Renata Šarjaková, 16. březen 2023
MF DNES: Správný sedlák, který neoře?

Mladá fronta DNES/Hovory z lán(ů)

 

Podle víkendových událostí a toho, co jsme měli možnost vidět v médiích, by se mohlo zdát, že je 6. ledna. A že desetitisíce fandů novodobé historie USA provádějí rekonstrukci slavného obléhání Kapitolu Trumpovými příznivci z roku 2021. Ale není tomu tak.

Jsme už téměř v polovině měsíce března, což znalcům starověké historie připomíná zavraždění Julia Caesara v roce 44 př. n. l. a pomyslný zánik Římské republiky, znalcům pranostik zase svatého Řehoře. K 12. březnu, tedy dni úmrtí tohoto světce, se totiž váže pro všechny zemědělce známé lidové rčení: „Na svatého Řehoře líný sedlák, který neoře.“ Dává to smysl. Začíná jaro, příroda se probouzí a pole je třeba připravit k setí či sadbě jařin.

Proč se vlastně na jaře oře? Typicky za účelem provzdušnění svrchní vrstvy zeminy (ornice), zapravení hnojiv či zaorání meziplodin. Dnes mnohem rozšířenější podzimní orba, která se provádí po sklizni hlavní plodiny až do zámrazu, má význam hlavně kvůli lepšímu využití podzimní vláhy a zaklopení plevelů do spodních vrstev půdy, čímž dochází k jejich eliminaci.

Toliko základní agrotechnické poučky. Platily celá staletí do doby, než do Evropy dorazily ze Spojených států tzv. no-till, tedy bezorebné technologie, které šetří náklady na pohonné hmoty a v likvidaci plevelů se spoléhají na chemické herbicidy. Ty se ovšem chystá Evropská komise na území členských států v souvislosti s tzv. Zelenou dohodou pro Evropu (Green Deal) výrazně omezit.

Vrátíme se k orbě? Nebude to tak lehké. Nová pravidla Společné zemědělské politiky omezují totiž také orbu, kterou nelze na 80 procentech orné půdy zemědělce provádět do 31. 10. daného roku s cílem zajistit co nejdéle trvající půdní pokryv, což má bránit vodní a větrné erozi. K tomu se přidává takzvané uhlíkové zemědělství, které zvýhodňuje zemědělce, kteří hospodaří bezorebně, a naopak penalizuje orbu za únik skleníkového plynu CO2 do atmosféry.

Nelze se divit, že zemědělci, nejen v Česku, jsou z toho přinejmenším zmatení, mnohdy přímo rozčarovaní. Největší radost má z nových nařízení a příkazů hraboš polní. Dokáže se množit výrazně rychleji než jeho predátoři, orba mu nebude zbytečně rozrušovat stanoviště, chemicky ho lze se současnými omezeními likvidovat jen velmi obtížně, a navíc má kvůli nutnosti zajistit celoroční půdní pokryv také celoročně prostřeno, takže jeho populace roste geometrickou řadou.

Pro některé snad jen škoda, že hraboš nemůže volit ve volbách do Evropského parlamentu. Zelení by vyhráli na plné čáře!

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR


Hodnocení => průměr 127
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář