Skupina Schwarz sídlící v jihoněmeckém Neckarsulmu, kterou vlastní jeden z nejbohatších lidí v Německu miliardář Dieter Schwarz, utržila za své účetní období na přelomu let 2020 a 2021 prostřednictvím svých českých prodejen Lidl a Kaufland dohromady 136 miliard korun. Jiný německý kolos se sídlem v Kolíně nad Rýnem – skupina REWE – měl za rok 2021 v tuzemských obchodech Penny a Billa tržby ve výši 73 miliard korun. Novější data zatím nejsou v obchodním rejstříku k dispozici. 

Jednička a dvojka tuzemského maloobchodu Lidl a Kaufland, dále obchodní řetězce Penny, Billa a dalších sedm řetězců ovládá 75 procent trhu. Toto rozložení sil dává obchodníkům sílu, které se zhruba 60 tisíc českých pěstitelů plodin a chovatelů hospodářských zvířat nemůže rovnat. Velké zahraniční obchodní řetězce si proto mohou diktovat podmínky a určovat, co se bude na domácím trhu prodávat, a co ne.

„Ve veřejném prostoru se nyní hledá viník drahých potravin. Musíme se při pohledu na tržní sílu německých skupin Schwarz a REWE na našem trhu s potravinami ptát, do jaké míry mohou ovlivňovat ceny na pultech. Agrární komora ČR chce proto požádat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, aby prověřil případné zneužívání tržní síly těchto skupin. Rychle rostoucím nákladům čelí všechny články dodavatelsko-odběratelské vertikály. Zemědělci, potravináři i obchodníci mají ale různé manévrovací možnosti, jak promítnout tyto náklady do cen, za něž prodávají. Komu a s jakou úspěšností se to daří, ukazují jednoznačně oficiální statistiky. U řady potravin, jako jsou cukr, drůbeží maso nebo jablka, zemědělci zvyšovali ceny nejpomaleji ze všech. Jednoznačně proto odmítám, že by čeští zemědělci zdražovali lidem potraviny,“ říká prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.  

CUKR je známým příkladem potraviny, u které cena na pultech vystřelila do závratných výšin. V období od loňského září do prosince zdražil v obchodech o 77 procent, zatímco u výrobců se cena zvýšila o 51 procent. Výkupní ceny cukrové řepy se v tomto období dokonce snížily o 14 procent. Současně je třeba říct, že pěstování cukrové řepy se v Česku věnuje kolem 950 pěstitelů, přičemž na každého z nich připadá průměrná výměra kolem 60 hektarů. Tomu odpovídá i jejich vyjednávací síla ve vztahu k odběratelům a vliv na výkupní ceny.

KUŘATA v obchodech zdražila v loňském roce podle oficiálních statistik v meziročním srovnání o 26 procent a u zpracovatelů o 27 procent, zatímco výkupní ceny kuřat u zemědělců stouply pouze o 18 procent. „Ve výkrmu kuřat jdou náklady zvýšené o desítky až stovky procent na energie, pohonné hmoty, krmné směsi, obaly a jejich zpětnou recyklaci (poplatek EKO-KOM) nebo mzdy především za chovateli a zpracovateli. Jejich možnosti promítat růst nákladů do výkupních cen jsou mizivé. Na každý obchodní řetězec připadá více než deset českých výkrmů kuřat. Slova prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy o agrobaronech mi proto připadají jako ubohé a trapné urážky zemědělců, které nahrazují chybějící argumenty,“ uvádí předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. 

JABLKA, která byla určená pro ukrajinský a ruský trh, se kvůli válce hromadila na evropském trhu. Tyto přebytky si velké obchodní řetězce nechávaly dovážet především z Polska, čímž pokřivily tuzemský trh a podrážely ceny pěstitelů. Farmářská cena jablek loni klesla o průměrných 10 procent oproti předešlému roku, zatímco v obchodech se cena snížila o pouhé procento. Hrozilo proto, že až třetina jablek zůstane na stromech, protože ve skladech byla ještě úroda z předešlé sklizně. Situaci pomohly částečně až samosběry jablek. „Dlouhodobě nepřiznivá situace nutí pěstitele zvažovat, zda se jim produkce jablek vyplatí. Za poslední dekádu a půl ubylo z české krajiny 2,5 milionu jabloní. Očekáváme, že jen v nadcházející sezoně nenávratně zmizí další milion stromů,“ sděluje předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Omezené možnosti promítat vysoké náklady do výkupních cen drtí české pěstitele i chovatele dlouhodobě. Ke zlepšení situace by podle Agrární komory ČR mohla přispět novela zákona o cenách. „V mnoha případech nebyla vůle ze strany orgánů státní správy aplikovat zákon o cenách v praxi. Prodej za podnákladové či podnákupní ceny představuje pro české zemědělce obrovský problém, o kterém bychom se měli bavit a měli bychom jej konečně začít řešit,“ dodává prezident Agrární komory ČR Doležal. Současně Agrární komora ČR upozorňuje, že novelizace zákona o významné tržní síle byla promarněnou příležitostí a nesouhlasí s výkladem, že by vzhledem k tržnímu podílu byly řetězce vůči dodavatelům v závislém postavení.

Kontakt pro média:
Agrární komora České republiky
tisková mluvčí Barbora Pánková
tiskove@akcr.cz, pankova@akcr.cz
tel. 721 306 431        

Agrární komora České republiky
Sdružuje většinu podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství. Prosazuje a obhajuje oprávněné zájmy svých členů už téměř třicet let. Její členové produkují přes 80 procent veškerých komodit a obhospodařují více než 1,6 milionu hektarů zemědělské půdy, což je téměř polovina z celkové plochy zemědělské půdy v Česku. AK ČR má téměř tři tisíce členů, z čehož 1206 je soukromě hospodařících rolníků a zbytek tvoří zemědělské organizace. V tomto počtu nejsou zahrnuti členové 32 profesních svazů, sdružení a unií, v nichž se příslušnost podnikatelů překrývá a které rovněž sdružuje AK ČR.