Nejsem vojenský analytik, takže srovnávat působení paní von der Leyenové v Evropské komisi a NATO mi nepřísluší, ale zlé jazyky by připomněly katastrofální stav zásob z dob jejího působení v čele německého ministerstva obrany, kdy vojáci místo pušek cvičili s násadami od košťat, za což se ale mohli odít do speciální těhotenské uniformy. Nás zemědělce (a všechny, kteří chtějí více pragmatickou a méně fanatickou Evropu) spíš zajímá, kdo bude příštím šéfem Evropské komise. To bychom měli vědět nejpozději po volbách do Evropského parlamentu v květnu příštího roku s tím, že Komise se sestavuje do konce daného roku.

Před čtyřmi lety vrcholila debata o tzv. „spitzenkandidátovi“, tedy volebním lídrovi, který se měl po úspěchu dané frakce stát předsedou Komise. Jím se tehdy nestal Manfred Weber, lídr mezi voliči nejpopulárnější frakce EPP-ED (lidovci), ale politicky a genderově nejvhodnější kandidát(ka). Jako cenu útěchy dostal pozici místopředsedy Komise jiný „spitzenkandidat“, volební lídr socialistů Frans Timmermans.

Duchovní otec Zelené dohody pro Evropu je asi nejžhavějším kandidátem na post předsedy Evropské komise po roce 2024. Zapřisáhlý nepřítel spalovacích motorů a chovu zvířat v čele Unie pravděpodobně ještě šlápne na plyn zeleného legislativního aktivismu. Otázkou zůstává, jestli bude zvolen, nebo stejně jako současná předsedkyně jmenován bez ohledu na volby, aby nás všechny spasil před změnou klimatu.

Obě varianty jsou reálné už jen s ohledem na skutečnost, že Německo a Belgie ve volbách do europarlamentu poprvé nechá využít volebního práva šestnáctileté voliče. Podobný balonek byl už vypuštěn i u nás. Mladí voliči jsou pak zpravidla zelení, co se týká životních zkušeností, a stejná barva vyjadřuje i jejich vidění světa a politické přesvědčení. Teď už nezbývá než koupit si popcorn a počkat si, kdo z hvězdného dua Leyenová–Timmermans dříve položí svěřenou instituci. Nebo bude lepší jít za rok k volbám?

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR