Renata Šarjaková, 18. květen 2023
MF DNES: Máte konsolidační balíček? A mohli bychom ho vidět?

Mladá fronta DNES/Hovory z lán(ů)

 

I když je strážce státní kasy ještě pořád (Stan)jura, veřejné finance nejsou v ideální kondici. To má změnit konsolidační balíček představený minulý týden na tiskové konferenci s podtitulem „Česko ve formě“. Mám-li opatření hodnotit z pohledu zemědělců, není to jednoduchá záležitost.

Z osudí možných škrtů bylo vytaženo číslo 10,2 miliardy, které zatím nebylo přiřazeno ke konkrétním výdajům. V médiích se objevila informace o ukončení dotačního programu 13. Spíš než pověrčivost ministra zemědělství za tím stojí fakt, že šlo o podporu pro velké potravinářské podniky. Divák či čtenář a bohužel mnohdy i novinář pracující s těmito dvěma informacemi tak mohl nabýt dojmu, že se tu rozdávaly desítky miliard ročně podnikům, jako je Madeta či Penam. Ve skutečnosti se bavíme o maximálně stovkách milionů ročně, takže zbylá téměř desítka miliard se musí „nahnat“ jinde.

Hovoří se například o dotacích pro welfare skotu, ozdravení chovů prasat či drůbeže, ohrožena může být podpora pojištění polních plodin, speciálních plodin a zvířat, včelařství, šlechtitelství či semenářství včetně nákupu certifikovaného osiva. To jsou programy otevřené pro všechny zemědělské podnikatele, u některých se dokonce přímo jedná o podporu pouze pro malé a střední podniky nebo podporu malého rozsahu omezenou 20 tisíci eur na tři roky.

Nejde jen o výdaje, na všechny zemědělce bude mít dopad i navýšení daně z nemovitostí, bude-li se týkat i zemědělské půdy. Zemědělci sice vlastní jen 25 % půdy, na které hospodaří, veškeré navýšení daně pro vlastníka ale automaticky znamená zvýšení pachtu. Nám vyšší daň zvedne výdaje, státní kase přinese asi 3 miliardy. Bude to stačit na to, aby bylo Česko opět ve formě?

Dost možná ne. Peníze možná ovládají politiky, ale politici neovládají peníze. Ač premiér hledá viníka inflace v ČNB, a nepřímo tak vyzývá k navýšení úrokových sazeb, vyšší úroky znamenají také vyšší výdaje na obsluhu státního dluhu. Jen v letošním roce by to mohly být desítky miliard navíc.

Takzvaná Lafferova křivka hovoří o bodu zlomu, kdy vysoké daně mají negativní dopad na ekonomický růst, protože oslabují motivaci lidí k pracovním výkonům, zvětšují daňové úniky a vyvolávají únik kapitálu. Česko je už dnes mezi zeměmi OECD v míře zdanění na špičce (6. místo z 37). Proto nevím, jestli za pár let budeme ve formě, v šedé zóně – anebo někde úplně jinde.

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR


Hodnocení => průměr 086
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář