Před lety vtip, dnes příklad „fake news“, falešné zprávy. První část sdělení, tedy že Pavel nechtěl mít podobiznu na známkách (ale už se nechal zlomit), se ale zakládá na pravdě. Tak tomu bývá i se skutečnými fake news v mediálním prostoru. Pak záleží na tom, zda ona vylhaná či přikrášlená část zásadně mění pravdivost sdělení. Zatímco dokazování pravdivosti výroků v matematice je binární, pravda-nepravda, ve společenských vědách to tak jednoduché není. Někdy vznikají situace, kdy si bojovníci proti fake news (hlídači pravdy) možná omylem, možná záměrem ohýbají paradoxně realitu jako dezinformátoři, proti kterým bojují.

O víkendu jsem četl komentář o tom, jakým fake news je povinné přimíchávání hmyzí moučky do pečiva. Ano, poslední legislativa o tom nehovoří, jen definuje, jaké nové typy potravin včetně hmyzu je možné uvádět na trh, nicméně to není celý příběh.

V mnoha materiálech Evropské komise se píše o nutnosti výrazného snížení konzumace masa. Strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a „Strategie pro biodiverzitu“ otevřeně hovoří o tom, že chov dobytka přispívá ke klimatické změně, a konzumaci masa označuje za neudržitelnou. O alternativních proteinech (včetně hmyzího) a nahrazení živočišných bílkovin se Green Deal zmiňuje na mnoha místech. Komise na to také uvolňuje z unijního rozpočtu nemalé prostředky. Správný „fact checking“ by měl takovou informaci obsahovat.

Nejen proto, že jsem sloupek četl u rodičů, jsem si vzpomněl na svá středoškolská léta. Na dějepis: pro novináře musí platit „ad fontes“, k pramenům. Také na latinu: každý by se měl ptát, kdo hlídá hlídače? Konečně i na matematiku: gymnaziální profesor nám s oblibou vyprávěl příběh, jak student vysoké školy označil zkoušejícího za idiota. Ten odpověděl: „Dokažte to!“ Načež student pohotově řekl, že je to axiom, tedy tvrzení, o jehož pravdivosti se nepochybuje. A axiom se dokazovat nemusí.

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR