nadprůměrné;
  • prosadit kompenzace vysokých cen energií za rok 2022 a mezi způsobilé žadatele zařadit také velké podniky působící v zemědělství a potravinářství;
  • prosadit pro rok 2023 zastropování cen energií pro zemědělské podnikatele přes původní návrh, který se týkal jen domácností a drobných odběratelů;
  • podařilo se prosadit výjimku v zastropování cen elektrické energie pro bioplynové stanice o instalovaném výkonu do 1 MW na rok 2023 a navýšení této ceny ze 180 euro na 230 euro u výkonů nad 1MW; 
  • podílet se na přípravě dotačního Programu podpory zaměstnanosti na venkově s cílem podpořit živočišnou a speciální rostlinnou výrobu; 
  • zásadně ovlivnit návrh Evropské komise k Nařízení o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin tak, aby zohledňoval rozdíly ve spotřebě přípravků v jednotlivých členských státech a během Předsednictví České republiky Radě EU se podařilo vyzvat Evropskou komisi k předložení dopadové studie; 
  • dokončit legislativní proces novely rostlinolékařského zákona s ohledem na možnost snazší registrace přípravků, které již prošly registrací v jiných členských státech;
  • přes rozhodnutí Evropského soudního dvora se podařilo i v roce 2023 udržet výjimku na použití osiva mořeného přípravky na bázi neonikotinoidů;
  • připravit pozměňovací návrh k zákonu o oběhu osiv a sadby, který odsouvá povinnou elektronickou evidenci hnojení až na rok 2025; 
  • podílet se na pozměňovacích návrzích k novele zákona o významné tržní síle s cílem vyšší ochrany dodavatelů před nekalými obchodními praktikami;
  • informovat a zapojit členskou základnu do dotačních programů administrovaných mimo Ministerstvo zemědělství, zejména programů Ministerstva průmyslu a obchodu (zlepšování energetické účinnosti apod.) a Ministerstva životního prostředí (Operační program Životní prostředí, Agentury ochrany přírody a krajiny - kompenzace škod způsobených hrabošem, vlkem a dalšími);
  • dále zavádět inovace v zemědělské prvovýrobě, již část zemědělců využívá systémy precizního zemědělství a je třeba tyto snahy podporovat;
  • dále zlepšovat standardy welfare zvířat a snižovat využití antimikrobik v chovech hospodářských zvířat, Česká republika má výrazně nižší spotřebu než hlavní dovozní státy, jako je Španělsko, Belgie, Německo a Polsko;
  • posílit a systematizovat propagaci českého zemědělství a lesnictví včetně lepší koordinace a výměny informací s dalšími nevládními organizacemi;
  • dále zlepšovat informační a poradenský servis pro členskou základnu se zaměřením na nová pravidla Společné zemědělské politiky EU  2023–2027 a na právní poradenství;  

nedařilo zejména:

• • prosadit nižší míru redistributivní platby, která nyní činí 23 % a je tak výrazně vyšší oproti průměru Evropské unie, který se pohybuje na úrovni 10 až 12 %;
  • dokončit přípravu dotačního Programu podpory zaměstnanosti na venkově tak, aby byl odeslán k notifikaci Evropské komisi, respektive byl připraven k výplatě v roce 2023;
  • nastavit spravedlivé podmínky na jednotném trhu EU srovnáním výše zemědělských podpor a zákazem dovozu zemědělských komodit za tzv. predátorské ceny;
  • novelizovat zákon na ochranu zemědělského půdního fondu včetně způsobu výpočtu odvodu za závor zemědělské půdy;
  • vyhlásit stop stav záboru zemědělské půdy pro výstavbu nadnárodních obchodních řetězců; 
  • zabránit zastavování kvalitní zemědělské půdy a ochránit ji před spekulativními nákupy přijetím zákona o prodeji zemědělské půdy;
  • výrazněji snížit nevyváženost hospodářské soustavy zemědělství i přes všechna dosud přijatá opatření;
  • účinněji čelit rostoucím neodůvodněným environmentálním a spekulativním tlakům na zemědělské hospodaření, včetně spekulativních nákupů půdy;
  • pokročit v rovnoměrnější a spravedlivější dělbě obchodních přirážek v potravinové vertikále a zákazu prodeje za podnákupní či podnákladové ceny;
  • snížit závislost odvětví zemědělství na dotacích;
  • prosadit Marketingový fond, Lesnicko-dřevařský fond a Fond těžko pojistitelných rizik;
  • vytvořit kompenzační nástroj ke zmírnění důsledků sucha pro všechny vlastníky lesů, který by odpovídal skutečným škodám;
  • odstranit nedostatek odborných pracovníků v zemědělském a lesnickém provozu a přetrvávající zdlouhavost povolování zaměstnávání zahraničních pracovníků;
  • razantně snížit administrativní zátěž v agrárních odvětvích včetně koordinace kontrol resortních orgánů;

5. žádá:

5.1. Vládu ČR, Poslaneckou sněmovnu a Senát Parlamentu ČR:

• • aby ve chvíli, kdy se téměř zastavil obchod se zemědělskými komoditami ve střední a východní Evropě a došlo k razantnímu propadu cen při hrozbě, že nebude kam naskladnit produkci z blížící se sklizně, se připojily k dalším pěti evropským zemím, které před dovozy vybraných zemědělských komodit chrání domácí producenty nebo učinily vše pro to, aby došlo k zprůchodnění tzv. koridorů solidarity určených pro vývoz ukrajinské zemědělské produkce na trhy třetích zemí s cílem navrácení stavu zásob a tržní ceny zemědělských komodit v Evropě na úroveň rentability;
  • podpořily na unijní úrovni exportní subvence pro ukrajinskou produkci, přímou pomoc ukrajinským zemědělcům výměnou za vynětí zemědělské produkce z bezcelní dohody, intervenční nákupy přebytkové zemědělské produkce či případně dočasně uvolnily omezení pro energetické využití zemědělské (nad)produkce v Evropě;
  • zajistily srovnatelnost státní pomoci napříč členskými státy Evropské unie na jednotku hektaru zemědělské půdy nebo na velkou dobytčí jednotku. Peníze vyplacené v rámci tzv. dočasného krizového rámce či nižší strop na energie uplatňovaný v sousedních zemích (v Německu či Polsku) poskytuje místním zemědělcům na evropském trhu konkurenční výhodu, které čeští zemědělci nejsou schopni za těchto nerovných podmínek čelit. To výrazně přispívá k životnímu ohrožení některých odvětví a výraznému propadu konkurenceschopnosti tuzemského zemědělství;
  • nezvyšovaly daňovou zátěž zemědělských podnikatelů, fyzických i právnických osob, zejména daň z příjmu a odvody OSVČ;
  • nenavyšovaly daň z nemovitých věcí na zemědělskou půdu, znamenalo by to velkou zátěž pro všechny zemědělce, protože půda je již nyní vzhledem k ceně výrazně více zdaněna než např. budovy; 
  • s ohledem na rostoucí administrativní zátěž a snižující se konkurenceschopnost tuzemského zemědělství a také faktickou a cenovou dostupnost potravin v době snižování rozměru mnoha výrobních zaměření upustily od dalšího zpřísňování podmínek Společné zemědělské politiky do doby, než bude vyřešen bod požadavek vyřešení bezprecedentní situace na jednotném trhu se zemědělskými komoditami; 
  • vzhledem ke stejné finanční alokaci v rámci prvního pilíře SZP EU (Přímé platby), dovozům levné ukrajinské produkce a zvyšujícím se nárokům na zemědělské podnikatele v souvislosti s naplňováním cílů Zelené dohody pro Evropu naopak upustily od zdaňování zemědělských dotací a podpor formou odpočitatelné položky od základu daně z příjmů;
  • aby s ohledem na stagnaci podpor v prvním a druhém pilíři a raketový nárůst nákladů a v souladu se zachováním rozměru živočišné a speciální rostlinné výroby byla v maximální možné míře zachována alokace na národní dotace i v rozpočtech pro další roky;
  • podpořily systémové částečné odpuštění sociálního pojištění pro zaměstnavatele s vyšším podílem živočišné výroby a speciálních rostlinných komodit, a tedy i vyšším počtem pracovníků s cílem zvýšit pestrost krajiny a podpořit zaměstnanost na venkově, dále aby navýšily limity pro nižší zdanění DPP, DPČ v sektoru zemědělství;
  • v maximální možné míře podpořily národní kofinancování případných opatření na zmírnění dopadů přetrvávající potravinové krize s cílem podpořit lokální produkci; 
  • výrazněji snížily DPH na základní potraviny a na kapitolu 0.6 celního sazebníku – rostliny a sazenice v maloobchodě a při přímém prodeji od zemědělce tak, aby se to projevilo v konečných cenách pro spotřebitele. Ideálně by měly být zvýhodněny nižší sazbou potraviny, které dodávají do obchodů tuzemští dodavatelé tak, aby byl snížením DPH podpořen zájem o českou produkci, alternativně je možné podpořit nižší DPH na zdravé a sezonní potraviny;
  • Ministerstvo financí ve spolupráci se svými kontrolními orgány zvýšilo kontrolní činnosti na dodržování zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, zejména § 2 tohoto zákona v oblasti sjednávání cen potravin;
  • připravily návrh komplexního pojištění těžko pojistitelných rizik, ať už formou zvláštního fondu nebo prostřednictvím daňových úlev či vytvářením rezerv; 
  • prosazovaly vyvážený pohled na základní pilíře trvale udržitelného hospodaření v lesích (ekologický, ekonomický a sociální), pouze zcela výjimečně vyhlašovaly nejcennější území za bezzásahová a rozumně a odůvodněně vyhlašovaly oblasti pod různými režimy ochrany, a to zásadně v souladu s většinovým názorem obyvatel trvale žijících v dotčených oblastech; pokračující snahy o založení NP Křivoklátsko, které je vedené evidentními lobbistickými zájmy a proti jehož vyhlášení se postavila naprostá většina obcí působících na jeho potenciálním území, totiž v dobách úsporných balíčků téměř hraničí s pohrdáním zájmy občanů této země.;
  • zpracovat studie proveditelnosti výstavby závlahové infrastruktury v nejohroženějších katastrálních území ČR

5.2. Ministra zemědělství České republiky:

• • požadujeme zachování alokace národních dotačních podpor na úrovní minimálně 4,75 mld. Kč, jako tomu bylo v předchozích 3 letech;
  • aktivně řešil konkurenceschopnost zemědělských podnikatelů s ohledem na dovozy za predátorské ceny;
  • aktivně řešil dovozy levné ukrajinské zemědělské produkce na tuzemský trh, které původně měly směřovat k tradičním odběratelům těchto komodit ve třetích zemích; 
  • v souvislosti se zvýšením dovozů zemědělských komodit rostlinného i živočišného původu vyzval kontrolní orgány k trvalým, intenzivním a plošným kontrolám jakosti a zdravotní nezávadnosti dovážené produkce; 
  • v souvislosti s vážnou nákazovou situací v chovech prasat a drůbeže nesnižoval alokaci dotačního titulů Podpory vybraných činností zaměřených na ozdravení chovů prasat a drůbeže (DP 8.F.);
  • dále aby v souvislosti se zpřísněním zákonných požadavků welfare a klesajícími výkupními cenami mléka nesnižoval alokaci dotačních titulů na Zlepšení životních podmínek v chovech prasat, drůbeže a skotu (DP 20);
  • využil případné prostředky Krizové rezervy Společné zemědělské politiky EU na podporu odvětví se zvýšenými náklady, kterým se nepodařilo tyto náklady promítnout do realizačních cen (ovoce, zeleniny, chmelu, brambor, monogastrů, dojnic a dalších); 
  • umožnil započítávání monogastrů pro plnění podmínky minimálního zatížení pro účely stanovení faremního systému ANC; 
  • ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí dokončil přípravu dotačního programu Dotace zaměstnanosti na venkově s výplatou nejpozději od roku 2024;
  • připravil revizi Strategie rozvoje rezortu zemědělství do roku 2030 s cílem reflektovat diametrálně odlišnou výchozí situaci a identifikovat nové nástroje k dosažení vytyčených cílů;
  • pravidelně a systematicky komunikoval se všemi nevládními profesními organizacemi zastupujícími zemědělce v České republice bez ohledu na velikost a konzultoval s nimi svá rozhodnutí na národní i unijní úrovni;
  • na základě zkušeností vyplývajících z příjmu Jednotné žádosti a dat Českého statistického úřadu za rok 2023 (stavy hospodářských zvířat, plochy trvalých kultur atd.) otevřel k modifikaci národní Strategický plán SZP EU s cílem dosažení konkurenceschopnosti ve srovnání s okolními státy a snížení byrokratické zátěže pro zemědělce tak, aby pro ně byly podpory dosažitelné, atraktivní a nebyly naopak v rozporu s běžnou zemědělskou praxí, administrativně náročné či jinak demotivující;
  • upustil od dalšího zpřísňování dotační podmíněnosti v České republice, a to i s ohledem na skutečnost, že mnohé požadavky základní podmíněnosti, stejně jako tzv. eko-schémat, jdou nad rámec evropských pravidel a praxe uplatňované v jiných členských zemích Evropské unie;
  • v rámci modifikace Strategického plánu SZP EU upravil erozní ohroženost v souladu s kompromisním návrhem pracovní skupiny pro revizi DZESů, zejména s ohledem na využití skutečně dostupných půdoochranných technologií, jako je zapravení organické hmoty a osevní sledy, zařazení pásového střídání pěstovaných plodin;
  • zpracovat třetí etapu Generalu vodního hospodářství krajiny – aktuální vymezení výrobních oblastí, aktualizace, rajonizace pěstovaných zem. plodin a trvalých kultur; 
  • neznevýhodňoval produkční zemědělce, a zejména střední a větší podniky, které v České republice produkují většinu potravin a dalších komodit, a proto v rámci modifikace Strategického plánu SZP EU přehodnotil výši redistributivní platby tak, aby odpovídala struktuře českého zemědělství a nastavení v ostatních zemích EU, případně našel způsob, jak produkční zemědělce alternativně podpořit;
  • v prvním roce fungování monitorovacího a kontrolního mechanismu AMS zajistil souběžnou funkčnost systému, vstřícnost a ohleduplnost kontrolních mechanismů bez dopadu na výplatu podpor;  
  • nastavil pravidla pro obchodování se zemědělskou půdou tak, aby z nich profitovali místní aktivní zemědělci po vzoru jiných členských států EU;
  • pro rok 2024 připravil podmínky pro čerpání přímé podpory precizního zemědělství v rámci přímých plateb;
  • zemědělské podpory směřoval ke skutečným aktivním zemědělcům s přiměřenou zemědělskou produkcí z obhospodařovaných hektarů;
  • využil zemědělství pro snížení závislosti na dovozu ruské ropy a plynu. Velký potenciál mají v tomto směru bioplynové stanice, které logicky navazují na zemědělské provozy a vyrábí buď obnovitelnou elektřinu a teplo, nebo po vyčištění biometan, který nahrazuje zemní plyn. Další možnou úsporou elektrické energie je instalace fotovoltaických elektráren na střechách zemědělských budov. Významným způsobem lze snížit dovoz ruské ropy dočasným navýšením přimíchávání biosložek do nafty a benzínu;
  • dále žádal Evropskou komisi a Evropský parlament o předložení komplexní dopadové studie Evropské zelené dohody a žádal o její férovou a realistickou implementaci, např. při zohlednění výchozího stavu v členské zemi;
  • podpořil s ohledem na plnění cílů Evropské zelené dohody využití tzv. nových metod šlechtění a zároveň prosazoval nepovolení patentování produktů vzešlých z těchto technik na úrovni EU a zachování plné šlechtitelské výjimky, dále prosazoval na evropských nevládních jednáních, aby nebylo umožněno patentování produktů tzv. nových metod šlechtění (NBT) a aby byla zachována plná šlechtitelská výjimka v souvislosti s produkty tzv. nových metod šlechtění (NBT);
  • zasazoval se s ohledem na zajištění národní potravinové soběstačnosti o maximální možnou podporu domácího šlechtění a semenářství s cílem zajištění odolnosti vůči biotickým a abiotickým činitelům s ohledem na probíhající klimatickou změnu;
  • podpořil vývoj moderních šetrných prostředků na ochranu rostlin a zachování zásadních přípravků tam, kde v současné době není možná náhrada;
  • prosazoval zajištění srovnatelných podmínek se státy EU14 a spravedlivé podpory pro ty, kteří na půdě hospodaří a zajišťují produkci, a zároveň zajistil úplné a nezkreslené porovnání všech podpor a zvýhodnění, které čerpají zemědělci v ostatních zemích EU, především pro tzv. citlivé sektory;
  • naplňoval koncepci zemědělského výzkumu se zaměřením především na potřeby praxe, přizpůsobení se klimatickým změnám a s přesahem do ovlivňování veřejného mínění;
  • přizpůsobil poradenství a vzdělávání potřebám konkrétního výrobního zaměření;
  • prosadil v rámci LPIS možnost započítávání tzv. vnějších krajinných prvků do způsobilé plochy; 
  • zahájit diskusi o novém dotačnímu titulu na nákup farmy;

Ke zvládnutí následků kalamity v lesích a podporu trvale udržitelného hospodaření v lesích:

• • provedl potřebné úpravy lesnické a myslivecké legislativy (je nutné definovat klíčové požadavky lesního zákona ve vztahu k trvale udržitelnému hospodaření, vstup veřejnosti do lesů na vlastní nebezpečí, důsledně vyžadovat efektivní/kontrolovatelné provozování myslivosti s ohledem na způsobené škody zvěří na lesních dřevinách);
  • zavedl dlouhodobě udržitelný systém financování lesního hospodářství s ohledem na poskytované ekosystémové/neprodukční služby při zachování tržního prostředí. Podpořil dobrovolné sdružování vlastníků lesů za účelem efektivní správy lesních majetků ve větších celcích;
  • udržel pozice vlastníků lesa a infrastruktury navazující na jeho obhospodařování bez rozdílu typu vlastnictví;
  • zabezpečil vypracování modelů budoucí udržitelné produkce dříví ve struktuře a čase z pohledu oborů zpracování dříví;
  • v rámci podpory místních zpracovatelů dřeva navrhl reálná a účinná opatření pro vytváření přidané hodnoty dřeva a jeho využití v tuzemsku (např. podpora inovací a zvýhodnění použití výrobků na bázi dřeva ve státních zakázkách);
  • vytvořil podmínky legislativní a ekonomické podpory pro zajištění sběru dostatečného množství osiva lesních dřevin z uznaných zdrojů určeného k následnému pěstování sadebního materiálu pro obnovu kalamitních holin a také k vytvoření zásoby osiva pro léta neúrody;
  • zajistil a podpořil věcné a objektivní informování veřejnosti o situaci v lesích a očekávaných dopadech do budoucna;
  • umožnil vznik Marketingového fondu a Fondu těžko pojistitelných rizik; 
  • zajistil dokončení práce na třetí etapě Generelu vodního hospodářství krajin.