Článek se částečně opírá o twitterový post pirátské senátorky Adély Šípové, která tento termín jako jedna z prvních veřejně exponovaných osob použila. Ve svém „tweetu“ na jedné straně spílá agresivním motoristům, na straně druhé pak vyzývá muže, ženy a děti k vysednutí z aut a k jízdě na kole, tedy k péči o rodinné soužití, zdraví a planetu. Článek cituje ještě socioložku Lindu Coufal a její „blogový“ příspěvek o tom, proč britský influencer Andrew Tate nemá rád Gretu Thurnbergovou – protože se cítí ohrožen zánikem „starých patriarchálních pořádků“. A hovoří v souvislosti s „petromaskulinitou“ o závislosti mužů na autech a jako příklad dává silná SUV. SUV (z anglického Sport utility vehicle), tedy auta s vyšším podvozkem a pohonem 4x4, kterým se i v češtině dnes už dlouho hovorově říká „esúvéčka“, přitom alespoň ve městech daleko častěji řídí ženy. Jsou to auta bezpečná, jedincům s menším vzrůstem poskytují dobrý rozhled na silnici a současně působí jako módní doplněk a jakýsi lakmusový papírek sociálního statusu. Často jsou sice v technickém průkazu jako vlastník uvedeni muži, řídí je ale ženy. V sousedním Slovensku se z tohoto důvodu „esúvéčkům“ dokonce posměšně říká „súžitím uhradené vozidlo“. Původní slovní hříčka je ještě peprnější, ale za hranicemi slušných mravů. Předpokládám, že nyní je na řadě „carnemaskulinita“, tedy chorobné lpění mužů na masité stravě. Jsou za tím ale skutečně muži? Zhruba před rokem jsem v jiném materiálu hnutí Greenpeace jako jeden z důvodů přespřílišné konzumace masa v Evropě viděl tvrzení, že stereotypně správná žena vaří, a ještě k tomu vaří maso. Takže i za říháním krav a skleníkovými emisemi z živočišné výroby nakonec stojí žena. Chápu, že „progresivci“ to vrátí zpátky na patriarchát, který si takovou ženu přeje, ale co kdybychom se vykašlali na sociální inženýrství a zkusili se vrátit ke skutečnému inženýrství, které přinese méně „čoudivá“ auta a méně říhavé krávy?

Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR